ČTsport

ČTsport
úterý 26. září 2017 Andrea
FOTBAL FOKUS

Guardiola v City: Katalánská kúra, která může změnit Premier League

Velikost textu:

Manchester - Třetí klub, který bude Pep Guardiola trénovat, je Manchester City. Příchod katalánského trenéra do Anglie byl očekávaný a ani jeho výběr působiště nebyl příliš překvapivý. Guardiolův příchod ale může být pro anglický klubový fotbal nejvíce revoluční trenérskou akvizicí od příchodů Arséna Wengera a Josého Mourinha. Zároveň bude pro Guardiolu zřejmě největší trenérskou výzvou v jeho dosavadní kariéře.

Pep Guardiola (vlevo) a Manuel Pellegrini
Pep Guardiola (vlevo) a Manuel Pellegrini

Příchod Guardioly je už v tento moment transformativní minimálně pro Manchester City. Sky Blues nemají daleko k tomu, aby vyhráli třetí anglický titul v posledních pěti letech, a i z finančního hlediska klub patří do evropské špičky. Klub navíc revitalizoval celé čtvrti Manchesteru a pyšní se již dnes jednou z nejlepších a nejvyhledávanějších fotbalových akademií v celé Evropě. Měřítka popularity jsou sice velmi ošidná, mezi kluby, které se dnes předhánějí v počtu sledování na Facebooku a Twitteru, je ale Manchester City ve velmi slušné pozici.

Je ale otázka, nakolik má dnes Manchester City status opravdového a stálého velkoklubu. Citizens se v Lize mistrů ani v Poháru mistrů evropských vítězů nikdy nedostali za osmifinále a ani letos se nezdá, že by v závěrečných fázích mohli doopravdy konkurovat Barceloně, Realu Madrid či Bayernu Mnichov. Během sezony 2013-14, kdy City vyhráli zatím svůj poslední titul, měl klub čtvrtou nejvyšší návštěvnost v lize, ale také jen velmi průměrně sledované ligové přenosy v Anglii. Tedy v měřítku, které spolu s počtem prodaných dresů zřejmě nejlépe vypovídá o jakési ekonomické výnosnosti popularity.

V tom všem může Guardiolův příchod pomoci stejně jako Chelsea nástup Josého Mourinha před dvanácti lety. V posledních letech není trenér, který by vyhrál více trofejí než Guardiola. Přes velký finanční potenciál zatím City nedominují anglickému fotbalu tak jako Chelsea při Mourinhově prvních letech. V době, kdy anglický fotbal na evropské úrovni stagnuje, Guardiola také může dodat velkou míru čerstvého know-how. Anglické kluby nejsou tak disciplinované jako jejich kontinentální protějšky a jsou až příliš koncentrovány okolo silných a drahých individualit, což je do velké míry opak Guardiolova přístupu.

přehrát video
Sestřih utkání Arsenal - Manchester City

City: atraktivnější destinace než United nebo Chelsea

Akvizice Guardioly je pro City důležitá i čistě kvůli tomu, co samotná akvizice znamená. Jak Chelsea, tak do velké míry Manchester United hledají nové trenéry a Guardiolův příchod do City znamená, že žádný z rivalů nedokázal nabídnout lepší podmínky. A to nejen finanční, ale i co se týče zázemí a celkového potenciálu klubu. Pro fotbalový svět tak City vydávají signál, že jsou zajímavější destinací než dva zavedenější velkokluby.

To, nakolik dokáže Guardiolův tým dominovat Premier League, je zřejmě nejdůležitější otázka, která se pojí s příchodem katalánského trenéra. Soutěž se od příchodu Mourinha, ale i Wengera změnila v konkurenceschopnosti týmů téměř k nepoznání. Dokázal by dnes Wengerův neporažený tým ze sezony 2003-04 totéž i dnes? A může ještě dnes někdo překonat rekord Chelsea v počtu získaných bodů v lize o sezonu později?

V době, kdy Premier League vládne Leicester a kdy kluby jako Stoke či West Ham pořizují hvězdné posily, které si dnes nemohou dovolit ani špičkové evropské týmy, se zdá evropský trend zdánlivě nezvratný. Po Evropě je dnes zhruba šest klubů, které čím dál neohroženěji vládnou svým ligám, naopak Premier League se stále více transformuje do soutěže, která přebývá ve vakuu, jakousi evropskou obdobou NBA či NHL.

