ČTsport

ČTsport
středa 23. května 2018 Vladimír

POHLED Z ANGLIE: Trenérský um nad zlato. Trpišovského flexibilní Liberec je radost sledovat

Velikost textu:

Loni touto dobou to vypadalo, že trenérská kometa Jindřicha Trpišovského nemusí být tak zářná, jak se zdálo. Jenže společně se sportovním ředitelem Janem Nezmarem a celým realizačním týmem dokázal kouč z Liberce znovu vybudovat konkurenceschopný tým, který vzdoruje papírově silnějším a bohatším.

Slavící fotbalisté Liberce - jásající Pulkrab a dabbující Karafiát
Slavící fotbalisté Liberce - jásající Pulkrab a dabbující Karafiát

Pokud nic jiného, fanoušci Liberce mají alespoň smysl pro humor. Před jejich zápasem s místním rivalem z Jablonce hrstka příznivců Slovanu představila plejádu emoji, která se ukázala jako prorocká. Zatímco Liberečtí měli spoustu důvodů pro úsměvy, Jablonec domů odjížděl zjizvený, ubitý a neměl daleko k slzám. A než bude kdokoliv komentovat dál, ano, dá se říct, že výkon hostů byl na prd.

Podještědské derby nakonec skončilo jako jednostranná záležitost. Nemělo jít o demolici, naopak, předzápasový konsenzus zněl, že zápas měl být vyrovnaný duel dvou týmů, které usilují o místo v Evropě. Po devadesáti minutách ale na tabuli svítil výsledek "Slovan Liberec 4-1 Jablonec" a bylo jasné, kdo měl na severu Čech důvod k oslavám.

Vítězství v derby zanechává Liberec na čtvrtém místě, dva body za Slavií na třetím místě. O týden dříve Slovan překonal úřadující šampiony přímo v Edenu. Výhra byla triumfem stylu založeného na protiútocích, na kterém si zakládá trenér Jindřich Trpišovský. Místa pro přihrávku blokovala hromada libereckých hráčů, presink byl koordinovaný, přechody do útoku i do obrany byly rychlé a fotbalisté v modrém pádili dopředu nacházet skuliny pro útok.

A o minulém víkendu to byl podobný příběh. Přestože prohrával po brzkém gólu Stanislava Tecla, Liberec byl nemilosrdně dominantní. Liberecké tribuny vstávaly při každém přechodu do útoku a precizní práce Slovanu po jablonecké pravé straně produkovala šanci za šancí a gól za gólem. Trpišovský znovu vybudil svůj tým ke skvělému výkonu a fakt, že trenér dostal Slovan na špičku ligy je úspěch, který by neměl být přehlédnut.

Poslechněte si nový Fotbal fokus podcast i o nadcházejícím duelu kola mezi Plzní a Slavií

V uplynulých letech Liberec často přinášel fanouškům českého fotbalu krásné momenty. Od překvapivého titulu pod vedením Jaroslava Šilhavého až po památné poutě Evropskou ligou, Liberec neustále předvádí lepší výkony, než na které by podle papírových předpokladů měl mít. To vše ale vede i k cyklickému úpadku, kvůli kterému Slovan každý rok přichází o své nejlepší hráče. Každý rok musí klubové vedení přebudovávat kádr, aby tým znovu mohl bojovat navzdory očekáváním.

V minulé sezoně se ale zdálo, že jde o rok, kdy tato bublina konečně splaskne. Po letech snah soupeřit se Spartou či Plzní a s vyschlou klubovou pokladnicí se Liberec propadl na neuspokojivé deváté místo, a i v Evropě byl matný.

Občas Jindřich Trpišovský působil dojmem muže, který věděl, že jeho dny v klubu jsou sečteny. Zvlášť pár týdnů před zimní přestávkou trenér na lavičce vypadal rezignovaně, když všechno okolo něj padalo. Klubové žonglování na přestupovém trhu nevyšlo a Trpišovský musel hasit nastalý požár.

