ČTsport

ČTsport
sobota 22. července 2017 Magdaléna

Fotbalové násilí se v Česku toleruje, šéfům ligy opět dochází trpělivost

Velikost textu:
aktualizováno 24. 3. 2014 15:00

Praha - Fotbal v Česku neúspěšně bojuje s výtržnostmi agresivních fanoušků na stadionech, ale i mimo ně. V sobotním utkání Ostravy se Spartou jako by domácí chuligáni "slavili" přímo v záběrech televizních kamer desetileté výročí od vlastních výtržností v mistrovské sezoně 2003/2004. Mediální zájem tak možná konečně přiměje vedení fotbalové asociace v čele s předsedou Miroslavem Peltou a státní orgány, aby zavedly přísnější sankce a opatření, jako tomu je ve fotbalově vyspělejších zemích. 

Policie dohlíží na fotbalové fanoušky
Policie dohlíží na fotbalové fanoušky

"Nemůžeme čekat, až se stane smrtelný úraz," tvrdí od soboty předseda FAČR Miroslav Pelta. Záběry z poločasového řádění chuligánů na tribunách Bazalů ho přiměly iniciovat na nejbližších schůzkách se zástupci vlády nová opatření, možná i změnu legislativy.

V dubnu 2008 nebyl tehdejší ministr vnitra Ivan Langer přesvědčen, že by ke zvýšení bezpečnosti na stadionech bylo třeba nějak zásadně měnit zákony. Kluby si mohly podle něj vystačit proti výtržníkům i při aktuální legislativě. Stejného názoru je momentálně předseda poslaneckého klubu z vládní koaliční strany ANO poslanec Jaroslav Faltýnek.

Podle něj je to především věc pořadatelů, které si najímá klub, tedy podnikatelský subjekt. Cestu ke změně by mohla odstartovat dnešní schůzka. A také dubnové setkání komise odborníků z tuzemska i zahraničí, které by mělo řešit zavedení přísnějších opatření bez nutnosti změn v legislativě. "Snažíme se o to už asi osm deset let a pořád nám říkají, že zákony tady jsou, jen nejsou využívané," uvedl bezpečnostní manažer FAČR Martin Synecký.

Vzorem Nizozemsko, Polsko, ale i Slovensko

"Takže když nám nepomůže stát, je to na nás. Proto se chceme sejít se zástupci ministerstva vnitra nebo úřadu na ochranu osobních údajů, abychom zjistili, jak bychom to mohli zavést sami," přidal Synecký.

Na utkání Baníku se Spartou pořadatelé neodvedli dobrou práci. Do ochozů se dostali lidé se zákazanou pyrotechnikou, podnapilí a s kuklami. Už před zápasem se naproti hlavní tribuně rozvinul sedmdesátimetrový transparent s nápisem Zkurvená Sparta.

"Myslím si, že než vymýšlet něco nového, bude nejlepší převzít účinný model, který funguje v zemích, jako je Anglie nebo Holandsko. Tam se s tím vypořádali, i když to stálo hodně peněz i úsilí," řekl pro ČT 24 Pelta. A konkrétní kroky? "Každý člověk by měl mít při příchodu na stadionu kartu nebo čip, abychom věděli, třeba podle obličeje, kdo to je. Jestli už třeba nemá zákaz vstupu na stadion," nastínil možnou variantu. Ví, že to bude vyžadovat nemalé prostředky.

Seznamy chuligánů už mají například v Anglii, kde se po velkých problémech v 80. letech podařilo násilí na fotbale téměř vymýtit. Podobně je tomu i v Německu i Nizozemsku. Problémoví fanoušci se navíc často musejí v době utkání hlásit na policejních stanicích, kde také odevzdávají doklady, aby nemohli vycestovat na zápasy za hranicemi.

Ve zmiňovaných zemích navíc mají kluby možnost i bez zásahu soudů zakázat takovým fanouškům vstup na stadion. Anglickým a nizozemským klubům pomáhá také vstřícný postoj televizních společností, které umožňují hraní rizikových zápasů v brzkých odpoledních hodinách. Ruku v ruce s fotbalovými tresty navíc jdou i přísné sankce ze strany civilních soudů.

V Česku jsou to právě pouze soudy, které mají pravomoc zakázat problémovým fanouškům vstup na stadion. "Možnosti svazu a klubů jsou velmi omezené, spíš minimální. Protože když fanoušek přijde na stadion ve spořádaném stavu, není možné ho od chuligánů nijak odlišit," řekl Synecký.

