Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
V šachu

Cesta za steakem

Stockholm - Jelikož jsme včera neměli pracovně tak nabitý den, já osobně jsem vlastně měl zcela volno, dohodli jsme se s Jirkou Hőlzlem, že se konečně najíme jako lidé. Proč jako lidé? Protože většina normálních lidí nejí o půlnoci a už vůbec ne jídlo typu knedlo, vepřo, zelo jako my tady.

David Pospíšil
zdroj: ČT24 autor: V. Rejl

S jídlem je tady celkově problém. Ne, že by ho tu měli málo, ale každá restaurace bere poslední objednávku třicet, čtyřicet minut před zavíračkou a to bohužel nestíháme. Můžete prosit, ale zdejší zákon zní jasně, a pokud nebude zavřeno, tak jak je napsáno na dveřích, přijdete o licenci. Ještě štěstí, že u Švejka nám přistoupili na hru s objednávkou po telefonu. Objednáme, o půl dvanácté dorazíme, zhltáme, zaplatíme a zavíráme. Přesto děkujeme, protože spát s vyjícím vlkem na pokoji bych nedokázal.

Dobrou snídaní den sice začíná, ale tím také veškeré obžerství končí. V jedenáct dopoledne je potřeba být v Globenu a málokdy se stane, aby se našla pauza na jídlo. Pořadatelé sice připravili nějaké občerstvení, ale přeci jen, jíst osmnáct dní housku se sýrem a zapíjet ji litrem nechutné kávy, je poněkud nestravitelné.  

Nechali jsme si tedy doporučit restauraci, našli si ji na mapě, porovnali ji s plánkem metra a po půlhodině studia vyrazili. Tři stanice metrem a pak už je to kousek. Takový byl předpoklad. Kousek se protáhl na ztrátu orientace a ztráta orientace na ztrátu času. Sečteno, podtrženo, do našeho vysněného steak housu jsme vkročili pět minut po poslední objednávce. Zpátky jsme cestu našli v pohodě, přestože místa, která jsme navštívili my dva, možná neznají ani zdejší obyvatelé. Nakonec všechno dobře dopadlo a u Švejka nám naše oblíbené knedlo, vepřo, zelo zase s láskou udělali.

Hlavní zprávy

Nejčtenější články