Po osobní stránce tento výpadek přišel v nejhorší možný čas. S tím, jak se čas Zdeňka Ščasného ve Spartě pomalu chýlil ke konci, byl Trpišovský žádaným zbožím. Nicméně s každým dalším týdnem a každým dalším neuspokojivým výkonem vyvstávaly nové otázky a trenér, od něhož se čekalo, že převezme nejprestižnější práci v českém klubovém fotbale, byl nakonec opomenut.

přehrát video
Dohráno plus s Vladimírem Coufalem a Stanislavem Teclem

Dnes ale Trpišovský vypadá na lavičce úplně jinak. A s ním i Liberec. I když obecná filozofie zůstala stejná, metody se trochu změnily. Všichni hráči jsou viditelně univerzálnější a formace se mění, aby se hodily na různé scénáře. Rozestavení 4-4-2 se klidně může změnit na 4-2-3-1 a pak na 6-3-1, aby byli zastaveni kreativní hráči soupeře. Leví obránci se mohou stát levými křídelníky, z útočníků se stávají halvbeci a střední záložníci se dokážou zatáhnout do defenzivy jako pomocní stopeři. Na papíře to vypadá absurdně, ale v praxi je to radost sledovat.

Hráčem, kterému tento nový plán prospěl nejvíce, je bezpochyby Milan Kerbr. Dlouholetý fotbalista Slovácka může hrát kdekoliv na levé straně a v Liberci si užívá momentální volnost. V posledních dvou zápasech si připsal pět gólů, jednu asistenci a byl všudypřítomnou silou, která je schopna pokrýt každé stéblo trávy na své levé straně.

V sobotu se Kerbr o levou stranu hřiště rozdělil s Matějem Hybšem – rovněž levým bekem, který je také v relativně dobré střelecké formě. Se dvěma halvbeky, kteří hráli víceméně na stejné pozici, byl Trpišovský schopen vynulovat hrozbu Stanislava Tecla v otevřené hře. Liberci zároveň ve svém pojetí dodal šíři i přímočarou hrozbu, která zcela vyčerpala jabloneckou defenzivu. Byl to chytrý krok, který nakonec Liberci v sobotu dodal jasnou výhodu.

Pohled z Anglie je pravidelný týdeník komentářů britského publicisty Chrise Boothroyda, spolupracovníka renomovaných zahraničních sportovních médií (ESPN, Goal.com aj.) a zakladatele stránky czefootball.com věnované českému fotbalu.

Jsou tu ale i další hráči, kteří pod Trpišovským v letošní sezoně září – především klubový kapitán Vladimír Coufal a univerzální útočník-či-obránce Roman Potočný. Trpišovský ale nedostává maximum pouze ze zavedených profesionálů. Bývalý kouč Žižkova poskytl Jiřímu Kulhánkovi prostor pro debut a byl hlavním důvodem, proč Martin Graiciar, který v létě podepsal smlouvu s Fiorentinou, pokračuje ve svém vývoji namísto toho, aby stagnoval.

V dnešní době, kdy se peníze staly natolik dominantním prvkem ve fotbale, je schopnost Slovanu a Trpišovského odrazit se společně k výborné sezoně úspěchem, který by neměl být přehlédnut. Pokud se Liberci podaří dostat se před některý z pražských 'S' a kvalifikovat se do Evropy, bude to další vítězství pro věčného outsidera, kterým je Slovan. Nemluvě o tom, že by šlo o triumf trenérství nad penězi.

Co stojí tento týden v lize za zmínku?

- Může spolu Sparta a Baník hrát pořád? Po nervydrásajícím pohárovém utkání, které v týdnu ovládl Baník na penalty, se oba týmy střetly v neděli a postaraly se o pět gólů, červenou kartu a celou řadu incidentů. I když ten nejlepší moment přišel až po posledním hvizdu rozhodčího, když si Tomáš Rosický s Milanem Barošem krátili cestu do tunelu výměnou dojmů ze zápasu. Už potřebujeme jenom to, aby se vrátil Petr Čech a s ním i Chmel Blšany.

