ČTsport

ČTsport
sobota 21. října 2017 Brigita

POHLED Z ANGLIE: Olomoucké zjevení – jak se zrodil tým, který hraje nejhezčí fotbal v Česku?

Velikost textu:

Je to obrovský úspěch. Tým, který se loni touto dobou jen těžko adaptoval na druhou ligu, a trenér, který byl možná na pokraji vyhazovu, jsou dnes druzí v lize a hrají možná nejatraktivnější fotbal v České republice. Jak se do této pozice Sigma dopracovala a může jí to vydržet třeba i do boje o poháry?

Radost olomouckých hráčů
Radost olomouckých hráčů

Václav Jílek vstupoval do čtvrtého kola loňské sezony v druhé lize pod tlakem. Bývalý asistent Sparty byl u sestupu Sigmy z nejvyšší soutěže a jeho tým do nového života v FNL vstoupil nervózně.

Vedení klubu bylo připraveno na nejhorší. A proto sestup do druhé ligy nebyl smrtelný zásah do Jílkova působení v Olomouci, jak se mohlo zdát. Ale špatné výsledky v druhé lize by pro trenéra jistě byly osudné. Zadání znělo jasně: vrátit se do první ligy hned napoprvé a zároveň vybudovat tým, který by byl schopný se v soutěži udržet.

Ve třech zápasech druhé ligy Sigma třikrát remizovala. A i když úvodní remíza 1:1 proti Opavě jistě nebyla žádným špatným výsledkem, dělby bodů s Pardubicemi a sestupem ohroženým Prostějovem už určitě ano. Ani dominantní vítězství v poháru proti týmům z nižších soutěží (výhra 6:0 v Holešově a 10:1 ve Slavoji Polná) moc nepřispěla ke zklidnění nervů a zastavení linoucích se spekulací ohledně Jílkovy budoucnosti.

Ve čtvrtém druholigovém zápase na Sigmu čekala Vlašim. Byl to příšerný zápas odehraný ve vražedném vedru. Po devětaosmdesáti minutách se jasně zdálo, že zápas skončí remízou 0:0. Jenže Jan Štěrba se postaral o závěrečné drama, když v nastavení vstřelil vítězný gól a také, pokud se vám chce věřit některým bulvárním zprávám, o záchranu trenérova místa. Od té chvíle se vítězové poháru z roku 2012 nezastavili a postarali se o rychlý návrat mezi elitu, postup si zajistili už čtyři kola před koncem.

Dnes, pouhý rok po těsném vítězstvím ve středních Čechách, je Olomouc na druhém místě v první lize, o bod před obhájci titulu Slavií a o sedm za suverénním lídrem soutěže, Viktorií Plzeň.

V posledním desetiletí toho Hanáci prožili hodně – paběrkovali mezi první a druhou ligou, zabojovali o titul, a plnili roli jak padlého giganta, tak týmu, který nehraje na svůj potenciál. V uplynulých sezonách je ale z Olomouce jojo-klub. Má tedy nálepku, které by se každý chtěl co nejdříve zbavit.

Ale vzhledem k úctyhodnému startu v nové soutěži se zdá, že Olomoučtí nebudou mít problém stát se opět zavedeným prvoligovým klubem. Panuje jen otázka nad tím, jakou roli budou hrát: budou klubem, který zabojuje o evropské soutěže, anebo by snad mohli jít ještě o kousek dál, kdyby Plzeň a další protagonisté v boji o titul zakopli?

A ke všemu ještě hrají místy nejlepší fotbal v České republice. Jestli se chcete dívat na tým, který má jasnou ofenzivní filozofii, na poziční kombinační hru, která plodí góly (na obou stranách), a jedenáctku, která je napěchovaná odchovanci, pak musíte co nejdřív na Andrův stadion.

