ČTsport

ČTsport
pátek 20. dubna 2018 Marcela

BLOG: Vrba chladí hlavy, Stramaccioni chválí a Šilhavý má podporu

Velikost textu:

V Plzni se hrálo o titul, ale trenér Pavel Vrba to po výhře nad Slavií popřel. Je jasné, že matematicky to nelícuje. Ve hře je sedmnáct kol, to je 51 bodů a stát se může cokoliv. Ale rozjetá plzeňská mašina by se musela nejspíš zadřít, aby jí titul vyklouzl.

Andrea Stramaccioni
Andrea Stramaccioni

Zkušený kouč však moc dobře ví, že musí udržet divochy typu Limberský a spol. plně soustředěné na další zápasy, když ze všech stran slyší, že už vlastně mohou slavit. A to někteří umějí hodně dobře.

Mě však stále ještě zajímá stále méně a méně zajímavý osud Sparty, jejíž ztráta na Viktorii je už propastných sedmnáct bodů.

Když jsem po minulém kole fotbalové ligy poslouchal Milana Baroše, který po těsné prohře se Spartou hovořil o tom, že v Praze na Letné je už jen průměrný tým, s nímž měli bodovat, vzpomněl jsem si na dávné žalmy soupeřů pražského celku, kteří vzpomínali, jak cestou na Letnou už na předměstí v Průhonicích prohrávali 0:2.

Utkání Zlín - Sparta
Utkání Zlín - Sparta

Ale časy se mění. Poté, co Sparta jen remizovala ve Zlíně 2:2, jsem si zase vzpomněl na hlášku z divadelní hry Davida Drábka – Ještěři: "Jde z tebe strach jako z mého podpaží." Tak nějak to nejspíš dnes v Průhonicích soupeři Sparty cítí.

Co dodat? Taky nic příjemného, ale srovnat se to nedá. Zvláště když nemůže hrát Tomáš Rosický, který sám dokáže zvýšit úroveň hry z nuly na tři body jako před týdnem proti Baníku.

Ovšem Andrea Stramaccioni si žije svůj svět. Hovoří o projektu, který se daří. Chválí hráče za výkon, i když myšlenku ve hře hledáte hodně těžko.

A u italského kouče by mě velmi zajímalo, jestli sám věří tomu, co říká. Anebo možná, že ho opravdu nic nevykolejí, když už dávno překročil Rubikon a zjistil, že překvapivé ztráty bodů už nikoho nepřekvapí. Stejně jako výkony drahých posil, které v sestavě protáčí jako na kolotoči.

Přesto je mi sympatické, že se týmu stále zastává. Na druhou stranu - co má dělat, vždyť za vším stojí právě on.

Když po zápase s Baníkem Rosický zamračeně říkal, že v první půli se hráči schovávali a nechtěli míč, a brankář David Bičík dodal, že se Spartě nikdy nestávalo, aby v utkání dvakrát prohrávala, tak asi něco není v pořádku.

Italský sympaťák sice zůstává v klidu, ale staré české přísloví hovoří o tom, že ryba smrdí od hlavy, a to nejspíš platí i v Itálii. Kam se patrně Stramaccioni vrátí dřív, než počítal.

V opačném případě bych zase musel ocenit pevnou víru majitele a mecenáše klubu Daniela Křetínského, který už nyní dává italskému spasiteli českého fotbalu větší prostor, než bývá nejen v našich krajích zvykem.

Andrea Stramaccioni a Jaroslav Šilhavý
Andrea Stramaccioni a Jaroslav Šilhavý

To ctí i Jaroslava Tvrdíka, který sice ve Slavii nedisponuje svými ale čínskými prostředky, což je nesporně daleko příjemnější. A i proto může s lehčím srdcem podržet mírně rozviklanou židli kouče Jaroslava Šilhavého.

Ten toho předvedl ve Slavii už dost na to, aby si to zasloužil. A chybu občas udělá každý. Nesmějí se ale moc často opakovat, protože tady v tom případě opakování matkou moudrosti rozhodně není.

Možná je to dobrá zpráva pro české trenéry obecně. Zvláště, jestli se ukáže, že trpělivost se vyplácí.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.