Když už mluvíme o Baníku, zhruba před rokem a půl se Robert Hrubý rozhodl opustit Slavii a sestoupit o soutěž níž, když přestoupil do Ostravy. Poté, co se mu nepodařilo prosadit se v Edenu, se záložníkoví vyplatilo rozhodnutí vypracovat se díky pravidelnému hernímu vytížení. Ve svých třiadvaceti letech je dnes základním a nejdůležitějším článkem Baníku a byl i povolán do reprezentace. Tvrdá práce se vyplácí.

- Někdy to prostě není váš den. Zlín odjížděl z Prahy pouze s bodem za remízu 1:1 na půdě Bohemians, i když byl po celý zápas lepším týmem. Jenže kvůli tomu, že Ševci zahodili celou řadu šancí, nakonec ztratili dva body. I s letními posilami Mehanovičem, Vukadinovičem či Železníkem Zlínu chybí trocha efektivity v zakončení.

- Plzeň o nadcházejícím víkendu hostí Slavii, což je zápas, který nepotřebuje žádný další hype. Takže se připravte na mdlou remízu 0:0.

- A nakonec patří opožděné gratulace Francisi Konému, který byl minulé pondělí jmenován vítězem Fair Play ceny FIFA. Příběh togského forvarda už se zopakoval mnohokrát, ale není od věci se na něj podívat ještě jednou. Pro ty, kteří nevědí, o co jde, Koné zachránil život Martinu Berkovci po hrůzné srážce hlav během loňského zápasu Bohemians a Slovácka.

A VIEW FROM ENGLAND: Liberec could well showcase that coaching triumphs over cash in the race for Europe

Slovan Liberec’s fans have, if nothing else, a sense of humour. Prior to their game with local rivals Jablonec, a small pocket of supporters unleashed an emoji-heavy display that would turn out to be eerily prophetic. Slovan were all smiles whereas Jablonec were left bruised, battered and close to tears. And before anybody comments, yes, you could say that the visitors’ performance was sh*t.

The Ještěd derby ended up being a one-sided affair. It wasn’t meant to be a demolition job; instead, the common pre-game consensus was that it was going to be an even matchup between two sides aiming for a European place come May. After ninety minutes, the scoreboard read ‘Slovan Liberec 4-1 Jablonec’ and it was clearly evident where the bragging rights reside in the north-east.

Liberec’s win keeps them in fourth, two points off Slavia Prague in second. Last Sunday, Slovan overcame the reigning champions at Eden. The victory was a triumph of the counter-attacking football brand of football that Jindřich Trpišovský champions. Passing lanes were blocked with bodies, the press was coordinated, the transitions were quick and blue shirts poured forward to exploit the space.

It was a similar story this weekend. Despite falling behind to an early Stanislav Tecl goal, Liberec were ruthlessly dominant. Every attack resulted in the Stadion u Nisy crowd rising to their feet in expectation and their clinical work down the Jablonec right produced chance after chance and goal after goal. Trpišovský has this team purring once again and the fact that he has hauled the club back up towards the top of Czech football is an achievement that shouldn’t be overlooked.

In recent years, Liberec have often provided us with the feel-good moments. Their surprise title win under the stewardship of Jaroslav Šilhavý through to their memorable Europa League runs, they continuously punch above their weight. All of this was set to a cyclic backdrop that saw them lose their most influential players on annual basis. Every summer was spent rebuilding and redesigning to go again and fight against the odds.

However, last season appeared to be the year that the bubble would eventually burst. After years of attempting to compete with the likes of Sparta and Plzeň and the club coffers stretched, they slipped down to a disappointing ninth and barely made an impact in Europe.

