ČTsport

ČTsport
sobota 24. června 2017 Jan

Praze vládne modrá, červená a žlutá. Sparta slaví 120 let

Velikost textu:

Praha – Těžko uvěřitelných sto dvacet let existence dnes slaví pražská Sparta, neúspěšnější a spolu se svým odvěkým městským rivalem Slavií asi i neslavnější fotbalový klub v českých zemích. Od 16. listopadu 1893, kdy byl celek oficiálně založen, dokázali sparťané získat 35 mistrovských titulů a navrch i tři triumfy v již neexistujícím Středoevropském poháru.

1935: Čtvrtfinále Středoevropského poháru mezi Spartou a Fiorentinou na Letné
1935: Čtvrtfinále Středoevropského poháru mezi Spartou a Fiorentinou na Letné

Ke Spartě neodmyslitelně patří rudé dresy a pražská Letná, ani jedno z toho však v samotných začátcích neplatilo. Klub se dokonce ani nejmenoval Sparta a nepůsobil v Praze. Když skupinka kolem bratří Rudlových zakládala 16. listopadu 1893 sportovní klub, nesl jméno Atheltic Club Královské Vinohrady. Vinohrady tehdy ještě byly samostatným městem za hranicemi Prahy a do hlavního města se klub definitivně přestěhoval až o rok později, kdy se také přejmenoval na AC Sparta, k čemuž tehdejší členy inspirovala vlna popularity antické kultury.

Symboly se rodily postupně

Nedlouho poté se zrodila i tradiční sparťanská tříbarevná vlajka - modrá symbolizovala Evropu, červená a žlutá královské město. (Některé zdroje uvádějí, že Prahu reprezentuje pouze červená, zatímco původ žluté barvy je nejasný.) Sparťané původně nastupovali v černých svetrech s bílým "S" na prsou, pak na chvíli jako chudý klub dokonce museli vzít zavděk pruhovanými černobílými dresy z druhé ruky.

Rudé trikoty nosí sparťané až od roku 1906 díky jednomu ze zakladatelů, doktoru Petříkovi. Ten z Anglie přivezl rudé svetry londýnského Arsenalu a údajně s přáním, aby Sparta hrála stejně dobře, je týmu daroval. Zatímco Arsenal rudou barvu dresu opustil, ve Spartě se stala symbolem klubu. V té době také již sparťané rok nastupovali na pražské Letné, která je s klubem neodmyslitelně spjata.

Odvěká rivalita

Dlouhou tradici má i nejprestižnější české derby s odvěkými rivaly ze Slavie. Sešívaní založili klub dokonce ještě o rok dříve než sparťané, k prvnímu střetnutí ale došlo až v roce 1896 na Císařské louce a hned zavdalo důvod k hluboké řevnivosti obou celků. Sparta sice na hřišti zvítězila 1:0, rozhodčí, kterým nebyl nikdo jiný než Josef Rössler-Ořovský, však branku po utkání k nelibosti sparťanů odvolal.

1947: Utkání Sparta vs. CSKA Moskva přihlíželo 50 000 diváků
1947: Utkání Sparta vs. CSKA Moskva přihlíželo 50 000 diváků

Podle tehdejších pravidel totiž vstřelené branky museli svými podpisy stvrdit kapitáni obou týmů. Slávistický lídr to však odmítl, utkání oficiálně skončilo 0:0 a nesmiřitelná rivalita mezi Spartou a Slavií byla na světě. K dalšímu střetnutí mezi oběma kluby došlo kvůli ochlazení vztahů až o jedenáct let později.

Železná Sparta na cestě za tituly

V roce 1912 se Sparta stala premiérovým právoplatným domácím šampionem. První slavné období klubu však nastalo až v meziválečných letech, kdy si Sparta pro svou suverenitu vysloužila přezdívku "železná". Na sedmi domácích titulech a dvou triumfech v prestižním Středoevropském poháru – tehdejší obdobě Ligy mistrů - se podílely legendy a opory národního mužstva jako Karel Pešek-Káďa, Antonín Hojer, Jaroslav Burgr, Josef Čtyřoký, Josef Silný či Oldřich Nejedlý.   

Tituly Sparta poctivě sbírala i ve 40. a 50. letech, po únorovém převratu však už pod jmény jako Sokol Bratrství či Spartak Praha Sokolovo. První velké trápení přišlo po roce 1954. Jedenáctileté čekání na domácí triumf ukončila generace Andreje Kvašňáka, Václava Maška nebo Jiřího Tichého.

Poté však nastal další dlouhý půst, v roce 1967 se totiž Sparta radovala z titulu na dlouhou dobu naposledy. Sparťanská krize vyvrcholila v roce 1975 dosud jediným sestupem do druhé ligy, mezi elitou však Letenští chyběli jedinou sezonu. Sedmnáctileté čekání na titul vystřídala v polovině 80. let nová vítězná vlna, jež je spjata se jménem legendárního trenéra Václava Ježka.

1993: Sparťané slaví zisk Českého poháru
1993: Sparťané slaví zisk Českého poháru

Kádr nabitý osobnostmi jako Jan Bergr, Ivan Hašek, Jozef Chovanec nebo Tomáš Skuhravý přenechal od roku 1984 až do posledního ročníku federální ligy první příčku svým soupeřům jen dvakrát. Československý pohár tenkrát zvedli sparťané nad hlavu celkem osmkrát.

Suveréni přelomu tisíciletí

Dominance Sparty pokračovala i po rozdělení Československa, od roku 1994 přibylo do klubové síně slávy dalších 11 ligových titulů a pět výher v domácím poháru. Největšímu dodavateli reprezentace se dařilo i na mezinárodní scéně a k úspěšným zahraničním angažmá vyrazili z Letné Jiří Němec, Pavel Nedvěd, Tomáš Řepka, Jan Koller, Petr Čech nebo Tomáš Rosický.

V posledních letech však Sparta již zdaleka tak suverénní není. Od roku 2004, kdy do čela klubu nastoupil Daniel Křetínský, začala sláva Sparty po letech opět trochu uvadat. Na poslední titul dosáhli Letenští v roce 2010 a od té doby je v ligové tabulce dvakrát předstihla Plzeň a jednou Liberec. Letos by svěřenci trenéra Vítězslava Lavičky čekání na titul rádi ukončili. Zatím mají slušně nakročenu k tomu, aby sto dvacet let od založení klubu oslavili ziskem ligového primátu. 

Zdroj: ČT sport, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.