Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Volejbalový magazín

Vrbova éra končí. Všechny zraky se teď upírají na Spartu

Praha - Podzimní část Gambrinus ligy byla možná posledním odrazem toho, jak jsme domácí soutěž znali v uplynulých letech. Odchází z ní její největší postava posledních tří a půl sezony - Pavel Vrba. Jaké bylo ligové pololetí nejen pro jeho Plzeň, ale také pro všechny týmy nejvyšší české fotbalové soutěže? A co lze čekat při nahlédnutí do jejího jarního pokračování?

Odchod Pavla Vrby z Plzně k národnímu týmu lze jistě označit za největší událost ligového podzimu. Přitom právě na souboji Viktorie se Spartou byla v posledních letech založena malá renesance českého klubového fotbalu. Ten byl před sezonou 2010-11, kdy Plzeň poprvé v historii vyhrála titul, v krizi. České kluby několik let jen horko těžko konkurovaly v evropských soutěžích, tři roky se nebyly schopny probojovat do Ligy mistrů, ligová návštěvnost stagnovala.

Viktoria poté zaujala pozici nejsilnějšího klubu v zemi a inspirovala českou ligu atraktivnějším pojetím fotbalu. Tím donutila i ostatní kluby k větší odvaze, důrazu na koncepčnější uvažování a z kvalitnější ligové konkurence dnes český fotbal těží. Sparta nebyla v loňské sezoně daleko od vyřazení Chelsea a letos suverénně vládne domácí soutěži. Liberec ji před dvěma lety vyhrál a letos může reálně pomýšlet na pohárové jaro. Cestu na stadiony si zároveň našlo více diváků – letos bylo v ochozech poprvé za posledních sedm let v průměru více než 5 000 fotbalových příznivců.

Plzeň po loňském ročníku, patrně nejpovedenějším ve své historii, kdy v Evropě porážela elitní evropské týmy a vyhrála titul, neměla jednoduchou úlohu. Na jedné straně dosáhla nepopiratelného úspěchu – porazila v předkolech Ligy mistrů všechny své soupeře a kvalifikovala se znovu do základní skupiny. Ovšem zároveň zde vyfasovala velmi těžké protivníky a rovněž se musela potýkat s velkým množstvím zápasů v českém prostředí.

Co přijde po Vrbovi?

Až na říjnový výpadek se nicméně Viktoria se situací vypořádala výborně. Západočeši nadále drží krok se Spartou, která má díky své absenci v pohárech větší prostor k regeneraci a koncentraci na cestu k titulu. Útočná činnost Plzně až na některá nepovedená utkání fungovala bez větších problémů. Defenziva pak mnohdy tropila chyby, které v lize zůstaly často nepotrestány, v Lize mistrů se však již její laxnost ukázala naplno. Viktoria má ze všech dvaatřiceti týmů v základních skupinách nejhorší obranu.

Bude nesmírně zajímavé, jakým způsobem se promění Viktoria po příchodu nového kouče. Jarní – a částečně i podzimní – spekulace o tom, že hráči jsou již příliš unaveni a míří za svůj zenit, je možná předčasná. Proměna však zřejmě nastane a nebude se přitom týkat jen defenzivy či ofenzivy samotné. Vrbův systém byl velmi plynulý, obránci si měnili posty s útočníky a zastupovali se na svých pozicích. Zásadní každopádně bude porozumění trenéra s jádrem týmu. Nový trenér bude muset brát v potaz důležitost Horvátha pro mužstvo, zároveň však brát na vědomí, že hráč již nemá daleko ke konci kariéry. Záleží také na tom, zdali Čišovský, Rajtoral, Kolář, Petržela a další fotbalisté, jejichž kariéry zásadně pozvedl Vrba, budou nadále podávat podobně stabilní výkony.

Sparťanská výzva

Nový trenér Plzně nejspíš obdrží jistou dobu hájení, a tak bude hlavní tlak v jarní části sezony ležet na Spartě. Letenští zatím dělají všechno pro to, aby odčinili trapné vyřazení v předkole Evropské ligy s neznámým Häckenem. Zkraje sezony přitom jejich výkony nebyly zdaleka ideální. Velké pochyby také panovaly ohledně toho, zdali kabinu, již tak otřesenou pohárovým neúspěchem, ještě více nepoznamená příchod četných posil.

Sparta se ovšem zatím s neúspěchy vypořádává obdivuhodně. Možná se již zapomíná na stav, v jakém Vítězslav Lavička loni v létě klub přebíral. Sparta po odchodu trenéra Chovance a veteránů Řepky a Blažka před necelými dvěma lety ztratila obrovský náskok na prvním místě a skončila znovu druhá. Od té doby však Lavička mladý kádr dostal do výborného stavu. Po loňské jízdě v Evropě a neúspěchu v lize letos přichází opačný scénář: navzdory výbuchu s Häckenem Letenští ligou procházejí parádně. Neprohráli ani jedno ze šestnácti ligových utkání a body ztratili jen po třech remízách.