O víkendu Sigma přejela Duklu 3:0 a předvedla bezchybný výkon. Udržela si hosty od těla a po pravdě řečeno poté, co se domácí dostali do tříbrankového vedení, viditelně polevili a odehráli zbytek zápasu na čtvrt plynu.

Je jednoduché rozklíčovat, proč je Olomouc druhá. Její jediná dosavadní porážka přišla z rukou Viktorie Plzeň, přitom Sigma dokázala frustrovat a potrápit tým Pavla Vrby po většinu zápasu. Také uhrála remízu se Slavií a porazila jak Mladou Boleslav, tak Slovan Liberec, dva týmy, u nichž by se čekalo, že budou bojovat o místa v Evropské lize.

přehrát video
Jílek: Ještě mám daleko k trenérským veličinám Olomouce

Ve středu pohodlného sobotního vítězství byl ofenzivní záložník Jakub Plšek, který alternoval za zraněného Tomáše Chorého na hrotu, postaral se o dvě branky a byl mužem zápasu.

Plšek vyrostl se Sigmou, když postupovala a padala mezi soutěžemi. Třiadvacetiletý hráč si odbyl svůj debut už v roce 2012, ale stal se členem základní sestavy, až když klub spadl do FNL o rok a půl později. V druhé lize exceloval a jeho desetibrankový přísun ze zálohy byl klíčový v boji Olomouce za postupem. Ale když byla na něj uvalena zodpovědnost zopakovat tuto fazonu i v nejvyšší soutěži, zjistil, jak neúprosný dokáže fotbal být.

O rok později a znovu v druhé lize však Plšek zazářil znovu a postaral se o senzačních osmnáct branek. A díky této přidané zkušenosti už dnes dokáže mít velký vliv i na zápasy v první lize.

Příběh, který postihl olomouckého kanonýra, by se dal replikovat u většiny hráčů z kabiny na Andrově stadionu. Kariéry Šimona Falty, Davida Housky a Tomáše Zahradníčka měly rovněž velmi podobnou cestu a nyní, se správným trenérem u kormidla, se jejich mnohdy složité cesty konečně vyplatily.

Tato sbírka talentu už začíná schytávat srovnání se slavným sparťanským ročníkem 1992, skupinou hráčů, kterou Václav Jílek zná velmi dobře ze svých časů v české metropoli. A ještě pozoruhodnější je fakt, že kromě jmenovaného olomouckého ročníku 1993 je na vzestupu také ročník 1995, který je v jedenáctce zastoupen Tomášem Chorým, Lukášem Kalvachem či Václavem Jemelkou. Tahle skupina hráčů se bude jen a jen zlepšovat.

Po letech nejistoty je v Olomouci znovu pozitivní atmosféra. Město je dobře známé svou vybíravostí. Ta se jen potvrdila v návštěvách i sponzorských příspěvcích, když se klub pohyboval mezi oběma soutěžemi. Klubové vedení se poohlíží po investorovi a pokud nový vlastník nebo hlavní sponzor nepřijdou, může to znamenat, že hráči budou prodáni, aby se rozpočet vyrovnal.

Klubu se v létě podařilo odrazit nabídky Slavie za Chorého, ale tyto spekulace se v dalších přestupových oknech jistě vynoří znovu. Jílek byl také spojován s odchodem, a to mimo jiné do Sparty, pokud by Andrea Stramaccioni u týmu nevydržel.

Návrat do Sparty by dával smysl v mnoha ohledech. Jílek je následovatelem Jaroslava Hřebíka, sparťanského šéfa mládeže, a čtyři roky sloužil jako asistent Vítězslava Lavičky, přičemž pomáhal dostat hráče, jako jsou Pavel Kadeřábek nebo Jakub Brabec, do A týmu. Má také zkušenosti ze zahraničí a především má v životopise skvělou práci v Olomouci.

"Fotbal v Olomouci začíná opět dýchat," prohlásil v nedávném rozhovoru. A s tím, jak se tým dostal zpět mezi elitu a hraje atraktivní fotbal, se diváci také začínají vracet do tribun. Český fotbal potřebuje silného zástupce z Moravy a Slezska a prozatímní úspěch Sigmy v letošní sezoně je jen pozitivní.

