Fotbalový "Spotlight"? Britský fotbal se otřásá po desítkách svědectví sexuálního zneužívání
Skandál obřích rozměrů řeší fotbalové prostředí ve Velké Británii. Výpověď bývalého fotbalisty Andyho Woodwarda o sexuálním zneužívání, které zažíval během svých dětských let, pobídlo desítky hráčů ke zveřejnění svých hrozivých traumat. Nové případy a svědectví se rozrůstají a kauza zasahuje čím dál víc fotbalových osobností, klubů i institucí včetně FIFA. Fotbal, a nejen britský, tak musí řešit dlouho zamlčovaný problém.
Pouhých devět dní trvalo, než se po původním svědectví Andyho Woodwarda strhla lavina dalších výpovědí, která přesáhla i jeho příběh. Bylo to přitom více než třicet let, než se Woodward se svým "obřím, strašným břemenem" svěřil veřejnosti, konkrétně Danielu Taylorovi v deníku Guardian. "Můj život byl v troskách až do mých 43 let," naráží na svůj dnešní věk bývalý fotbalista Crewe, Bury či Sheffieldu United.
Od svých jedenácti let zažíval Woodward nepředstavitelná traumata, která jej postihla do zbytku kariéry. Během zápasů musel mnohdy předstírat zranění, když ve skutečnosti zažíval záchvaty úzkosti. Celou kariéru bojoval s depresemi a několikrát ho jeho stavy málem přivedly k sebevraždě. Jako jeden z mála svých vrstevníků zažil profesionální fotbalovou kariéru, mnozí jiní se do vrcholové kopané kvůli svým otřesným zkušenostem ani nedostali.
Woodwardovo dětství se nenávratně změnilo v jedenácti letech, kdy si jeho fotbalových schopností všiml Barry Bennell. Úspěšný skaut a mládežnický trenér Crewe zařídil, aby Woodward mohl bydlet v jeho domě přes víkendy, svátky a prázdniny, a zprvu byl Bennelův domov pro jedenáctiletého Andyho skvělým místem. "Byl to poklad, dětský sen," popisuje Woodward. "Hned ve dveřích byly hrací automaty, kulečník, nahoře v pokoji malá opička, která si vám sedla na rameno."
Postupně ale začalo zneužívání a vydírání - ať už psychické či fyzické. Woodward sám prohlásil, že byl znásilněn víckrát, než si sám dokáže vzpomenout, šlo prý o stovky případů. Nebyly to přitom jen obvyklé výhrůžky, kterými si Bennell nad svou obětí udržoval kontrolu. Situace se pro Woodwarda ještě více vyhrotila ve čtrnácti letech, když si Bennell začal s jeho šestnáctiletou sestrou.
"Byl jsem vyděšený k smrti, protože v té době už nade mnou měl absolutní kontrolu," popisuje Woodward. "Občas se mě snažil zneužívat, i když jsme byli se sestrou v jednom domě. Chodil k nám i na nedělní obědy a naše rodina s ním seděla kolem jednoho stolu, povídala si a vtipkovala. Já z něj byl tak vyděšený, že jsem jen musel v tichosti trpět," líčí Woodward. Vztah jeho sestry a Bennella přitom nebyl chvilkový, oba v roce 1991, kdy Woodwardovi už bylo osmnáct let, uzavřeli sňatek.
Woodward jako jeden z mnoha. Byla mezi postiženými i zesnulá hvězda Gary Speed?
O pouhý rok později už byl ale Bennell poprvé zadržen a v roce 1998 byl nakonec odsouzen k devíti letům vězení za 22 prokázaných případů sexuálního zneužívání dětí a mladistvých. Nebyl to jediný trest odnětí svobody pro Bennella. Bývalý skaut a trenér po odbytí svého prvního trestu působil i ve Spojených státech, kde byl po dalších případech zneužívání rovněž poslán za mříže. Dnes je dvaašedesátiletý Bennell po celkem patnácti letech strávených ve vězení na svobodě.
Případ mnohým médiím proklouzl mezi rukama a až dnes je tak známa identita některých Bennellových obětí. Woodward nebyl zdaleka jediný, kdo za dětských let přebýval v Bennellově domě, kde proběhla velká část z prokázaných zločinů. Jedním z největších talentů, kteří prošli pod skautovýma rukama a přebývali v jeho domě, byla i legenda Leedsu, Newcastlu či Boltonu Gary Speed. Bývalý trenér velšské reprezentace před pěti lety spáchal za záhadných okolností sebevraždu, jeho rodina a právníci však jakékoliv spojení s Bennellovým případem vyloučili.