Zdá se, že v kádru přitom nechybějí ani tolik vzývané zkušené opory. Jediným hráčem Sparty přes třicet let, který ke konci podzimu pravidelně nastupoval v její základní sestavě, byl kapitán David Lafata. Přes absenci starších fotbalistů v základní sestavě se mladý kádr dokázal znovu dostat z krizových situací. Dokladem může být to, kolikrát Sparta otočila nepříznivě se vyvíjející skóre. V šestnácti podzimních zápasech vybojovala již 14 bodů z pozic, kdy se svými soupeři v zápase prohrávala. Pro srovnání – loni na jaře dokázala takto ve čtrnácti utkáních vybojovat pouze pět bodů. Přitom jarní psychika bude pro Spartu klíčová. Titul se na Letné po čtyřech letech vyhrát jednoduše musí a i s potenciálními zraněními by se kádr při své šíři měl vyrovnat. Spartě tak na jaře bude v cestě k titulu stát téměř výhradně ona sama.

Pohled ze zahraničí: Chris Boothroyd (https://twitter.com/theczechup), autor stránky The Czech Up

Co pro vás bylo překvapením podzimu?
"Bylo by asi jednoduché poukázat na Teplice nebo Znojmo, ale tím hlavním překvapením, alespoň pro mě, je postavení Slavie v ligové tabulce. Sešívaní loni končili sezonu ve výborné formě a opravdu se zdálo, že mužstvo pod Petroušem konečně otočí list a dostane se brzo do horní poloviny tabulky. Ale nedostalo. Místo toho klub překypuje hráči v záloze a naopak se musí spoléhat na útočníka Škodu na pozici stopera. Jak se dostali zpátky do této pozice, je nevysvětlitelné."

Čeká na jaře větší výzva na Spartu, která konečně musí vyhrát titul, nebo na Plzeň, která musí nahradit Vrbu?
"Mám pocit, že Lavičku čeká největší úkol v kariéře. Na Vrbova nástupce by alespoň do konce sezony neměl být takový tlak i kvůli pětibodové mezeře mezi oběma týmy. Zatímco nový trenér bude mít celou zimní pauzu i jarní část k tomu, aby si vybudoval kádr podle svých představ, Lavička jednoduše musí vyhrát ligu. Druhé místo nestačí. Pokud ale potká Hušbauera nebo Krejčího zranění a nepřijde žádná náhrada, mohli by Letenští mít problém dostat se první na cílovou pásku."

Boj o záchranu je velmi těsný, ale kdo podle vás nejspíš sestoupí?
"Je to asi smělé tvrzení, ale buď Slavia, nebo Baník bude mezi sestupujícími týmy. Žádný z osmi týmů v dolní polovině tabulky ale nebyl dostatečně konzistentní jak výkonnostně, tak výsledkově. A myslím, že to bude podobné i po Novém roce, takže se dočkáme nejtěsnějšího boje o záchranu v posledních letech. Pokud se Znojmu nepodaří dostat se na domácí půdu, mohlo by to tým Leoše Kalvody opravdu hodně přibrzdit. A ani Ďolíček pro Bohemians není takovou pevností, jak si před sezonou klub představoval."

Teplice a Dukla: až do Evropy?

Jedním z nejpozitivnějších překvapení v podzimní části sezony byly výkony Teplic. Tým Zdeňka Ščasného přitáhl na tribuny dvakrát více diváků než loni, kdy bojoval o záchranu. Severočeši těží z formy afrického trojlístku Litsingi – Salami – Nivaldo. Zvláště Konžan Litsingi společně s bosenským útočníkem Mahmutovičem vytvořil obávané duo, které obsadilo první dvě příčky střelecké tabulky ligy. Kádr ovšem podle vyjádření z tábora žlutomodrých ke konci podzimu srazila únava a útok na pohárové příčky je ohrožen i zraněním Mahmutoviče, který bude Teplicím chybět až do konce sezony.

Jediný bod na Severočechy ztrácí Dukla, která má s novým majitelem Petrem Pauknerem velké plány a ráda by se probojovala po desetiletích zpět do pohárové Evropy. Ani proto není velkým překvapením, že prvotní kandidát na trenérský post v Plzni, Luboš Kozel, nabídku Západočechů odmítl. Nadále se zdá, že jeho slova o setrvání v Dukle opravdu platí. Kozlův tým na konci podzimu dohnal nepřesvědčivý začátek ročníku a i díky stabilitě, výrazně zlepšené defenzivě a výkonům na hřištích soupeřů by si opravdu mohl dojít minimálně na třetí pozici.