Pohled z Anglie je pravidelný týdeník komentářů britského publicisty Chrise Boothroyda, spolupracovníka renomovaných zahraničních sportovních médií (ESPN, Goal.com aj.) a zakladatele stránky czefootball.com věnované českému fotbalu.

Lamači rekordu

Vítězství Slavie nad Spartou vyrovnalo dlouholetý rekord odvěkého rivala v počtu neprohraných zápasů. A v sobotu se sešívaní v historickém zápise osamostatnili na 34 zápasech, když vydřeli remízu 1:1 na půdě kolegů z Evropské ligy ze Zlína.

Tento úspěch ale bude jen nepatrnou útěchou pro obhájce titulu, kteří vědí, že zahodili dva body, a ještě více se tak posunuli za Viktorii Plzeň.

Milan Škoda dostal Slavii do vedení v závěrečných fázích zápasu, když odstavil dva obránce, a přispěl k tomu, že si jeden z nich, stoper Ondřej Bačo, vstřelil vlastní branku. Ale s postupujícím časem Slavia kolektivně vypnula, když Jan Laštůvka jen vyrazil skákavou propagační střelu před sebe. Dame Diop reagoval nejrychleji a vypadalo to jasně, že srovná, jenže jej srazil bývalý kapitán Zlína Jakub Jugas. Následnou penaltu proměnil Vukadin Vukadinovič.

Oba týmy měly ještě do konce zápasu šance, ale remíza byla zřejmě férovým výsledkem. Slavia teď odcestuje do Kazachstánu jakožto domácí rekordman, ale dá se jistě tušit, že by si raději odvezla tři body.

Stramaccioni zůstává, kotel odchází

Jižní tribuna na Letné byla v zápase Sparty proti Teplicím nezvykle tichá. Místo toho, aby byl sektor jako obvykle zaplněn tvrdým jádrem příznivců, jediné, co zůstalo, byl velký transparent s nápisem "Arrivederci Stramaccioni".

Zdá se, že vztah mezi italským trenérem a hlasitou sekcí sparťanských fanoušků se po prohraném derby se Slavií nenávratně porouchal. Naštěstí pro Stramaccioniho zůstaly vztahy s vlastníkem Danielem Křetínským a zbytkem letenského vedení neporušeny – alespoň prozatím.

Po porážce v Edenu se objevily zprávy, že Stramaccioni má tři zápasy, aby si ubránil svou pozici – pohárový zápas se Znojmem a ligové duely s Teplicemi a Duklou.

Výjezd na jižní Moravu byl zvládnut relativně bez potíží a v neděli si Letenští pohodlně poradili s Teplicemi 3:0. Ondřej Zahustel předvedl mistrovský výkon a měl podíl na všech třech gólech. Z jeho skvělých výletů dopředu těžili primárně jak Václav Kadlec, tak David Lafata.

Takže příště Spartu čeká malé pražské derby na půdě Dukly. To by měli Letenští zvládnout, ale Stramaccioni bude s největší pravděpodobností hodnocen podle způsobu vítězství, ne ani tak podle výhry samotné.

Ale je to případ, kdy Sparta skáče, podle anglického pořekadla, z pánve do fritézy. Po návštěvě Julisky budou Letenští v následujících týdnech čelit Viktorii Plzeň, Jablonci i Baníku Ostrava. Špatný výsledek v jakémkoliv z těchto zápasů bude znamenat, že sparťanskému kotli se možná opravdu splní přání.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

A VIEW FROM ENGLAND: The Moravian revelation – how have Sigma Olomouc become the most attractive side in Czech Republic?

Václav Jílek entered Sigma Olomouc’s fourth game in the FNL last season under pressure. The former assistant manager at Sparta Prague had overseen Sigma’s relegation from the top flight and had suffered from a nervous start to life in the Fortuna národní liga (FNL).

