ČTsport

ČTsport
pátek 24. listopadu 2017 Emílie

Karel May se mýlil

Velikost textu:

V Brazílii nejspíš začaly prázdniny nebo doba dovolených podobně jako u nás doma. Zatímco při naší první návštěvě Salvadoru jsme strávili v autech několik hodin při minimálních poskocích, tentokráte trval přesun mezi hotelem a stadionem kolem třiceti minut. Silnice průjezdné, žádné dlouhé fronty, to se to potom cestuje.

Jaromír Bosák
Jaromír Bosák

Američané s Belgičany nabídli v osmifinále velké drama. Faktem je, že první poločas nějakou extra zábavu nepřipravil. Ale po změně stran to začalo létat. Belgičané byli lepší, ale jednu šanci za druhou likvidoval skvělý gólman Howard. Dokonce vytvořil rekord historie mistrovství světa, protože si připsal šestnáct zákroků. V poslední minutě se nakonec mohli radovat Amíci, do obrovské šance se dostal Wondolowski, jenže přestřelil. Asistent hlavního mylně odmával ofsajd – naštěstí pro "Toho, jenž přichází z kopců", jak zní indiánské jméno hráče San José. Po mamince je totiž poloviční Indián, patří ke kmeni Kiowů.

Jak si tak pamatuji, tak v románech Karla Maye o Vinnetouovi a Old Shatterhandovi byli Kiowové často těmi špatnými, hamižnými a zrádnými protivníky ušlechtilých bojovníků za spravedlnost. A za doušek ohnivé vody by prodali i posledního bizona. Skutečnost asi bude trošku jiná, jak už to tak bývá, když píšete podobné příběhy na vězeňské pryčně, což byl v jisté době Mayův pracovní prostor.

Tentokrát by Wondolowski se spoluhráči potřebovali, aby jim píchnul nějaký šaman třeba právě od Kiowů či jiného kmene. I Šošoni by byli dobří… Třeba by zkušený medicinman zatrhl scénář, který začali Belgičané posléze naplňovat. V prodloužení se na americké obranné hradby vyřítil střídající Lukaku, klubový spoluhráč brankáře Howarda z Evertonu, a hned připravil gól pro de Bruyneho, druhý dal sám v závěru první patnáctiminutovky. To už byli Američané takřka na kolenou. Jenže nějak nemají v povaze zápas zabalit. Na place se objevil sedmnáctiletý Green, nejmladší hráč turnaje. Zatím za sebou nemá ani jeden ligový zápas za Bayern Mnichov, kde působí v amatérském týmu. Jenže byl jako velká voda, kdepak nějaká nervozita. Po přihrávce Bradleyho se trefil z voleje a na světě bylo drama. Tým země hvězd a pruhů najednou drtil Belgičany a měl i další šance, leč vyrovnat nedokázal. Po závěrečném hvizdu mi amerického týmu bylo i trochu líto, ale postoupit může jenom jeden. Možná to chtělo začít s totální ofenzívou o něco dříve.

Zážitek ze zápasu byl moc dobrý, pro komentátora je takový průběh a dramatické vyvrcholení požehnáním. Žádné umrněné plácání se někde kolem středového kruhu bez snahy něco vymyslet a předvést. Jen aby nám fotbalová božstva zachovati ráčila. Pár dnů do konce šampionátu ještě zbývá.

Úryvek z připravované knihy Brazilský deník Jaromíra Bosáka, která vyjde bezprostředně po skončení mistrovství světa.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.