ČTsport

ČTsport
sobota 16. prosince 2017 Albína
PŘÍBĚHY NHL

"To byl můj poslední zápas za Montreal." Legendární brankář Roy poté zamířil do Colorada

Velikost textu:

Kariéru v Montrealu měl Patrick Roy náramně rozehranou a vše směřovalo k tomu, že ji hvězdný brankář celou stráví v dresu Canadiens. Jako nováček dovedl slavný klub v roce 1986 po sedmi letech ke Stanley Cupu a v roce 1993 získal s týmem svůj druhý prsten. Po deseti úspěšných letech ale přišel nečekaný zlom: 2. prosince 1995 v domácím utkání proti Detroitu Red Wings musel Roy strávit devět inkasovaných branek a potupnou porážku 1:11. Ještě na střídačce pronesl větu, po níž se měl změnit osud nejen legendárního muže s maskou, ale také budoucí vývoj obou zainteresovaných klubů - Montrealu a Colorada. Nečekaná výměna, která šokovala hokejový svět, nastala 6. prosince.

Patrick Roy
Patrick Roy

Patrick Roy, rodák z Quebecu a v mládí fanoušek tamních Nordiques, byl draftován v roce 1984 konkurenčním Montrealem ve třetím kole a celkově na 51. pozici, nicméně dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl v klubu z dětství neoblíbených Canadiens brzy prosadit. V první sezoně po draftu nastoupil jen do jediného zápasu, když v poslední třetině utkání nahradil Douga Soetaerta a připsal si vítězství bez obdržené branky.

První ročník ale Roy strávil v Granby Bisons v juniorské QMJHL a na pořádnou příležitost u Canadiens si musel počkat do sezony 1985–86. V jejím průběhu si vybojoval jako nováček pozici jedničky pro play-off a talentovaný brankář ve vyřazovacích bojích všechny udivil. Ve dvaceti zápasech zaznamenal 15 výher, průměr inkasovaných branek na zápas stlačil k číslu 1,93 a úspěšnost zásahů vytáhl na 92,3 %. Jako dvacetiletý se stal na cestě za prvním Stanley Cupem nejmladším vítězem Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off.

V roce 1989 se Montreal dostal znovu do finále Stanley Cupu, které se ukázalo jako jediné, které Roy v kariéře prohrál. Canadiens tentokrát nestačili na Calgary, a Flames tak oplatili kanadskému rivalovi porážku z roku 1986. "Habs" v čele s impulzivním brankářem si však měli spravit chuť o další čtyři roky později.

V play-off 1993 došli znovu až do posledního kola, ve kterém si poradili v pěti zápasech s Los Angeles Kings, za které stále zářil Wayne Gretzky. Roy získal za celkové vítězství už druhý prsten a s dalším oceněním MVP vyřazovacích bojů se nesmazatelně zařadil mezi nejvýznamnější hráče v historii NHL.

Devět inkasovaných branek bylo pro Svatého Patrika příliš

Poté ale přišel nečekaný zlom. Třenice mezi svérázným gólmanem a trenérem Mariem Tremblayem vyvrcholily v osudném utkání proti Detroitu 2. prosince 1995. Red Wings potupili Montreal v jeho hale Forum 11:1 a Roy musel strávit devět inkasovaných branek, aniž by ho kouč vystřídal. Při lehkých zákrocích si Svatý Patrik (Saint Patrick), jak se mu od roku 1986 přezdívalo, vyslechl posměšné skandování od vlastních fanoušků, které opětoval zvedáním rukou vůči ironickému publiku. Pohár trpělivosti přetekl ihned po vystřídání.

Roy po příchodu na střídačku nejprve prošel okolo trenéra Tremblaye a posléze zamířil k prezidentovi Canadiens, který seděl v hledišti hned za střídačkou Montrealu. Díky tomu, že aréna nebyla vybavena ochranným plexisklem za lavičkami týmů, mohl se naštvaný brankář naklonit k Ronaldu Coreymu, kterému řekl jediné: "Tohle byl můj poslední zápas za Montreal!"

