ČTsport

ČTsport
pátek 18. srpna 2017 Helena

Pět týmů, které sledovat v letošní sezoně

Velikost textu:

Nejlepší evropské fotbalové soutěže již znovu klepou na dveře, a zatímco část týmů jde do nového ročníku prakticky v nezměněné sestavě, několik klubů přes léto ve svých kádrech provedlo pořádnou revoluci. V našem výběru se podívejte na pět celků, které udělaly nejmarkantnější změny a v nové sezoně se od nich dají očekávat velké věci.

Marcelo Bielsa
Marcelo Bielsa

Marseille

Ligue 1 má letos jedinečnou šanci přiřadit se k nejsledovanějším ligám v Evropě – a to ne pouze proto, že má konečně dva konkurenceschopné týmy v Evropě. Francouzská nejvyšší soutěž je tradiční líheň talentů, a tak i kluby ze středu tabulky oplývají solidní kvalitou kádrů. Hlavně však ve Francii najdeme hned několik pozoruhodných klubů ze širší špičky – kromě Lyonu a Lille budou zraky letos upřeny na Marseille.

Les Olympiens, kteří pro Euro 2016 rekonstruují svůj ikonický stánek Stade Velodrome, před sezonou angažovali již zmíněného Marcela Bielsu. A devětapadesátiletý Argentinec opravdu není ledajaký kouč, jedná se o jednoho z nejinspirativnějších trenérů současnosti – před dvěma lety jej ostatně Pep Guardiola označil za nejlepšího kouče světa. El Loco (v překladu šílenec) je génius zcela pohlcený fotbalem, který své hráče drtí ve vyčerpávajících tréninkových jednotkách a u několikahodinových rozborů na videu. To vše za jediným cílem – vštípit týmu jedinečný a skutečně mimořádně pohledný herní styl. 

Není jisté, zdali v Marseille k tomu bude mít potřebné prostředky, zvlášť po odchodu největší hvězdy, Mathiea Valbueny. Bielsa nicméně vždy dokázal (širší veřejnosti) neznámé, talentované mladé hráče dostat na další kvalitativní úroveň. Jeho vedením prošli dva z nejlepších záložníků současnosti – Arturo Vidal a Javi Martínez. Ostatně Marseille pod Bielsovým vedením nezklamalo oko nezaujatého diváka již v úvodním utkání Ligue 1 – v dramatickém a pohledném zápase remizovalo 3:3 na hřišti Bastie.

Marcelo Bielsa
Marcelo Bielsa

Cagliari

Jediný italský titul vyhráli v roce 1970, velkou část minulé sezony odehráli v azylu v 1 000 kilometrů vzdáleném Terstu a nakonec skončili až patnáctí. Tentokrát však vstupuje Cagliari do Serie A se zcela jinými ambicemi. Klub ze Sardinie nedávno koupil Tommaso Giulini a ohlásil velké plány. 

Dostavět stadion, který je stále v rekonstrukci, a navýšit jeho kapacitu ze zhruba deseti tisíc na třicet tisíc míst a hlavně – do roku 2020 hrát Ligu mistrů. Náročným úkolem pověřil Giulini trenéra Zdeňka Zemana, a je tedy nad slunce jasnější, že Cagliari bude vyznávat – stejně jako všechny celky, které kdy Zeman trénoval – ofenzivní styl při rozestavení 4-3-3.

Jednou z hlavních zásad rázného kouče totiž je, že se diváci na tribunách musí bavit, když už si zaplatili za lístek. "Myslím, že v téhle sezoně je prostor, abychom uspěli. Užívám si, že mohu učit hráče svojí fotbalové filozofii," připouští kouč, že ani v novém působišti nehodlá na své útočné strategii nic měnit.

Zdeněk Zeman je znám nejen ofenzivním pojetím fotbalu, ale i tvrdými tréninkovými metodami a odtažitým přístupem k hráčům. Právě to prý, krom špatných výsledků, zlomilo Zemanovi vaz při posledním angažmá v AS Řím. "Za 40 let, co trénuji, všichni moje tréninkové metody přežili a přišlo jim to k dobru. Zatím jsem nikoho nezabil," odráží kritiku Zeman.

