ČTsport

ČTsport
sobota 16. prosince 2017 Albína

Každý má svou pravdu. A zadruhé je tu ještě fotbal!

Velikost textu:

Před turnajem za mnou známý přišel a nabádal mě, abych se přidal do tipovačky v jeho partě tenistů. Řekl jsem mu, že tipovat Euro je absolutní nesmysl, ale nakonec jsem stejně podlehl a vlastně jsem se jen utvrdil v tom, že to tak opravdu je.

Ondřej Lípa
Ondřej Lípa

Kolik zvratů český fotbal nabídl, ať na klubové, či reprezentační scéně? To hlavní se pořád opakuje – pravdu nemá nikdo, pravda je někde o trochu výš, než se pohybuje vnímání fotbalového světa každého fanouška, fotbalisty, trenéra. Protože se bavíme o sportu.

Zvratů zápasových, ale především těch, které rozdělují fanoušky a příznivce na dva sobě nesrozumitelné názorové proudy, se Česko dočkalo i tentokrát. Pozorně jsem sledoval prohlášení, výtky, prosby a odborné či neodborné debaty na téma hry a projevu českého týmu.

Mám svůj radikální názor, tak jako každý z nás, a proto je kolikrát lepší nechat si ho pro sebe a dívat se, jak to dopadne. I když jsem impulsivní beran, tentokrát jsem to zkusil. Nikdy se chlapi v hospodě nesejdou a neřeknou si: "Jo, máš pravdu, v tomhle taky, přesně tak to vidím i já." Naopak z 11 hráčů se dvěma lidem nebudou líbit všichni stejně, tím spíš, když v hospodě sedí desítky různých názorů, ne jen dva.

Každý má svou pravdu, na všechno v životě. A zadruhé je tu ještě fotbal! Kdo se mu někdy aspoň trochu věnoval a nebyl úplný narcis a egoista, ví, kolik různých faktorů vstupuje do tohohle, pro některé jednoduchého, ale skvělého sportu.

Od úspěchu a jeho odvrácené tváře je to jen krok daleko, ví to Baroš, ví to trenér Bílek, ví to i Karel Šíp. Měl v mnoha částech svého spontánního projevu "pravdu", spousta z nás to tak cítila. Měl ale především svoji pravdu, která se po výhře Čechů ve skupině A ztratila někde v zákulisí vratislavského divadla loutek. Byla to pravda, které on věřil, tak jako každý z nás věří té své.

Tak jako trenér Bílek věří své pravdě, tak jako tým věří Milanu Barošovi, tak jako fanoušci věří národnímu týmu a tak jako další z nich nevěří, že by mohl na Euru něco dokázat.

Tohle Euro nabídlo unikátní příklady:

Petr Čech – po skvělých výkonech za Chelsea a titulu v Lize mistrů mohl národní tým svou chybou připravit o postup. Ve třetím zápase byl jistý a Češi jsou první.

Michal Kadlec – v prvním zápase se podílel na špatné defenzivě a proti Polsku odehrál se Sivokem na stoperu skvělý zápas, ke kterému v závěru přidal parádní obranný zákrok. Balon sice nemířil do brány, ale chlapi v hospodě na něj objednávali panáky.

Tomáš Hübschman
Tomáš Hübschman
Více fotek
  • Tomáš Hübschman autor: Kateřina Šulová, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3684/368366.jpg
  • Petr Jiráček zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3658/365715.jpg
  • Milan Baroš autor: Kateřina Šulová, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3656/365547.jpg
  • Jaroslav Plašil autor: Kateřina Šulová, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3649/364876.jpg

Tomáš Hübschman – proti Rusku nehrál, není tak konstruktivní jako Jiráček nebo Plašil, a proti Řecku i Polsku zařídil klíčové góly, paradox jak víno. To, že odehrál svůj skvělý standard jako štít, je krásná jistota a pravda, které můžou věřit snad všichni.

Petr Jiráček – v úvodním zápase zklamal řadu fanoušků, kteří čekali stejný "drive" jako v kvalifikaci. Po zranění a zápasovém výpadku se během dvou zápasů na mistrovství začal zlepšovat ke svému normálu stejně, jako když vylétl ze Sokolova do Ligy mistrů, a Čechy nakonec poslal do čtvrtfinále. Příklad, že i během šampionátu se může vrátit forma.

Sivok, Pilař, Gebre Selassie, Limberský – nemám co dodat, paráda.

Jaroslav Plašil – když jsem dřív v okolí slyšel námitky na jeho hru, nechápal jsem. Obounohý, umí útočit i bránit, ale na tomhle Euru pro mě největší zklamání. Zdá se mi, že se trápí fyzicky, a spousta lidí by na jeho místě raději viděla Daridu. Trenér mu ale věří, zlepší se i on? Kdo má pravdu?

Milan Baroš – nejdiskutovanější téma v sestavě národního týmu. Nebojím se říct, že si nejsem jistý. Někdy se mi líbí, a přitom bych si uměl hru českého týmu představit i bez něj, ale musím zopakovat – tým mu věří! 

Z toho posledního plyne důležitá poučka – nikdy nepodceňujte týmovou chemii! Podívejte se na Švédy, mančaft jako hrom a na Euru hrůza. Taky tým má svoji pravdu a trenér ji vidí. Je to jako ve vztahu. Můžete se vztekat, jak chcete, ale vaše dcera stejně bude chodit s tím týpkem, kterého byste nejradši nepustili přes práh. No a je s ním šťastná.

Michal Bílek
Michal Bílek

Samostatnou kapitolou je pak trenér Bílek. S mnoha jeho tahy se neztotožňuji, ale já nejsem trenér nároďáku, on ano. On nese zodpovědnost, on má umět komunikovat s novináři a fanoušky. Jak to zvládá, je druhá věc, ale je třeba mít na paměti, že je to poprvé, co v pozici trenéra vede tým na tak velkém turnaji, jako je ME. Každopádně víc než on svou úlohu zvládá na hřišti samotný tým (který má podle mé pravdy větší potenciál).

Tým, který udělal boty a za ně měl být potrestán svazovým vedením. Má dluhy vůči fanouškům i veřejnosti, vždyť v Anglii a Německu je tlak několikanásobně vyšší než u nás a kritika není nenávist nebo závist, jen je třeba se s ní naučit žít. Ale tenhle mančaft má svoji pravdu, tak jako každý z nás. Navíc ukázal, že k té pravdě umí přidat i srdce a charakter.

Za to mu patří uznání, stejně jako fanouškům, a kvůli tomu by se obě skupiny měly začít víc respektovat. Nechme hráčům prosadit jejich pravdu a oni ať pak nechají prostor fanouškům pro tu jejich. Obě strany na to mají právo a být radikál je "strašně jednoduchý".


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.