Čtyři dny za polárním kruhem. Závod láká na hvězdy, přírodu i speciality
Praha - Pořadatelské organizace i Mezinárodní cyklistická unie (UCI) se snaží závodní program udělat co nejpestřejší, pro diváky atraktivní a v neposlední řadě také ekonomicky perspektivní. Jezdci se tak vydávají do nejrůznějších destinací - až do loňska byl součástí kalendáře World Tour závod Kolem Pekingu, čím dál více podniků se snaží federace podporovat také v Africe. Letos třetím rokem je na programu Europe Tour ovšem taktéž závod, který se celý odehrává za polárním kruhem: Arctic Race of Norway.
Podnik, který se koná na pevninských i ostrovních částech severního Norska, zřídila skupina Amaury Sport Organisation (ASO) v roce 2013. ASO je pořadatelskou organizací, jež stojí v první řadě za Tour de France, ovšem ale i jinými podniky včetně Vuelty nebo Critéria du Dauphiné. Před dvěma lety do svého portfolia přidala i klání za polárním kruhem, který svým jménem zaštiťuje bývalý skvělý sprinter Thor Hushovd a finančně podporuje tamní plynárenský koncern Statoil.
Společný projekt zřetelně funguje - závod se odehrává v nádherné přírodě severu Norska, jeho poloha navíc zaručuje, že nejde jen o další (nudný) podnik v Evropě. Návštěvnost v řídce obydlených oblastech nikdy nebude moci konkurovat západoevropským zemím, přesto se dá říci, že si Arctic Race svou základnu postupně buduje. Fungují i speciality, které se s cyklistickými závody tradičně pojí. Zatímco v Belgii je častou odměnou za vítězství basa piva, ve Francii víno či sýr, v Norsku úspěšní závodníci dostávají kromě jiného třeba i uzené lososy (lososovou barvu dostal i dres pro nejlepšího vrchaře). Snad jen velrybí carpaccio, které se údajně podávalo v závodním bufetu, by jistě šlo nahradit jinou variantou. Kuriózní byl i způsob dopravy, kdy závodníky na start svezlo speciálně vyslané letadlo.
Startovní pole se pro třetí ročník sešlo opravdu silné - kromě domácích hvězd Edvalda Boassona Hagena (MTN-Qhubeka) a Alexandera Kristoffa (Kaťuša) přijelo i mnoho zahraničních jmen. Mezi jezdci jsou například mladý sprinter Bryan Coqaurd z finančními potížemi stíhaného Europcaru, osmý muž letošní tour Mathias Frank, Astana zase poslala své silné estonské duo Rein Taaramäe a Tanel Kangert. Paralelně probíhající Eneco Tour je obsazené jen o málo lépe, naopak Czech Cycling Tour (jakkoliv jde o jiný tip závodu) si o podobných hvězdách může nechat zdát. V neposlední řadě zde dostávají prostor i perspektivní norští závodníci jako Odd Christian Eiking (od příštího roku FDJ) či Sondre Holst Enger (IAM Cycling).
Letošní ročník zahájili jezdci ve čtvrtek sprinterským okruhem okolo města Harstadu, v jehož závěru proti sobě po bezvadných lead-outech svých týmů stáli Hagen a Kristoff. Prvně jmenovaný vyrazil dříve, nejúspěšnější sprinter letošní sezony se ale kolem něho protáhl a komfortně zvítězil. Kristoff letos zažil výtečné jaro, poté však šla jeho forma dolů a nyní jde o jeho první vítězství od červnového Tour de Suisse. "Je skvělé znovu vyhrát. Navíc na vítězství jsem čekal celé léto. Jsem šťastný," uvedl Kristoff.
Taktéž druhý den, v jehož průběhu jezdci projedou i vojenskou základnou, by rovněž měl směřovat k sprinterskému konci. Je to tak až třetí etapa, která zřejmě rozetne celkové pořadí. Organizátoři si na závodníky vymysleli finální čtyřkilometrové stoupání s průměrem nad 8,5 procenta - jde o čísla, která by se neztratila ani na Tour de France. Závěrečný čtvrtý den přinese ještě nepříjemný výstup kolem Univerzity v Narviku, složení konečného pořadí by v tu dobu už ale mělo být hotové.
Hushovd spolu s ASO se do příštích let nechtějí spokojit jen s Norskem a rádi by závod zavedli i do sousedního Ruska. Jde o slibný nápad, který by závodu mohl pomoci k tomu, aby se v dalších letech naplno ustálil v cyklistickém kalendáři. Tomu by napomohlo i kladné rozřešení několik let trvající otázky, zda se Hushovdovi podaří sestavit profesionální norský tým úrovně World Tour. Tento projekt ale je, na rozdíl od Arctic Race, skutečně ještě v úplných plenkách.