Extraligový podzim: Hokejová lahůdka o šestadvaceti chodech
Praha – Jen opravdu výjimečně se dá označit jakákoliv sportovní sezona za nezapomenutelnou už ve své polovině. U letošního ročníku hokejové extraligy tak učinit lze. Hlavní zásluhu na tom má výluka v kanadskoamerické NHL. Česká nejvyšší soutěž díky ní přivítala ty nejlepší světové hráče, kteří pozvedli prostou hru pomalu na umění. A hokejoví fanoušci to samozřejmě kvitovali. Na podzimní část jich přišel největší počet v novodobé historii soutěže. Pojďme se podívat na pět nejvýznamnějších atributů, které dohromady daly vzniknout nebývalé podzimní podívané.
1. Fenomén Jágr
Donekonečna můžeme omílat, jak je kolem českého hokeje "přejágrováno". Přesto musíme přijmout fakt, že Jaromír Jágr je symbolem, jaký extraliga dlouho neměla. Na podzim 2012 se proháněla po českých kluzištích velká spousta borců z NHL, přesto je to právě číslo 68, které jako jediné dokáže zvednout opravdu celé rodiny od televizí a dopravit je do hokejových hal.
Jeden z nejlepších hokejistů všech dob navíc vůbec není za zenitem – naopak. Stále udivuje svým hokejovým umem, kterému podřizuje téměř vše. A když náhodou najde chvilku času mezi těžkou dřinou, samotnou hrou a spánkem, věnuje ji svým fanouškům, se kterými komunikuje na sociálních sítích, po prohraných zápasech se dokáže usmát do kamery a střízlivě zhodnotit, co se na ledě opravdu dělo. Jágr není klišé – Jágr je samostatný živočišný druh. A proto vyprodává haly.
2. Přehlídka zámořské hokejové kvality
Ale odpoutejme se od Jágra. Českou extraligu poctila svou přítomností další hokejová esa z NHL. Nejvíce jich je k vidění v kladenské hokejové líhni. Tomáš Plekanec si během pár zápasů téměř pořídil patent na gól zpoza branky, Marek Židlický dokázal, že je jedním z nejlepších obránců na světě. V Plzni exceloval finský brankář Tuukka Rask, který svými famózními výkony totálně deptal své soupeře. Výborně se prezentoval i Michal Neuvirth, přestože Spartě podzim vůbec nevyšel. V Pardubicích se zase chodilo na umění Aleše Hemského, Davida Krejčího… Celkový seznam by byl dlouhý a obsáhlý, zdaleka nelze vyjmenovat všechny.
3. Extraligoví hráči v konkurenci obstáli
Pokud si však někdo myslel, že borci zpoza oceánu zcela zastíní domácí kvalitu, velice by se mýlil. Konfrontace s NHL paradoxně dokázala vysokou úroveň české extraligy. Po polovině základní části je druhá brněnská Kometa – která ve svém kádru nemá jedinou posilu ze zámořské soutěže. Zejména v první části podzimu udivoval svou hrou Třinec, kupředu tažený nejlepším extraligovým střelcem Martinem Růžičkou.
4. Hokej opět vyprodává stadiony
Koncentrace kvalitních hráčů, atraktivní ofenzivní hokej, ve většině komfortní divácké prostředí, hezké individuální akce – a diváci se hrnou na stadiony. Jaký je to rozdíl oproti tuzemskému fotbalu, který se, přes evropské úspěchy, potácí v bahně dalších korupčních nařčení a osobních osočení. Oproti ušpiněným českým trávníkům český led září, fanoušci to kvitují a rázem návštěvnost atakuje historické výšiny. Vždyť průměrná návštěva extraligy se jen dvakrát dostala přes pětitisícovou hranici. V sezoně 1997/1998 chodilo průměrně 5 002 diváků, 2009/2010 to bylo 5 240. Dvakrát se průměr nedostal dokonce ani přes čtyřtisícovou hranici. A letos na podzim? Skvělých 5 349 diváků na zápas!
5. Tahouni české reprezentace? Hráči z extraligy!
Jistě, je to do značné míry dáno tím, že v nejvyšší soutěži hraje řada hráčů NHL. Ovšem kdy naposledy se stalo, že by kostru národního mužstva tvořili extraligoví borci? I to dokazuje její kvalitu. Reprezentace vyhrála první turnaj v sezoně, na Karjale triumfovala s třinácti hráči z českých klubů. Ti navíc předvedli vysoce bojovný a obětavý výkon, kterému česká hokejová veřejnost právem tleskala.
Jen tak dále...
Extraliga na podzim 2012 bavila, táhla fanoušky, rozdávala radost. Hokej dokázal po střechu plnit tuzemské stadiony, stal se společenským tématem, a to dlouho před startem play-off. Přestože jsme byli svědky menších či větších klopýtnutí (za všechny jmenujme ubohé chování malé části chomutovských "fanoušků" v zápase s Libercem), o této sezoně se bude tak jako tak ještě dlouho mluvit jako o době, kdy v Česku nastaly hokejové žně. Co si přát do druhé poloviny soutěže? Snad jen ať to tak pokračuje nadále. Vidět na jednom ledě vedle sebe hrdiny z Nagana a nastupující hokejovou generaci v čele s Tomášem Hertlem a spol., to už se českým fanouškům nemusí nikdy poštěstit.