The club’s board had been prepared for the worst. Because of that, demotion to the second tier was not the death blow to Jílek’s time in Olomouc that it perhaps might have been. But poor performances in the FNL would be. His remit was clear: win promotion at the first time of asking and build a squad capable of staying up whilst doing so.

Three league games in Sigma Olomouc had played three, drawn three. And though their opening day 1-1 draw with Slezský FC Opava was by no means a bad result, the core draws with Pardubice and relegation-fodder Prostějov that followed certainly were. Dominant victories in the MOL Cup against lower league opposition (6-0 at Holešov and 10-1 away Slavoj Polná) did little to calm the nerves and stop the idle gossip concerning Jílek’s future.

Sigma’s fourth league tie was against Vlašim. It was a terrible game of football, played in blisteringly hot conditions. With the tie goalless after eighty-nine minutes, it seemed for certain that it would end deadlocked at 0-0. However, Jan Štěrba provided some late drama, popping up in injury time to net the winning goal and – if you believed some of the tabloid press – save his manager’s job. From that moment on, the 2012 Czech Cup winners waltzed away with the FNL and won promotion at a canter, sealing their return to the First Division with four games to spare.

Today, just over a year on from that narrow victory in Central Bohemia, Sigma Olomouc sit in second in the HET Liga, a point ahead of reigning champions Slavia Prague in third and seven behind the runaway leaders, Viktoria Plzeň.

Since the turn of the decade, Hanáci have floated around the leagues, playing the part of surprise title-challengers, fallen giants and perennial under-achievers. In recent years, they have found themselves cast as a yo-yo club, a tag that everybody is desperate to shake off at the earliest opportunity.

But, given their impressive start to life back in the top tier, they will have no problem finding themselves an established first division outfit once again. It is just a question of what role they will play: will it be that of a side fighting to gain entry to Europe – or could they go one further should Plzeň and the other probable protagonists stutter?

To top things off, they’re playing some of the best football in the Czech Republic. If you want to watch a team with a clear, possession- and attacking-based philosophy that’s produces goals (at both ends) for fun and is packed with academy graduates, then you need to head down to the Andrův stadion pronto.

At the weekend, Sigma Olomouc breezed past Dukla Prague 3-0 in a flawless performance. They kept the visitors comfortably at arm’s length and truth be told, after going 3-0 up the home side visibly eased up and played the rest of the game coasting along in third gear.

It is easy to see why Sigma are second. Their only defeat, so far, has come at the hands of Viktoria Plzeň., though they managed to frustrate and contain Pavel Vrba’s side for most of the game. They have also held Slavia Prague to a goalless draw and beaten both Mladá Boleslav and Slovan Liberec, two teams that you would expect to be fighting for a Europa League place come May.

Front and centre of Saturday’s comfortable victory was attacking-midfielder Jakub Plšek, who - deputising for the injured Tomáš Chorý up front once again – scored twice and put in a man-of-the-match performance.

Plšek has grown up with Sigma Olomouc bouncing across the divisions. The twenty-three-year-old made his debut back in back 2012 but only became a first-team regular when the club were demoted in eighteen months later. In the second division, he excelled and his ten-goal haul from midfield was instrumental in helping the club win promotion at the first attempt. But when saddled with the responsibility of replicating that form in the top flight, he found out the hard way just how ruthless football can be.

Back in the FNL, Plšek again shone and found the net an astonishing eighteen times. And this time, with that extra experience under his belt, he has been able to make an impact in the HET Liga.

The midfielder’s story is one that is commonplace within the Andrův stadion’s dressing room, Simon Falta, David Houska and Tomáš Zahradníček’s careers to date have all followed a similar path and now, with the right manager at the helm, their often ardours journey is truly paying off.

