ČTsport

ČTsport
středa 26. července 2017 Anna

Milan odchází. My hleďme vpřed

Velikost textu:

"Neřešme teď, jestli Milan fauloval, nebo nefauloval. Vaše otázka je naprosto scestná a za hranou. Milan pro Čechy odvedl výbornou práci, je potřeba před ním smeknout, a ne zabývat se naprostými nesmysly. Teď teprv poznáme, jak to půjde bez našeho nejlepšího útočníka. Odchází nám obrovský hráč, odchází nám góly." Tak odpověděl na tiskové konferenci trenér Bílek na "smělý" novinářský dotaz ke statistikám českého čísla 15. Ano - pokud se Bílkovce nepodaří Baryho přesvědčit - naše číslo 1 (ne 15) odchází. Je čas na patetická prohlášení, je to konec jedné éry. A přeci, nebude nám teď lépe?

Michal Kolmaš
Michal Kolmaš

"Milan dostal tříminutový potlesk. Moc pro kluky znamenal." Bílkův proslov nenechal jedno oko suché. Nechci ale patřit k naprostým kritikům; i přes arogantní projev, který Bílkovi díru mezi fanoušky a týmem opravdu překlenout nepomůže, má trenér v něčem pravdu. Vigantický gigolo opravdu zaslouží úctu za to, co pro český tým udělal. Už jen kvůli Euru 2004. Nadešel však čas změny a je dobře, že si to sám Bary uvědomil. Bílek by ho totiž stavěl do čtyřiceti.

Konec jedné éry věstí i zvažovaný odchod kapitána reprezentace Tomáše Rosického. Bude to sice pro národní tým velká ztráta, stejně si ale myslím, že je na čase. Oba dva toho pro český fotbal odvedli víc než dost a teď nadešla chvíle uvolnit cestu jiným. Konec konců, adeptů máme dost.

Bílek na konferenci nastínil svou vizi české budoucnosti. "Plašil, Baroš, Kadlec, Rosický, Sivok, Čech, to jsou jména, na kterých je třeba budovat český tým," řekl. Tak se ale změna éry, kterou tým potřebuje, nedělá. Jiráček, Pilař, Darida, Chramosta, Kozák, Hušbauer, Krejčí a další si sice ještě většinou neprošli vypjatými reprezentačními i klubovými utkáními na nejvyšší světové úrovni, bez příležitosti od trenéra se však zamotáme v začarovaném kruhu.

Nasazení Vladimíra Daridy do utkání s Portugalskem mě mile překvapilo. Bílek odpověděl na volání fanoušků a neviditelného Koláře nahradil mladou plzeňskou nadějí. Bravo! Na jedenadvacetiletém záložníkovi sice byla vidět nervozita, svou roli však zvládl výborně. Udělal možná pár chyb, hlavně se však pral do poslední minuty s nasazením, o kterém by si takový Plašil mohl nechat jenom zdát. Za první poločas naběhal o víc než kilometr nejvíc z českého týmu a jeho střídání za Rezka (!) jsem ocenil jen ukrouceným krkem.

Přesně tak si představuji hráče, který hraje a chce hrát za národní tým. Chci vidět nadšení pro hru, chci vidět naději na světlou budoucnost. Chci prostě něco vidět. Nadešel čas změn, a i když to možná bude ze začátku bolet, dlouhodobě se nám vložená důvěra mnohokrát vrátí. Jen je škoda, že si to nejdříve musí uvědmit fotbalisté, a ne jejich trenér.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.