Dobrovolná registrace?

Jednou z možných zbraní proti agresivním jedincům na stadionech by mohla být dobrovolná registrace fanoušků, která funguje například v Německu či sousedním Polsku. Na vybrané zápasy by klub disponoval právem vpustit na stadion jen držitele těchto průkazů. "Hodlám na nejbližším zasedání výkonného výboru tento návrh důrazně prosazovat a realizovat konkrétní kroky, které do budoucna přinesou řešení," říká v prohlášení na webu FAČR předseda Ligové fotbalové asociace Dušan Svoboda.

Pelta by chtěl zpřísnit licenční manuál pro účast profesionálních klubů v Gambrinus lize, kde je bezpečnost na stadionech zakotvena. "Kontrolu karet a čipů by mohla mít na starost profesionální agentura, kde bude selhání lidského faktoru méně pravděpodobné," přiblížil stav, který by měl omezit podvádění u vchodů.

Transparent ostravských příznivců
Transparent ostravských příznivců

Změny však poznají návštěvníci ligových utkání nejdříve za rok a půl, před sezonou 2015/2016. Do té doby to budou jen opatření. "Neříkám slovo zákon. Od nového soutěžního ročníku přísnější opatření a za další rok v létě legislativní změna a instalace techniky," řekl Pelta.

S nápadem na vytvoření registru chuligánů a zavedení fanouškovských karet, které by výtržníci neměli šanci dostat, pracuje FAČR už od loňského podzimu. "Už jsme to zahrnuli do rozpočtu a chtěli bychom to zavést od sezony 2015/2016," prozradil Synecký, kterého zaujal i tzv. "fotbalový zákon" ze Slovenska. "Jasně vymezuje pravomoci pro bezpečnostní služby a také konkrétně vyjmenovává provinění proti návštěvnímu řádu stadionů," přidal funkcionář.

Fanoušci řádili, i když Baník vidět nebyl

Vážnější střety mezi slezskými a pražskými radikály se staly už před deseti lety, přesně v květnu 2004. Fanoušci Sparty před a po utkání poškodili reklamní plochy na ostravském stadionu, při potyčkách bylo 14 policistů zraněno, dvě desítky fanoušků byly obviněny. Baníkovci se "vyznamenali" tentýž měsíc v Opavě. Nejagresivnější z nich házeli na policisty kameny, kostky, skleněné láhve a tyče. Na stadionu způsobili škody za 250 tisíc korun a poničili i město. Předvedli se i v pohárech po mistrovské sezoně. V září 2004 před utkáním s anglickým celkem Middlesbrough vypukla rvačka, do které se zapojilo 30 fanoušků z každého tábora.

Polské spanilé jízdy

V prosinci 2007 opět na utkání Baníku se Spartou se ostravští chuligáni v prvním poločase neúspěšně dobývali do sektoru pražských fanoušků a jejich ataky přerostly v bitku s policií. Těžkooděnci a policisté na koních útočníky o přestávce rozehnali. Podle představitelů ostravského klubu měli řádění na svědomí především příznivci polského GKS Katovice. Po tomto incidentu neudělalo vedení fotbalu nic. Kritika byla, ale rychle utichla.

  • Ostravský Baník v krizi
    Ostravský Baník v krizi autor: Alexandr Satinský, zdroj: isifa/MAFRA
  • Záchrana ostravského Baníku v lize
    Záchrana ostravského Baníku v lize autor: Alexandr Satinský, zdroj: isifa/MAFRA

Policejní zásah s rozháněním chuligánů pomocí dělobuchů se opakoval při derby Slavie se Spartou, které se hrálo na strahovském stadionu Evžena Rošického (Slavia tam hrála kvůli přestavbě stánku v Edenu). Tam kotle obou fanouškovských táborů vyvalovaly ploty při každém vypjatějším okamžiku. Langer policejní zákrok obhajoval. "Zákrok policie byl profesionální, v individuálních případech mohl být i razantnější," řekl a hlásil, že fotbaloví funkcionáři už dávno zaspali: "Teď se pánové z fotbalového svazu, kteří se dosud starali sami o sebe, probudili a volají po fotbalovém zákonu," upozorňoval po incidentech v tehdejším rozhovoru pro MF Dnes.

Další potyčka přišla v únoru 2009 na zápase Brna s Ostravou. Ochranka nedokázala udržet pořádek při utkání, které proto začalo zhruba s půlhodinovým zpožděním. Policie, která podle nového zákona a dohody s fotbalovým svazem už nebyla na stadionu, musela zasáhnout ještě před začátkem zápasu v hledišti. Problémy byly především s fanoušky Baníku.

