Kvůli válce musel utéct z Bosny. Vím, čím si uprchlíci prochází, řekl Crnkič
Praha – Evropou v posledních týdnech a měsících hýbe řešení uprchlické krize. Není to však poprvé, co lidé kvůli válce hledají lepší místo pro život. Vyprávět o tom může křídelník Jablonce Nermin Crnkič, který jako malý utekl s rodinou z Bosny a přes Německo, Spojené státy a Švédsko nakonec zakotvil na severu Čech. "Taky jsem byl uprchlík a pořád jím vlastně jsem. Vím, že to mají hrozně těžké," prozradil třiadvacetiletý hráč.
Crnkič se sice v roce 1992 narodil v městečku Bosanski Novi v Bosně a Hercegovině, ale své domoviny si příliš neužil. Právě v téže roce totiž začala bosenská válka za nezávislost, která se stala vůbec nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války.
Z Bálkanu tehdy utekly tisíce lidí včetně části Crnkiče, který se vydal společně se svou matkou, dědou, babičkou a strýcem na cestu do Německa. "Otec zůstal v Bosně, aby bojoval ve válce. Bylo to velmi složité. Mamka mu řekla, aby šel s námi, ale nechtěl. Neměli jsme pak na výběr. Buď jsme mohli odejít a být v bezpečí aspoň my dva, anebo riskovat, že se něco stane," prozradil Crnkič, který svého otce od té doby viděl jednou a občas si s ním zavolá.
Crnkičova rodina se nakonec dostala do Německa, kde žil do sedmi let. Začal zde svoji fotbalovou kariéru, naučil se řeč a našel přátele. "Přechod nám hodně usnadnili babička s dědou. Starali se o mě, když byla mamka v práci. To bylo velmi často, jelikož měla dvě až tři, aby mě udržela v bezpečí. Kupovala mi hodně oblečení a všeho, abych byl šťastný a zapomněl na věci z minulosti. Vděčím jí za všechno," řekl.
V roce 1999 se však jeho matka a strýc rozhodli odejít z Německa do Spojených států amerických a Crnkič se tak musel stěhovat do úplně nového prostředí. Sám přiznává, že v Chicagu, kam rodina přesídlila, byly začátky složité.
"Neuměl jsem anglicky a nikoho neznal. Jenom svoji matku a rodinu. Bylo to těžké, ale časem se to zlepšilo a zjistil jsem, že to není taková hrůza. Hrál jsem fotbal a udělal jsem si spoustu kamarádů," řekl o přechodu do USA Crknič.
V Americe Crnkič žil až do svých osmnácti let. Naplno v zámoří rozjel svoji fotbalovou kariéru. Dostal se do profesionálního celku Michigan Bucks a třikrát zkoušel štěstí v týmech z MLS. V nejvyšší americké soutěži se neprosadil, a tak se nakonec i na radu své matky rozhodl vrátit do Evropy. V létě 2011 přestoupil do Sandvikens IF, týmu ze čtvté švédské ligy.
Byl jsem uprchlík a pořád jím vlastně jsem
Ve Skandinávii vydržel do roku 2013, než si ho vyhlédl Jablonec, který ho ale poslal k nováčkovi první ligy Znojmu. Na jižní Moravě Crnkič nakoukl do první ligy a během sezony nasázel tři branky.
V létě 2014 se ale hráč, který se vyznačuje vysokými technickými schopnostmi, obratností a rychlostí vrátil do Jablonce, kde v současnosti nastupuje v základní sestavě. Na severu Čech už ho navštívila i rodina.
"Mamka a moje sedmiletá sestra v Jablonci strávily měsíc a půl. Podívaly se na pár zápasů, prohlédly si město. Mamka si Jablonec zamilovala, protože jí připomínal Bosnu. Pro mě je to tu ale trochu malé. Mně se více líbí Praha, protože je větší a jsem zvyklý na Chicago," řekl s úsměvem Crnkič.
Bosenský křídelník, jenž má i americký pas, je tak v Čechách v současnosti naprosto spokojený. V poslední době se mu ale často vrací vzpomínky na dřívější těžké časy, když sleduje dění okolo uprchlíků v Evropě. To se projevilo i na tribunách českých stadionů a právě jablonečtí příznivci vyvěsili choreo, které se tvrdě postavilo proti uprchlíkům.
"Taky jsem byl urpchlík a pořád jím vlastně jsem. Můžu přesně říct, čím si procházejí, protože jsem si tím prošel taky. Byl jsem na cestách, utíkal do Německa. Vím, že to mají hrozně těžké. Je smutné, jak se může lidstvo rozeštvat. Mír je to, co na světě potřebujeme," dodal Crnkič.
