Z války až do ráje. Sobol vyměnil Šachťar Doněck za slávistický Eden
Praha – Ukrajinský obránce Eduard Sobol neváhal při příležitosti odejít z války zmítané země do Slavie Praha a přesun si nemůže vynachválit. Kromě šance hrát evropské poháry v pražském klubu z Vršovic si užívá také fanouškovskou obec v Edenu, která v zápasech vytváří neopakovatelnou atmosféru, na kterou není levý bek z Ukrajiny zvyklý. A jaké jsou cíle mladého fotbalisty? Kromě klubových úspěchů se Slavií se chce podívat s národním týmem na mistrovství světa v příštím roce.
Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině odešlo mnoho hráčů z tamní ligy. Sobol tak není výjimkou. Ožehavá situace v Doněcku dokonce způsobila, že Šachťar nemá ani vlastní stadion. "Silní hráči z klubu odešli, ale pořád je tam obrovská konkurence a podle mě je to pořád stejně silný tým," domnívá se Sobol. "Pro tým je chybějící stadion velká ztráta. Přišli jsme o fanoušky, a to je samozřejmě na náladě Šachťaru znát. Ale tým pořád hraje ligu a pořád vyhrává," dodává.
Na stole měl v přestupním období několik nabídek. Dávno předtím ale věděl, že chce z Ukrajiny odejít. Už v lednu byl kousek od přestupu do Besiktase Istanbul, ale z dohody sešlo. "Pak přišla nabídka Slavie a po rychlém jednání jsem věděl, že tohle je ono. Něco o klubu jsem věděl, protože jsem mluvil s Ruslanem Rotanem a Janem Laštůvkou. Ruslan mi řekl, že je to výborný klub," uvádí Sobol.
Zatímco liga na Ukrajině uvadá a potýká se s válečným konfliktem, v Česku se kvalita zvedla s příchodem zajímavých zahraničních hráčů. Sobol je jedním z nich. "Je to velice příjemné hrát vedle hráčů, jako je Danny nebo Altintop, můžu se od nich učit profesionalitě a i v přístupu k tréninku. Všechny nás posouvají dál a urychlují náš fotbalový růst," je přesvědčen Sobol.
Sobol si už v domácím ligovém utkání zahrál na stadionu v Edenu a podporu sešívaných fanoušků si moc pochvaloval. Ve srovnání s ukrajinskými podmínkami se ostatně ani není čemu divit. "Mám za sebou jeden domácí zápas a ty emoce byly neskutečné. Nádherná atmosféra a skvělí fanoušci. Po zápase mě pak překvapilo, když celý tým společně poděkoval fanouškům. Všichni zpívali, zatím nevím co, ale byl to ohromný zážitek, který odjinud neznám," říká Sobol.
Hlavním handicapem pro Sobola zůstává jazyk. Uvědomuje si však, že na něm musí zapracovat. Pomáhají mu k tomu spoluhráči, ale nejen oni. Zároveň naznačil, jak se v kabině Slavie mluví. "Je pravda, že anglicky moc dobře neumím, ale hodně mi pomáhá Jan Laštůvka. V důležitých situacích při tréninku mi překládá i trenér. Je jasné, že bez jazyka je to složité, ale doufám, že tenhle handicap rychle odstraním," uzavírá talentovaný obránce.
