ČTsport

ČTsport
neděle 26. října 2014 Erik

Vůjtek: Stavění sochy? To jsou jen řeči kolem té euforie

Velikost textu:

Helsinky - Český trenér Vladimír Vůjtek starší si na mistrovství světa získal srdce slovenských hokejových fanoušků. Ve své první sezoně u národního týmu dovedl v Helsinkách mužstvo k první medaili od roku 2003 a sám si ziskem stříbra připsal životní úspěch. Tažení slovenské reprezentace vyvolalo doma euforii a nadšení fanoušci dokonce pětašedesátiletému kouči chtějí nechat postavit sochu. "To už jsem slyšel někdy v Rusku, to jsou jen takové řeči kolem té euforie," usmíval se Vůjtek v narážce na předchozí úspěšné působení v Jaroslavli, kterou v letech 2002 a 2003 dovedl k titulu.

Vladimír Vůjtek
Vladimír Vůjtek

Po nedělní finálové porážce s Ruskem (2:6) se dnes Vůjtek vydá slavit úspěch do Bratislavy. "Já to nikdy nezažil, tak nevím, co čekat," doplnil český kouč, který měl na turnaji za úkol hlavně zajistit Slovensku přímou účast na olympijských hrách v Soči po propadu na desáté místo žebříčku Mezinárodní hokejové federace.

Stříbro věnoval tým zesnulému Pavolu Demitrovi, který zahynul loni v září při letecké katastrofě celého týmu Jaroslavle. Tu ještě v předešlé sezoně Vůjtek také trénoval. "Byla to taková poslední akce, kterou jsme mohli pro Paľa udělat. Ruští hráči to měli v hlavách, čeští také ztratili své kamarády. Šampionát se v tom duchu nesl. Jsem rád, že tým na ty kluky nezapomněl," řekl Vůjtek.

V minulých čtyřech letech Slovensko na světových šampionátech neprošlo ani do čtvrtfinále a semifinalistovi olympiády ve Vancouveru hrozilo, že se nedostane mezi jistou devítku pro Soči. Podle Vůjtka proto bylo základním cílem čtvrtfinále. "Povedla se nám ještě taková nadstavba a byli jsme po zápase s Ruskem trochu nesví. Nevěděli jsme, jestli se máme radovat, nebo být smutní. Brzo to přešlo, protože pro tento tým jsou stříbrné medaile fantastické," prohlásil Vůjtek.

Takového úspěchu je podle něj třeba si vážit. "Probudili jsme fanoušky, udělali jsme jim radost a naplnili jsme ulice. Proto se sport dělá. Je pěkné, že se nám to povedlo. Slovensko je malá země, nepovede se to každý rok, ale kdyby se to zopakovalo jednou za dva, tři roky, bylo by to krásné," uvedl Vůjtek, který má smlouvu na Slovensku na další dva roky.

V roce 2005 se ucházel o pozici trenéra české reprezentace, ale neuspěl proti Aloisi Hadamczikovi. Myšlenky na tento post, který loni po Vladimíru Růžičkovi převzal znovu Hadamdczik a má nově smlouvu až do roku 2015, rodák z Klimkovic nemá.

"To už budu zasloužilý důchodce, česká reprezentace je už za mnou. Já už jsem před šesti roky zakončil kariéru, zdraví mi to trošku nedovolovalo. Pak se to zlepšilo, tak jsem se k tomu vrátil. Člověk neví, co bude za půl roku, za rok," poznamenal Vůjtek. Trénovat národní mužstvo prý ani za cíl neměl. "Já jsem rád pracoval v klubech a měl tu ruskou štaci, kam jsem mohl jít, kdykoliv jsem chtěl."

Samotného Vůjtka výsledek v premiérové sezoně na lavičce slovenské reprezentace hřál u srdce. "Proto hokej děláme, abychom dosáhli na nějaký úspěch. Je to ohodnocení naší práce. Já jsem byl poprvé na šampionátu, hned mám stříbrnou medaili s mužstvem, které vlastně bylo desáté v žebříčku, což považuji za velký úspěch," prohlásil Vůjtek.

Ale zásluhy nechává mužstvu. "Vždycky hrají hráči. Musí utvořit partu, my jim můžeme vždycky jen pomoct. Nominovat hráče, kteří jsou do party, a stanovit taktiku, když chtějí hrát kolektivní hokej," navázal. Je si teď vědom, že laťku si s týmem nasadili hodně vysoko. "Slovenský hokej má pořád dobré hokejisty a může hrát na dobré úrovní. Stanovili jsme si od začátku pravidla, jak se musí chovat v kolektivu a vážit si národního dresu."

Na turnaji fandil Vůjtkovi také syn Vladimír, který právě v Helsinkách získal na světovém šampionátu v roce 1997 bronz. Nechyběl ani trenérův zeť Róbert Petrovický, jenž se Slovenskem získal v roce 2002 v Göteborgu titul. "Kluka jsem překonal," usmíval se Vůjtek.

Zdroj: ČT Sport, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.