Plzeň zabrala, Liberec dál stíhá čelo

Plzeň znovu potvrdila, že se jí v poslední době hraje lépe venku. Na hřištích soupeřů v lize vyhrála třetí zápas po sobě a připsala si v nich devět branek. V Jablonci nakonec nedošlo k souboji dvou nejlepších ligových kanonýrů mezi domácím Lafatou (20 branek) a hostujícím Bakošem (12 gólů). Plzeňský kanonýr se zranil a jeho místo v útoku převzal Ďuriš.

Jablonečtí zkoušeli těžit z brejků, Pavlíka v brance ovšem nejvíc vylekala dalekonosná rána Jablonského, která se snesla těsně nad břevno. Když už se zdálo, že plzeňská převaha polevuje, zasadila Viktoria soupeři dva drtivé direkty těsně před pauzou.

Ve 40. minutě si Petržela vyměnil míč s Daridou a přízemní střelou k bližší tyči otevřel skóre. Radost mohl mít o to větší, že se trefil proti týmu, za který v letech 2006 až 2007 sám hrával. Zaskočené Severočechy pak už v nastaveném čase první půle dokonale uzemnil Kolář, domácí obrana jen sledovala, jak reprezentační záložník střelou o tyč zvýšil.

Po změně stran mohl mistr definitivně rozhodnout, kdyby Ďuriš v 55. minutě nemířil vedle. Až pak se Jablonec trochu probudil a začal být nebezpečnější. Lafata se protlačil až před Pavlíka, pátého gólu v posledních pěti zápasech proti Viktorii se ale nedočkal.

Jablonec se už na snížení nezmohl, naopak v závěru ho po Petrželově šanci zachránilo břevno. Baumit opět potvrdil, že mu Plzeň nesedí. V posledních jedenácti vzájemných duelech vyhrál jen jednou a po čtvrtém duelu bez tříbodového zisku po sobě se mu vzdalují pohárové pozice.

Olomouc především v první půli pokračovala ve vydařených jarních výkonech korunovaných minulou výhrou 4:0 na půdě mistrovské Plzně. Kombinační hrou se domácí snažili rozebrat obranu Liberce, ovšem většinou to skončilo jen nepřesnou ranou z dálky.

Ve 25. minutě už udeřila Olomouc. Liberečtí hráči chybovali při rozehrávce, Ordoš měl hodně prostoru a samostatnou akci zakončil střelou po zemi. Brankář Bičík ji stihl jen tečovat, v cestě do branky jí nezabránil. Liberec mohl hned vzápětí vyrovnat, ale Breznaníkovu ránu bravurně zlikvidoval Zlámal. Zbytek poločasu už byl v režii domácích, ale Schulmeister ani Varadi se svými pokusy neuspěli.

Do druhé půle hosté vystřídali a do hry přišel Bosančič. Právě srbský záložník stál na začátku akce, která vedla k vyrovnaní. Bosančič ve středu hřiště vybojoval míč pro Štajnera, přes něj a Váchu se míč dostal až k Breznaníkovi a ten svým 11. gólem v sezoně vyrovnal. Krátce nato navíc nacentroval Gebre Selassie a na malém vápně zcela volný Rabušic poslal Liberec hlavou do vedení.

Hosté se z něj radovali jen chvíli, než se podruhé v utkání prosadil Ordoš, přestože mu střela úplně nesedla. Ani to nebyl konec střeleckým hodům. V 71. minutě olomoucká obrana zapomněla na Štajnera a ten hlavou zařídil Liberci vítězství. Byl to pro něj už 13. gól sezony a chybí mu jen dva zásahy, aby vyrovnal své maximum z mistrovské sezony 2001/2002. Olomouc se snažila ještě vyrovnat, ale marně. Naopak v závěru pečetil výhru Slovanu střídající Musiol.

Teplice měly po většinu zápasu s Viktorií Žižkov výraznou převahu, ale do šancí se prakticky nedostaly. Hosté před vlastní šestnáctkou rozvinuli dva neprostupné obranné valy, k tomu přidali tvrdost a bojovnost a Teplice měly od začátku velké problémy. Severočechům vázla zejména rozehrávka od defenzivních záložníků Sivy a Zoubeleho a po dvaceti minutách se několikrát dostali pod silný tlak.

Alespoň trochu rušno začalo být před žižkovským brankářem Kolářem před koncem poločasu. Za první várku problémů si mohl sám - po Dolejšově centru neudržel míč a mohl se jen dívat, jak z levého rohu malého vápna pálí na odkrytou branku Stožický, jenže jeho halfvoleji chyběla přesnost. Stožického vychýlená mířidla zhatila za chvíli ještě jednu šanci, po Vachouškově průniku pálil z dobré pozice jen do boční sítě.

Letošní výsledky Žižkova nabízely před zápasem hodně zajímavých sérií. Zápas bez inkasovaného gólu odehrál tým zpod vysílače naposledy 17. října, tedy před deseti koly a přesně pěti měsíci. K témuž datu se váže i poslední bodový zisk, venku letos Žižkov ještě nebodoval vůbec.

Všechny zmíněné série padly až v Teplicích. Domácí byli sice celý druhý poločas mnohem aktivnější, ale okolo vápna nedokázali vymyslet prakticky žádnou nebezpečnou akci a konec zápasu dohrávali v křeči. A v samém závěru málem přišli i o bod za remízu, to když pláchl Jurčo a jeho přízemní centr z levé strany si málem srazil do vlastní brány Lukáš.