Corey ve spolupráci s generálním manažerem Rejeanem Houlem se pod tlakem odhodlali k nečekané výměně, která měla svým významem zapsat mezi nejdůležitější přestupy historie NHL. Na trejdu se dohodl s Coloradem Avalanche, kteří se před osudovou sezonou 1995–96 přestěhovali z brankářova rodného Quebecu.

Součástí výměny byl i Martin Ručinský

Bývalí Nordiques, kteří měli potíže s financováním klubu, našli v Denveru ambiciózní útočiště a v rámci přestavby sáhli po nabídce, která se nedala odmítnout. Do Colorada přišel kromě Roy ještě kapitán "Habs" Mike Keane, do Montrealu zamířila dvojice útočníků Martin Ručinský a Andrej Kovalenko společně s brankářem Jocelynem Thibaultem.

Osudy obou klubů se měly okamžitě ubírat jiným směrem. Zatímco Canadiens se v následujících sezonách trápili a v příštích 14 letech nepřešli druhé kolo play-off, přičemž v letech 1999–2003 chyběli v závěrečných bojích dokonce čtyřikrát, Avalanche čekala s hvězdným brankářem zářná budoucnost.

Hned po přestupu Roy dovedl Colorado na jaře 1996 až do finále proti Floridě, ve čtyřech zápasech inkasoval pouze čtyřikrát a v posledním duelu vychytal nulu při vítězství 1:0 ve třetím prodloužení, které rozhodl Uwe Krupp.

Patrick Roy ještě v dresu Montrealu Canadiens
Patrick Roy ještě v dresu Montrealu Canadiens
Více fotek
  • Patrick Roy ještě v dresu Montrealu Canadiens zdroj: Twitter http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/72/7191/719058.jpg
  • Brankář Patrick Roy z Colorada ve finálové sérii proti NJ Devils v roce 2001 zdroj: ČTK/AP http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/72/7191/719055.jpg
  • Patrick Roy se raduje s Coloradem ze zisku Stanley Cupu v roce 2001 zdroj: ČTK/AP http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/72/7191/719057.jpg
  • Brankář Patrick Roy s Conn Smythe Trophy pro MVP play-off 2001 zdroj: ČTK/AP http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/72/7191/719054.jpg

Roy poté vyhrál čtvrtý Stanley Cup v roce 2001, když ve vyrovnané sérii proti New Jersey Devils byl hlavním strůjcem obratu ve finále. Za stavu 2:3 na zápasy vychytal všechny střelce Ďáblů na ledě New Jersey, po výhře Colorada 4:0 se tak muselo rozhodovat v Denveru v posledním utkání.

Přestup Roy je vnímán jako nejhorší v historii Montrealu

V sedmém zápase Roy inkasoval jen po střele Petra Sýkory, jeho snížení na 1:3 už ale nic dalšího nepřineslo a Avalanche se mohli společně s Rayem Bourquem radovat ze Stanley Cupu. Roy přidal k zisku čtvrtého prstenu také třetí Conn Smythe Trophy, což se žádnému gólmanovi nepodařilo.

Slavný brankář, který je právem považován za jednoho z nejlepších v historii NHL a který prosadil nový styl chytání (tzv. "butterfly", tedy motýlek), dosáhl ve své kariéře na mnoho milníků. I díky výměně se stal prvním a dlouho jediným maskovaným mužem, který si připsal více než 200 výher za dva různé týmy. Až v probíhající sezoně ho napodobil Roberto Luongo (Vancouver a Florida).

Zato Montreal dlouho marně hledal stabilní brankářskou jedničku a situaci vyřešil až s příchodem Careyho Price. Nejen pro fanoušky Canadiens se tak přestup člena Síně slávy NHL do Colorada jeví jako nejhorší v dějinách klubu.

Příběhům ke stoletému výročí NHL se věnoval Hokej fokus podcast:

Zdroj: denverpost.com, legendsofhockey.net, nhl.com, sportsnet.ca, youtube.com

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.