Kamerový systém už zřejmě nestačí

V té době platila čerstvě nová pravidla, po kterých se tak dlouho volalo. Ještě před startem ligového jara podepsal tehdejší policejní prezident Oldřich Martinů a prezident fotbalového svazu ČMFS (předchůdce FAČR) Pavel Mokrý smlouvu o zajištění bezpečnosti na fotbalových stadionech. Smlouva určovala, kdo zodpovídá za neukázněné fanoušky. Zatímco na stadionech se o chuligány měli starat pořadatelé, mimo sportoviště měla dál klid zajišťovat policie. Policisté dostali za úkol například doprovázet fanoušky během přesunů na stadiony. To mělo přispět k lepší bezpečnosti. Za slabinu byly tehdy označeny chybějící rámy u vstupu nebo nedostatečné kamerové systémy. Ty se během poslední sezony modernizovaly s přestavbou tribun na prvoligových stadionech pro větší komfort diváků, ale i kvůli projektům asociace Stadiony 2012 apod.

"Ne všem se budou všechny povinnosti a práva líbit, ale jsem přesvědčen, že až za nějaký čas doceníme, že to bylo správné rozhodnutí," tvrdil Mokrý před podpisem smlouvy. Ministr vnitra Ivan Langer, který smlouvu představil, ujišťoval, že policie nezmizí z ochozů kvůli tomu, že chce šetřit. "Je to změna, která má hlubší filozofický rozměr. Změna, která říká, že každý má svůj díl odpovědnosti," řekl tehdy Langer.

Podle něj byla pro udržování klidu na stadionech klíčová také novela trestního zákona, podle které mohl od začátku roku 2010 neukázněný fanoušek dostat alternativní trest zákazu vstupu na stadiony. "Toto je nejlepší forma trestu – zakázat člověku, pro kterého je smyslem života chodit na sportovní utkání, se takových utkání zúčastnit," chválil novinku.

Pojízdná soudní síň funguje už čtyři roky

Ministerstva vnitra a spravedlnosti zavedla také takzvanou pojízdnou soudní síň, díky které bylo možné posoudit případné trestné činy, z jejichž spáchání mohli být fotbaloví fanoušci podezřelí, bezprostředně poté ve zkráceném řízení.

Během roku 2010 se staly dvě události, na kterých se ostravští chuligáni výrazně podíleli. V květnu v Příbrami se kvůli nepokojům v sektoru ostravských diváků, kteří se pustili do ostrých potyček s policisty, po nichž házeli desítkami vytrhaných sedaček, musel rozhodčí dvakrát přerušit zápas. Několik desítek fanoušků Ostravy vyvolalo roztržku s policií už před utkáním.

Zápas mezi Spartou a Baníkem na pražské Letné
Zápas mezi Spartou a Baníkem na pražské Letné

Na podzim při domácím utkání s Plzní házeli Ostravští na ulici před stadionem pyrotechniku a ohrožovali projíždějící auta, poté napadli zasahující policisty, na které útočili kameny a světlicemi. Při zásahu bylo zraněno šest lidí, převážně policistů. Policie zadržela kvůli výtržnostem během zápasu 12 fanoušků, deset Baníku a dva plzeňského klubu.

Předloni v únoru na výjezdu do Mladé Boleslavi fanoušci Baníku surově napadli pořadatele a tři z nich zranili. Na stadionu musela opět zasáhnout policie. Podobné to bylo loňský březen v Olomouci. Policisté kvůli řádění na zápase zadrželi devět fanoušků.

O víkendu řádili i chuligáni z Brna 

Příznivci brněnských fotbalistů zdemolovali na stadionu v Uherském Hradišti při posledním ligovém utkání se Slováckem záchody a poškodili auto zaparkované pod tribunou. Škoda dosáhla zhruba 100 tisíc korun.

Policisté zadrželi sedm opilých mužů včetně dvou fanoušků domácích, kteří během prvního poločasu údajně napadli v sektoru domácích dva lidi. Oba muži jsou podezřelí z výtržnictví a pokusu ublížení na zdraví. Hrozí jim až tři roky vězení a až desetiletý zákaz vstupu na sportovní akce. V Česku dostalo podobný trest už asi 150 lidí. I na ně se však vztahovala amnestie bývalého prezidenta Václava Klause.

Zdroj: ČT sport, ČTK, fotbal.cz, gambrinusliga.cz

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.