ČTsport

ČTsport
pátek 22. září 2017 Darina

Legendární "Bóža" se rehabilitace už nedočkal

Velikost textu:

Praha - Jeho jméno bylo ve třicátých a čtyřicátých letech symbolem spolehlivosti a mnohými byl ve své době považován za nejlepšího brankáře na starém kontinentě. V říjnu 1950 však skvělou kariéru Bohumila Modrého přerval komunistický režim, který jej ve vykonstruovaném procesu za údajnou velezradu a špionáž odsoudil k patnáctiletému vězení. Letos byl legendární brankář uveden do Síně slávy Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF).

Bohumil Modrý
Bohumil Modrý

Modrý, gólman s vynikajícím čtením hry, se na vrchol dostal v druhé polovině 30. let, kdy vystřídal v hokejové brance slavného LTC Praha i reprezentačního týmu Jana Peku. V lize odehrál celkem 12 sezon a Československo reprezentoval v 71 utkáních. V letech 1947 a 1949 se stal mistrem světa a ze zimních olympijských her v roce 1948 si přivezl stříbrnou medaili. S LTC Praha navíc šestkrát vyhrál československou ligu. Byl také vynikajícím hráčem české házené, kterou hrál za SK Slavia Praha.

Na olympijském turnaji ve Švýcarsku odborníky natolik zaujal, že mu byla nabídnuta možnost působení v NHL. Jedinou podmínkou ministra Kopeckého k udělení povolení byla jeho účast na MS ve Švédsku 1949. Tuto podmínku sice splnil a přivezl zlatou medaili, přesto svolení nedostal, neboť by údajně svým působením ohrozil bezpečnost republiky. Modrý po tomto kroku vystoupil z reprezentace a MS v Londýně 1950 se již neúčastnil.

V roce 1950 byl spolu s dalšími hokejisty zatčen a odsouzen jako velezrádce a špion k 15 letům vězení. Právě Modrého žalobci označili za hlavu údajného spiknutí. Trest si odpykával v uranových dolech v Jáchymově, odkud byl v roce 1955 s podlomeným zdravím propuštěn. Své plné rehabilitace v roce 1968 se populární "Bóža" už nedožil. Zemřel na následky věznění v nedožitých 47 letech 21. července 1963.

Režim takto reagoval na obavy z možné emigrace hráčů, zvlášť když už dříve za hranice odešli například mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová a hokejový mistr světa a pozdější vítěz Wimbledonu Jaroslav Drobný. O emigraci přitom někteří hráči uvažovali již na olympiádě ve Svatém Mořici. Spekuluje se však i o tom, že za procesem mohla být obava Sovětského svazu z československého týmu. SSSR poslal svůj tým na mistrovství až v roce 1954, kde vybojoval zlato, zatímco československý hokej si na návrat na výsluní musel počkat dlouhých dvacet let.

Zdroj: ČT sport, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.