Stejně tak učinil i Bennell. Ovšem když ho novináři ze Sunday Times kontaktovali několik měsíců po Speedově smrti a během konverzace mimoděk pronesli, že bývalý hráč už odpočívá v pokoji, Bennell odpověděl: "Neexistuje žádný pokoj. Jak můžete mít pokoj, když jste někoho zavraždil? Pro mě znamená někoho zavraždit i to, co jste mu udělali, protože jeho život už nikdy není stejný jako dřív."
Přestože se spojení se Speedovým případem neprokázalo, veřejnost o svém svědectví o Bennellovi uvědomili další fotbalisté, které trenér v jejich dětství vedl. O svých zkušenostech, které skýtají velmi podobné znaky, promluvil i někdejší anglický reprezentant a fotbalista Leedsu David White, či Woodwardův spoluhráč z Crewe Steve Walters. V pátek o svých osudech pokřivených Bennellovým zneužíváním promluvili další muži, kteří působili v Crewe a jsou dnes ve Woodwardově věku - Chris Unsworth a Jason Dunford.
Nejeden násilník a nejeden klub. Přihlásily se už desítky obětí po Británii
Případ přitom není spojen jen s Crewe, kde Bennell působil. Odsouzený mládežnický trenér úzce spolupracoval i s Manchesterem City, který nyní spojení klubu s trenérem v 80. letech vyšetřuje. Crewe, kde si Bennell ve své době vysloužil největší profesní reputaci, už se k záležitosti také vyjádřilo. Ze strany klubu však šlo zatím spíše o vyhýbavé komentáře a nedošlo k žádné omluvě, což vyprovokovalo Woodwarda ke kritice.
"Takové prohlášení rozhodně nestačí. Stejně jako mnnozí ostatní potřebuji omluvu, ale vyjádření Crewe mě v ničem nepřekvapuje, navíc z jejich strany téměř cítím aroganci," prohlásil naštvaný Woodward. "Mohl bych, stejně jako ostatní, říct stovky dalších příběhů, které se v klubu staly. A už v roce 1998, kdy Bennell byl odsouzený, mě ani jeden člověk z Crewe nekontaktoval. Nepřijde mi normální, aby se tam trenéři v pátek dohadovali a přetahovali o to, který z kluků zůstane u koho přes víkend doma," líčí Woodward.
Jak už i naznačují Woodwardova slova, nejde o ojedinělý případ jednoho zločince s "neukojitelným apetitem", jak se o něm zmínila i floridská policie. Bývalý hráč Tottenhamu Paul Stewart byl také zneužíván mládežnickým trenérem, jehož identitu fotbalista neuvedl. Nejmenovaný bývalý hráč Newcastlu rovněž promluvil o znásilňování za svého mládí trenérem Georgem Ormondem, který byl také odsouzen za pedofilii.
Od počátku skandálu se na telefonní linky, které shromažďují svědectví, přihlásilo více než padesát lidí. Podle Cheshirské policie proti Bennellovi svědčilo jedenáct osob, šéfredaktor fotbalové sekce Guardianu Daniel Taylor zase uvedl, že mnozí další lidé kontaktovali jeho, Woodwarda i Walterse.
Nejde ale pouze o hráče a kluby. Poté, co byl Bennell propuštěn z vězení ve Spojených státech, odstěhoval se zpátky do Anglie a znovu hledal místo ve fotbalovém prostředí. Státní zástupce za Floridu poslal dopis FIFA s prosbou, aby Bennellovi zakázala další působení ve fotbale. Světová fotbalová organizace ani neodepsala zpět.
Každým dnem přibývají téměř exponenciální řadou nová svědectví o děsivých případech zneužívaných mladých fotbalistů. Ve skandálu se přitom na sebe nabalují další roviny. Už nyní víme, že fotbalové prostředí v minulosti, ale do jisté míry i dnes, problém přehlíželo. V horším případě může jít i o kulturní problém mládežnického fotbalu v Británii. Zdali tedy jde o skandál podobného dosahu, jaký potkal katolickou církev po zjištěních Spotlight, investigativní sekce deníku Boston Globe, zřejmě odhalí budoucnost.