Tomu napomáhá i vylepšená televizní smlouva se stanicemi Sky a BT Sport, z níž si kluby od letoška poměrně rovnoměrně přerozdělí více než 5 miliard liber (více než 180 miliard korun) během tří sezon. Většina bublin ve fotbale ale často po střednědobém úspěchu splaskla (jako v případě Serie A či bundesligy) a není vyloučeno, že podobný průběh nemůže nastat i v současné éře superklubů.

Guardiolova anglická adaptace

Pro Guardiolu bude v Manchesteru City také velmi těžké udržet intenzitu předvedených výkonů, které předváděl Bayern či Barcelona pod jeho vedením. I trenéři jako Van Gaal či Klopp byli po svém příchodu překvapeni, nakolik je anglické fotbalové prostředí odlišné. Průměrné anglické kluby jsou pravděpodobně individuálně kvalitnější a ambicióznější než jejich evropské protějšky, anglický fotbal je zároveň rychlejší a fyzicky náročnější, a hlavně zápasů je více než kde jinde v Evropě vyjma Francie. Dnešní neúspěchy anglických klubů v Evropě jsou tak dány do značné míry i tím, že trenéři si zdaleka nemohou dovolit rotovat tolik jako jejich kolegové z kontinentu.

Velkou neznámou tedy je, jakým způsobem se Guardiola adaptuje na anglický fotbal - a naopak do jaké míry může jeho potenciální úspěch vyprovokovat změnu v myšlení v anglickém fotbale. Přes neustálé taktické změny a lehce přímočařejší pojetí v Bayernu se Guardiolovy týmy doposud vždy vyznačovaly snahou o dominanci a kontrolu zápasů. Existují ovšem legitimní pochyby o tom, nakolik lze podobný styl hry praktikovat v Premier League, kde velká část týmů podniká úspěšné protiútoky a fyzickou připraveností i technickou vybaveností se vyrovnává špičce.

Guardiola také nepřebírá tým, který potřebuje jen malé množství změn, aby měl reálnou šanci opanovat domácí soutěž i Ligu mistrů. Problémem je také pracovitost a konzistence týmu, který ve středu předvede skvělý výkon proti Bayernu, jenže o tři dny později vypadne z poháru s třetiligovým soupeřem. Pro Guardiolu, pro něhož je pracovní morálka a disciplína jedna z nejdůležitějších součástí jeho metod, je tento faktor alarmující.

Yaya Touré z Manchesteru City
Yaya Touré z Manchesteru City

Barcelonské déjá vu

Problematická je také kostra týmu, která stárne a je nespolehlivá. Zvláště Yayu Tourého zřejmě čeká odchod, Agüero a Kompany jsou na svých postech špičkoví hráči, ale velkou část sezony tradičně promarodí. David Silva je fantasticky kreativní hráč, v obraně ale není tolik disciplinovaný. Značná část drahých posil, které City přivedli od svého prvního utkání v Lize mistrů v roce 2011, se zdaleka neprosadila tak, jak by se od nich očekávalo. City tak nemá stabilní jádro týmu a čeká jej zřejmě rozsáhlá generační obměna.

Guardiola ale vkráčí do podobné situace, jakou zažil s týmiž sportovními řediteli Ferranem Sorrianem a Txiki Begiristainem v Barceloně v roce 2008. Stárnoucí a klopýtající kádr zažil radikální řez, kdy tým opustili Deco, Ronaldinho, Zambrotta či Thuram a na druhé straně přišli strůjci bezprecedentního úspěchu Piqué, Alves, Keita a z juniorky Busquets.

Přesvědčit o pozici nejlepšího trenéra současnosti ale musí i sám Guardiola. Když katalánský trenér nevyhraje s Bayernem Ligu mistrů, budou jeho tři roky v Bavorsku vnímány jako lehký neúspěch, a to i přes tři tituly v řadě, sérii nových rekordů a celý způsob, jakým si herně podmanil německé prostředí.

Deset až patnáct let je přitom doba, kdy až na naprosté výjimky dovedou i ti nejlepší trenéři zůstat na naprostém vrcholu. A není vyloučeno, že z Guardiolových metod už pomalu může začít vyprchávat jejich radikálnost, s níž změnil fotbalové myšlení. Ostatně anglické prostředí je v posledních letech plné trenérů, kteří už zde působí po svých nejlepších letech - Wenger, Mourinho či Van Gaal toho jsou nejlepšími příklady. Anglická zkouška tak bude pro Guardiolu možná největší výzva - a totéž lze tvrdit i v opačném gardu.

Zdroj: ČT sport, Guardian, sportingintelligence.com

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.