"Zeman nemůže uspět, pokud kolem sebe nemá příznivé mikroklima. Hráči ho musí následovat, musí se mu plně oddat: po taktické i mentální stránce. To je důvod, proč Zeman lépe pracuje s mladíky než se známými hráči," říká Giuseppe Sansonna, který o Zemanovi natočil několik dokumentů.

S Cagliari by tedy, soudě dle Sansonnových slov, mohl mít český trenér nakročeno k úspěchu. K dispozici dostal pracovité mladé mužstvo bez hvězd, které by se mělo snáze adaptovat na Zemanův nesmlouvavý styl a přijmout rtuťovitého trenéra a jeho rázné metody. Naplní Cagliari velké očekávání fanoušků i expertů?

Trenér AS Řím Zdeněk Zeman
Trenér AS Řím Zdeněk Zeman

Manchester United

Proměna, kterou Manchester United zažil během léta, byla blesková. Louis van Gaal ihned po konci anabáze u nizozemské reprezentace usedl na lavičku třetího nejhodnotnějšího sportovního klubu na světě a výsledky jsou prakticky okamžité – byť jde pouze o přípravu. Hráči svého nového kouče vychvalují, ten do týmu zapracovává i mladé odchovance, a hlavně – United vyhrávají. V pěti přípravných utkáních (proti LA Galaxy, Římu, Interu, Realu a Liverpoolu) neprohráli, čtyřikrát zvítězili, nasázeli soupeřům dohromady 16 branek a lze říct, že většinu z nich přehráli.

Kádr se po upocené loňské sezoně, kdy skončil až na sedmém místě, rychle probouzí. United sice přivedli pouze dvě nové posily a stále jim chybí zkušenosti ve středu obrany, v útočné fázi však již nyní mají k dispozici spoustu kvalitních hráčů. Jejich kvalita se však pod Davidem Moyesem neprojevila naplno, což holandský kouč hodlá změnit. Van Gaal své ofenzivní hvězdy zkouší zakomponovat do systému 3-4-1-2, díky čemuž mohou Mata, Rooney i van Persie hrát vedle sebe v základní sestavě, a to ještě na svých oblíbených postech.

United letos nemusejí plýtvat silami v evropských pohárech, a tak lze očekávat podobný průběh sezony, jakým si loni prošel Liverpool. Fantastický ročník rivalů z Merseyside letos může Manchester velmi zdatně emulovat, tím spíš, že vliv van Gaala na mužstvo většinou bývá největší v úvodních sezonách. Holanďan ve svém prvním ročníku dovedl Barcelonu k doublu, totéž se mu povedlo s Bayernem Mnichov v sezoně 2009/10. Bavorský velkoklub přitom neměl daleko k treblu, nestačil pouze na Inter Milán ve finále Ligy mistrů. S Ajaxem pak dokázal van Gaal v roce 1992 vyhrát Pohár UEFA.

United by měla absence v pohárech pomoci i kvůli předpokládanému pojetí hry. Na rozdíl od pragmatičtějšího a opatrnějšího stylu v nizozemské reprezentaci lze totiž od Van Gaalova Manchesteru očekávat důraz na ofenzivní, aktivní a agresivní fotbal, ne nepodobný právě tomu, jaký praktikoval loni Liverpool. Ten to nakonec v tabulce Premier League dotáhl až na druhé místo a není mnoho důvodů, proč by se letos něco podobného nemohlo povést United.

Nový trenér Manchesteru United Louis van Gaal (vlevo) s Bobbym Charltonem
Nový trenér Manchesteru United Louis van Gaal (vlevo) s Bobbym Charltonem

AS Řím

Za vítězným Juventusem nakonec Řím v loňském ročníku Serie A zaostal o celých sedmnáct bodů. Přesto mají Giallorossi za sebou převratnou sezonu, která – na první pohled nečekaně, vzhledem ke konečnému bodovému součtu – div neskončila titulem. AS vybojovalo největší počet bodů ve své historii a v posledních pěti ze šesti ročníků by s takovým ziskem bylo mistrem. "Byli jsme loni jako Cristiano Ronaldo v letech, kdy Messi sbíral Zlatý míč," konstatoval trefně kouč Říma Rudi García.