On occasion, Jindřich Trpišovský looked like a man who knew his time was up. In the run up to the winter break, he cut an especially resigned figure who was well aware that everything was falling down around him. The club’s juggling act had faltered and he was front and centre trying to pick up the pieces,

On a personal level, that blip came at the worst possible time. With Zdeněk Ščasný’s time at Sparta coming to a fractious end, Trpišovský was a wanted man. However, with each passing week and each subpar performance, questions were asked and somebody who seemed destined for the biggest job in Czech football ended up being passed by.

Fast forward to today and his entire demeanour has changed. And so too have Liberec. Though the general philosophy has remained the same, the methods have altered slightly. Everybody is noticeably more versatile and formations shimmy and shift to suit certain scenarios. What starts as a nominal 4-4-2 can become a 4-2-3-1 before morphing to a 3-6-1 in order to stifle the opposition’s creative players. Left-backs become left-wingers, forwards become wingbacks and central midfielders drop deep to play as an auxiliary centre-back. On paper, it sounds absurd but in practice, it’s a joy to watch.

The most obvious beneficiary of this newly installed plan is Milan Kerbr. Capable of being deployed anywhere on the left, the former long-standing servant of Slovácko has enjoyed his recent freedom to roam. In his past two games, he’s scored five goals and has been an omnipresent force covering every possible blade of grass on his designated flank.

On Saturday, Kerbr was paired with Matěj Hybš – himself a left back by trade who is also in a comparatively rich vein of goalscoring form – on the left. With two nominal wingbacks effectively playing the same position, it meant that Trpišovský was able to simultaneously double up to nullify the threat of Stanislav Tecl from open play and provide both the width and verticality to run the Jablonec defence ragged when attacking. It was a smart move and one that ultimately gave Liberec the clear advantage on the night.

There are other players who are excelling under Trpišovský this campaign; noticeably club captain Vladimír Coufal and utility forward-come-defender Roman Potočný. And it’s not just about coaxing the best out of established professionals, the former Žižkov coach has given Jiří Kulhánek his first taste of top-flight football and he has also been instrumental in ensuring that Martin Graiciar – signed by Fiorentina in the summer – is continuing his development rather than stagnating.

In an age where money has become so dominant, the fact that Slovan Liberec and Trpišovský have managed to rebound together is a feat that should not be overlooked. If they do manage to better one of the Prague ‘S’ clubs come the end of the season and qualify for Europe, it will be yet another victory for the perennial underdog that is Slovan – not to mention a triumph of coaching over cash.

TALKING POINTS

  • Can Sparta Prague and Baník Ostrava play each other all the time? After a topsy-turvy clash in the MOL Cup in midweek that Baník won on penalties, the two topped that on Sunday with five goals, a red card and plenty of incidents. Though the best moment came after the final whistle when Tomáš Rosický and Milan Baroš were picked chatting away to each other. All we need now is for Petr Čech (and Chmel Blšany) to return.

  • Speaking of Baník, almost eighteen months ago, Robert Hrubý made the decision to leave Slavia and drop down a division and move to Ostrava on a permanent basis. After failing to break through at Eden, the midfielder’s decision to hone his craft by playing regularly has paid off. Now twenty-three, he’s a regular in the top flight and is, by some distance, Baník’s most important player. Hard work does pay off.

  • Sometimes, it just isn’t your day. Zlín left Prague with a point after drawing 1-1 with Bohemians 1905 but after being the better side throughout and spurning a number of chances, it’ll feel like a case of two points dropped. Even with the signings of Mehanovič, Vukadinovic and Železník over the summer, Ševci still require some cutting edge in the final third.

  • Viktoria Plzeň host Slavia Prague next weekend, a game that doesn’t need any hype. So prepare yourselves for a dull 0-0.

  • And finally, belated congratulations are in order for Francis Koné who was named the winner of the FIFA Fair Play award on Monday night. The Togolese forward’s story has been told many times before but it’s worth revisiting once again. For those unaware, Koné helped save the life of Martin Berkovec after a sickening clash of heads during the game between Bohemians and Slovácko last season.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.