Nenaplněné ideály

Možná více od sezony očekávaly ambiciózní Jablonec, Liberec, Mladá Boleslav i Olomouc. Jablonec vstoupil do ročníku s výbornou ofenzivou, ale jako by se stále nezmátořil z potupné porážky 0:6 na hřišti Betisu. Z následujících deseti ligových utkání totiž vyhrál pouhá tři. Liberec, nejlepší tým loňského jara, se zase potýkal s účastí v Evropské lize a úzkým kádrem. Zatímco zkraje sezony dokázal téměř pokaždé v druhých poločasech přehrát své soupeře, ke konci podzimu již Slovanu docházela energie. Ligová forma Severočechů byla v posledních týdnech mizerná – tři body nezískali od 22. září, kdy se protrápili k výhře 1:0 nad Příbramí gólem v 93. minutě. Boleslav pak trpí stejnými obtížemi jako v uplynulých letech. Četná zranění a neschopnost vydolovat z velmi kvalitní skupiny fotbalistů maximum tým nadále sráží dolů.

Sigmě k lepším výsledkům chybí stabilita a strategie, kterou tým oplývá u výchovy mládeže díky sportovnímu řediteli Zdeňku Psotkovi. Ten je dnes zároveň dočasným trenérem seniorského výběru. Klub nicméně znovu prodal své nejlepší hráče, když Hořava s Pospíšilem odešli do Plzně. Trenér Roman Pivarník s Olomoucí loni bojoval o pohárové příčky, ale ke konci ročníku odešel kvůli sérii nepřesvědčivých výsledků. S cílem dostat Sigmu na třetí místo Pivarníka nahradil Martin Kotůlek, avšak kouč ve funkci vydržel jen půl roku – a klub je momentálně pouhé dva body nad sestupovým pásmem. V kádru je spousta talentovaných záložníků a v počtu nastřelených gólů je šestý nejlepší v lize. Sigmu ovšem sráží tristní obranná činnost, se třiceti obdrženými brankami je čtvrtá nejhorší.

Morava v ústraní, Slavia v rozkladu

Nejlepším moravským či slezským týmem, a zároveň jediným z východní části republiky, který je v horní polovině tabulky, je tak nyní překvapivě Slovácko. Zlepšenou formu ke konci podzimní sezony prokazuje Zbrojovka, velkým překvapením jsou výsledky Znojma, které v brněnském azylu a se suverénně nejnižším rozpočtem v lize zatím vyvrací pesimistické předpovědi. Pokud se klub na jaře vrátí na opravený stadion, což však stále není jisté, může typickou nováčkovskou euforii prodloužit a vyhnout se sestupu. Tomu se naopak možná nevyhne Jihlava, která nenavázala na loňské úspěchy a nepomohl jí ani zkušený trenér v podobě Františka Komňackého. Atraktivní styl hry se zadrhl, a jak u jeho týmů bývá bohužel zvykem, zůstal znovu pouze nedostatek sebevědomí v útoku a nejistota v obraně. Defenzivu má Vysočina po Příbrami nejhorší v lize.

Všechny moravské týmy a celá druhá polovina tabulky do jarní části sezony nastoupí s hlavním cílem – udržet se v soutěži. Posledních devět mužstev má mezi sebou rozestup pouhých pěti bodů a vše nasvědčuje tomu, že rozdíly budou i na konci ročníku velmi těsné. S dlouhodobými finančními problémy se potýká Ostrava, pro niž by byl sestup zřejmě smrtelnou ránou. Na domácí formu bude muset navázat Příbram, která na hřištích soupeřů vybojovala pouhé dva body a nastřílela stejný počet branek. Na rozdíl od Středočechů, kteří na stadion Na Litavce tradičně příliš diváků nepřitahují, by se teoreticky mohli opřít o podporu domácího publika hráči Bohemians. Klokani se však v Ďolíčku paradoxně trápí, od 1. září zde nevyhráli ani jednou. Tým Jozefa Webera navíc do konce sezony přivítá Spartu, Plzeň, Teplice, Duklu, Liberec a pouze dva celky z dolní poloviny tabulky.

Jedním z nich bude Slavia. Pád sešívaných je bez ohledu na klubové preference jedním z nejsmutnějších příběhů porevolučního českého fotbalu. Slávističtí fanoušci jsou na turbulentní časy zvyklí, ovšem regrese v průběhu pěti let od chvíle, kdy Slavia naposledy vyhrála ligový titul, je obrovská. Klub je nevyzpytatelný, chybí mu tvář, koncepce, vlastnická stabilita, klubová hierarchie – a dokladem marasmu na hřišti je současné mužstvo. Problémy sešívaných v útoku již téměř zlidověly, nicméně ani příchod jednoho či dvou hráčů v zimní pauze, či dokonce nového vlastníka, nepomůže, pokud nenastanou zásadní změny ve fungování klubu. Jestliže nepřijdou, nemůže ani sebelepší kádr – přičemž mužstvu rozhodně nechybí talent – být dost dobrý na to, aby nemohl sestoupit.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články