Zvláště jízda první třetinou minulé sezony byla v podání Říma zcela majestátní. Po nevydařeném předloňském ročníku zažili Giallorossi nesmírný vzestup, když pod novým koučem Garcíou všech prvních deset utkání vyhráli. A nešlo pouze o skvělé výsledky, ale i o pohledný styl hry. Kvůli němu ostatně noví američtí majitelé angažovali již dříve Zdeňka Zemana či Luise Enríqueho, nakonec ale vyšla až sázka na francouzského kouče, který dovedl v roce 2011 k titulu francouzské Lille.

García i AS nyní doufají, že se jim podaří něco podobného, co již zmíněnému Ronaldovi. Tak, jako si portugalský fotbalista po třech fenomenálních Messiho letech musel počkat na Zlatý míč až do letošního roku, bude nyní Řím chtít získat Scudetto po mistrovském hattricku Juventusu.

Předpoklady mají Giallorossi výtečné – Juventus musel nečekaně řešit situaci na trenérském postu po rezignaci Antonia Conteho, a není jisté, zdali se Massimu Allegrimu podaří navázat na jeho zcela výjimečné úspěchy. Řím navíc vhodně doplnil kádr tak, aby bez potíží mohl hrát v domácích soutěžích i Lize mistrů. Pokud se Giallorossi vyhnou zranění a (nejen) nové posily dokáží při případné absenci Tottiho nahradit jak jeho zkušenosti, tak přínos na hřišti, můžeme očekávat ze strany AS velmi úspěšný ročník a snad ještě atraktivnější a vycizelovanější herní projev.

Radost fotbalistů AS Řím
Radost fotbalistů AS Řím

Athletic Bilbao

Nejen že se Athletic v posledních letech etabloval mezi širší španělskou špičkou a letos si zahraje předkolo Ligy mistrů. Minimálně od roku 2011, tedy od příchodu již zmíněného Marcela Bielsy na lavičku Bilbaa, klub rovněž získal uznání i srdce mnohých fotbalových příznivců po celém světě. Athletic byl vždy unikátním celkem z různých důvodů – kvůli své zásadě přivádět výhradně baskické hráče, atmosférickému stadionu San Mamés či celému pulzujícímu městu. 

Po příchodu El Loca se však Athletic také prezentoval výbušným a mimořádně pohledným fotbalem – v paměti zůstává například vítězství 3:2 po nádherném utkání na Old Trafford. Bilbao přitom před dvěma lety zaznamenalo fantastické výsledky. Jen těsně nedosáhlo na svůj první pohár po legendární sezoně 1983/84, kdy vyhrálo španělský double. Ve finále Evropské ligy se muselo poklonit Atlétiku Madrid, ve finále španělského poháru zase podlehlo Barceloně. 

Tým plný talentovaných hráčů se však jednak vyčerpal náročnými Bielsovými požadavky, do Bayernu navíc odešel klíčový článek sestavy, záložník Javi Martínez. Bielsa pak po neúspěšné sezoně 2012/13 klub opustil rovněž, stejně jako hvězdný útočník Fernando Llorente. 

Oproti některým očekáváním se však Bilbao ze ztrát nesložilo, naopak. Nový trenér Ernesto Valverde, který má za sebou úspěšné působení v Olympiakosu, Athletic nyní vede k podobnému stylu hry jako Bielsa – propracovanému, agresivnímu, a mimořádně pohlednému. Jeho přístup k hráčům je však lidštější a fotbalisté po Bielsově vojně Valverdeho zvolnění tempa kvitují. Není jisté, zdali se Athletic dostane dál než loni, rozhodně však přim tom nebude nikoho nudit.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.