This nucleus of talent is already beginning to draw comparisons with Sparta’s famous ‘Class of 1992’, a group Václav Jílek knows well from his time in the Czech capital. And what is even more impressive is that behind this ‘Class of 1993’, is the ‘Class of 1995’, featuring other established first-team names such as Tomáš Chorý, Lukáš Kalvach and Václav Jemelka. This group is only going to get better and better.

After years of uncertainty, there is a positive atmosphere in Olomouc once again. The city is notoriously fickle and attendances and commercial interest in the side has fluctuated as the club transiently floated between the divisions. The team’s hierarchy is looking for investment and if a new owner, or a major sponsor, is not forthcoming, that could mean that players are sold to balance the books.

The club managed to fight off advances from Slavia Prague for Chorý in the summer, but those rumours are likely to surface once again. Jílek too has been linked with a move away, with a return to Sparta mooted, if Andrea Stramaccioni is shown the door that is.

A return to Prague would make sense on a number of levels. Jílek is a disciple of Jaroslav Hřebík, Sparta’s director of youth football, and served as an assistant to Vítězslav Lavička for four years, helping bring through the likes of Pavel Kadeřábek and Jakub Brabec into the first-team. There is international experience on his CV too and, crucially, his stellar work in Olomouc.

“Football in Olomouc is beginning to breathe again,” he said in a recent interview. With the team back in the top flight and playing an attractive brand of football, crowds are beginning to increase in size. Czech football needs strong representation from Moravia and Sigma’s success so far this season can only be a good thing.

Record breakers

Slavia’s victory over Sparta Prague saw the sewn-ones equal their eternal rival’s long-standing record of going thirty-three league games unbeaten. On Saturday, Slavia extended that run to thirty-four with a hard-fought 1-1 draw with fellow Europa League contenders, Zlín.

That feat will be of scant comfort for the defending champions who will feel like they threw two points away, slipping further behind Viktoria Plzeň in the process.

Milan Škoda put Slavia in front late in the game when he out-muscled two defenders to get Zlín's centre-back Ondřej Bačo power in a near-post headed own goal. But with time winding down, Slavia collectively switched off when Jan Laštůvka parried a speculative, long-range effort back in the penalty area. Dame Diop reacted quickest and looked certain to equalise, only to hauled down by his former captain Jakub Jugas. Vukadin Vukadinovič converted the resulting spot-kick.

Both sides had chances to win the game late on, but a draw was probably a fair result. Slavia will now travel to Kazakhstan as domestic record breakers, but you imagine that they’d rather have taken the three points.

Stramaccioni stays as the kotel departs

The Generali Arena’s south stand was unusually quiet for Sparta Prague’s game against Teplice this past weekend. Instead, the area normally reserved for the most hardcore supporters, was empty, all except for a banner hung across the upper tier that simply read “Arrivederci Stramaccioni.”

It seems that after derby day defeat to Slavia, the relationship between the Italian manager and a vocal section of Sparta’s fan base is broken beyond repair. Luckily for  Stramaccioni, his relationship with Daniel Křetínský and the rest of the Letna club’s hierarchy remains intact – for now.

After that loss at Eden, reports emerged in the press that Stramaccioni had three games to save his job: The MOL Cup tie with Znojmo and league ties against Teplice and Dukla Prague.

The trip to south Moravia was navigated with relative ease and on Sunday evening, Teplice were dispatched comfortably. Ondřej Zahustel put in a master class and had a hand in all three goals, with Václav Kadlec and David Lafata the primary beneficiaries of the right-back’s marauding runs forwards.

And so, next up is the mini Prague derby against Dukla. Sparta should win that, though Stramaccioni will likely be judged on the manner of the victory, not necessarily the victory itself.

But it is a case of ‘out of the frying pan and into the fryer’ as after their visit to the Juliska, Sparta face Viktoria Plzeň, Jablonec and Baník Ostrava in successive weeks. A bad result in any one of those games and the Sparta’s kotel might just get their wish.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.