Shánění angažmá v cyklistice: Máte zájem? Napište mi e-mail
Stockholm – Míst v cyklistickém pelotonu není neomezené množství, stáje zanikají a jezdci jdou mnohdy pod palubu s nimi. V jiných případech zase závodníci zkrátka přestanou být žádaní a po vypršení smlouvy musí o angažmá téměř žebrat. Tak jako Fredrik Ludvigsson, který na začátku listopadu umístil na Twitter svůj inzerát. Tato cesta se mu ale nakonec vyplatila.
Angažmá v cyklistice mohou být hodně nejistá a když se stáji nepodaří sehnat sponzora, může tým téměř přes noc skončit. Jindy se ani nemusí dát do pohybu – čínskými investory financovaný tým TJ Sport zatím stále nedostal licenci pro WorldTour a budoucnost asi 25 jezdců, kteří s ním mají již podepsanou smlouvu, visí ve vzduchoprázdnu. Čínským majitelům údajně chybí na poměry v silniční cyklistice poměrně výrazná částka čtyř milionů eur (108 milionů korun).
Jindy jezdcům skončí smlouva a tým jim oznámí, že s jejich službami nepočítá. Začíná tedy hra o novou smlouvu u jiného zaměstnavatele. To je problém hlavně u mladých jezdců, kteří nejsou tak atraktivní z hlediska popularity – hledání se protahuje a nervozita pochopitelně roste.
Na podzim tak několik jezdců vyvěsilo na Twitter poměrně zoufale znějící "inzeráty", v nichž urgovali potenciální zaměstnavatele, aby se jim nebáli ozvat. "Stále nemám kontrakt pro sezonu 2017. Pokud máte zájem o kvalitního závodníka nebo víte o někom, kdo by mohl mít, ozvěte se mi na můj e-mail," napsal tak například na začátku listopadu Fredrik Ludvigsson.
Ludvigsson nakonec angažmá našel
Dvaadvacetiletý Švéd vzešel z development týmu stáje Giant-Alpecin, ve dvou sezonách u "áčka" se ale výrazněji prosadit nedokázal. K úspěchům mu jistě nepomohlo ani to, že byl letos v lednu jedním ze šestice závodníků, které smetla ze silnice britská řidička během předsezonního soustředění. Ludvigsson vyvázl jen s odřeninami, dopad to na něm ale po nějakou dobu zanechalo.
V listopadu tak napsal o svém problému na Twitter, načež pokračoval zprávami o tom, jak nepřestává s přípravou a trénuje i bez domluveného angažmá. Pozitivní zpráva ale nakonec přišla. S Ludvigssonem to na rok zkusí v dánském týmu Copenhagen Pro Cycling. Je to sice strmý pád (Giant-Alpecin je členem WorldTour, nový tým se nachází o dvě patra níže), ale pro mladého Švéda to může znamenat restart jeho kariéry.
Podobný problém řešil i pětadvacetiletý Bělorus Ilja Koševoj, kterému skončila smlouva v italském Lampre-Merida. Tým už o něm zájem neměl a žádný jiný se také nehlásil. Nabídka sebe samotného na Twitteru ("Hledám tým pro sezonu 2017. Možná tu je nějaký zájemce? Retweetujte prosím!") mu zřejmě také vyšla. Ačkoliv na oficiálních stránkách italské prokontinentální stáje Willier Selle Italia jeho jméno nefiguruje, podle zákulisních informací by měl v přšítí sezoně závodit právě za tuto stáj.
Oba případy mohou působit úsměvně, ukazují ale hlavně na to, jak malým sportem cyklistika je. Zatímco například ve fotbale se kolem hráčů točí množství agentů, v cyklistice si závodníci mnohdy o smlouvách vyjednávají sami.
Ve sportu, kde se mimo jiné vedou diskuze o velikostech týmů, tak především mladí závodníci nejsou v úplně komfortní situaci a hrozí jim, že se nad nimi v profesionálním sportu zavře voda. Případy Ludvigssona a Koševoje ale ukazují, že sebezoufalejší pokus, jak získat smlouvu, může zafungovat.
