ČTsport

ČTsport
úterý 21. listopadu 2017 Albert
Fotbal Fokus

Villarreal se probouzí z noční můry a oslňuje La Ligu

Velikost textu:

Villarreal – Před dvěma lety hrál Ligu mistrů, tutéž sezonu však nečekaně sestoupil z nejvyšší španělské soutěže. Villarreal se letos do La Ligy vrátil a znovu hned útočí na příčky zajišťující účast v prestižní evropské soutěži. Pokud by si momentální třetí místo udržel, jednalo by se v moderním evropském fotbale téměř o bezprecedentní případ. Jak se Villarreal vyrovnal s tolika změnami a pomalu se zase vrací tam, kam v posledních letech patřil? 

Slavící hráči Villarrealu
Slavící hráči Villarrealu

Stejně jako dnes Deportivo La Coruňa či dříve Celta Vigo, Villarreal v druhé lize působil nepatřičně. Je tomu jen sedm let, co mu chyběl kousek do samotného finále Ligy mistrů, pět let od skvělého druhého místa v La Lize a dva roky od poslední účasti v nejprestižnější evropské soutěži. Nicméně příběh sestupu Žluté ponorky je smutným dokladem, jak křehké a nevyzpytatelné zázemí dnes panuje ve španělském fotbale. Její návrat mezi elitu je zase vítanou výjimkou z pravidla španělského prostředí definovaného předním novinářem Sidem Lowem – "hrají zde géniové, řídí jej idioti".

Od klubu z provinčního města s 50 000 obyvateli se přitom ještě před několika desetiletími rozhodně nedalo čekat, že by se někdy etabloval mezi elitní španělské kluby. Před rokem 1998 Villarreal nikdy nehrál v nejvyšší soutěži a deset let před semifinále Ligy mistrů proti Arsenalu se strachoval, zdali nesestoupí do třetí ligy. Klub však poté navždy změnily mohutné investice místního podnikatele Fernanda Roiga a angažmá trenéra Manuela Pellegriniho.

Cesare PrandelliMinulý díl Fotbal Fokusu: Jak Cesare Prandelli přiměl Italy milovat Azzurri. Co vše se změnilo v italském národním týmu za necelé tři roky od výbuchu na mistrovství světa?

Oběti úspěchu

Sympatický kouč a jeho hráčský kádr si vysloužili chválu fotbalové veřejnosti za působivý fotbal, který měl zároveň i vynikající výsledky. Villarreal kromě úspěchů v Evropě dokázal jako jeden z mála španělských klubů za posledních deset let narušit duopol Barcelony a Realu Madrid v La Lize a skončit v tabulce na druhém místě. Byl to však právě (tento) úspěch, který srazil Villarreal na kolena – podobně jako před ním i po něm další španělské kluby. Čím je zdar nečekanější a větší, tím horší jsou poté následky, ať už je to z jakýchkoliv důvodů – nezvládnutého opojení majitelů, prodeje klíčových hráčů či odchodu trenéra. 

U Villarrealu šlo o třetí případ, když Pellegrini v roce 2009 přijal nabídku koučovat Real Madrid. Jeho odchod z klubu zároveň kolidoval s nástupem ekonomické krize ve Španělsku, která se zvláště drasticky projevila ve stavebnictví. Pro Roiga, majitele Villarrealu i firmy Pamesa, vyrábějící keramické obklady a dlažby, tak byla situace čím dál více neúnosná. Když klub v minulém roce sestoupil z La Ligy, jeho dluhy sahaly až do výše 150 milionů eur.

Očistec v Segundě

Paradoxně je to však bezútěšný finanční stav, který je do značné míry katalyzátorem bezprecedentního úspěchu španělských týmů. Protože si nemohou dovolit vynakládat prostředky na přestupy jako například jejich anglické protějšky, musejí investovat do skautingu a akademií, a dávat tak velký prostor vlastním talentovaným odchovancům. Podobná situace postihla i Villarreal, který má na rozdíl od mnohých španělských klubů i štěstí na svého vlastníka. Roig prodal svůj podíl v řetězci supermarketů Mercadona a vydělané peníze vynaložil na zbývající dluhy, které klub do té doby paralyzovaly.

Očista nebyla jednoduchá, během svého pádu do druhé ligy byl klub nucen prodat velkou část kádru včetně největších hvězd. Ponechal si však jak perspektivní hráče, tak i zkušené fotbalisty a dlouholeté členy týmu – Bruna a Caniho. Po polovině odehraných zápasů však Villarreal stále seděl až na sedmé příčce, a tak se vedení rozhodlo angažovat trenéra Marcelina, bývalého kouče Zaragozy, Racingu či Sevilly.

Začátek nebyl jednoduchý, hned první utkání pod Marcelinovým vedením skončilo výpraskem 0:5 – s rezervním týmem Realu Madrid. Avšak posun, jaký Villarreal během následujících devíti měsíců zaznamenal, je ohromný. A přestože stále není zdaleka stoprocentní v obraně, jeho forma je brilantní. Od poloviny ledna, kdy trenér Villarreal převzal, prohrál tým pouhá dvě utkání. V posledních deseti zápasech, tedy od začátku května, zvítězil v devíti z deseti zápasů a nastřílel 26 gólů. Prokázal i psychickou vyspělost v de facto play-off o přímý postup do La Ligy. V klíčovém souboji porazil Almerii 1:0 stejně precizním a chladnokrevně profesionálním způsobem, jakým proměnil svou šanci Jonathan v 56. minutě.

Trenér Villarrealu Marcelino
Trenér Villarrealu Marcelino

Útok nejlepší obranou

Všechny tyto zkušenosti by se týmu měly hodit i letos v případném boji o záchranu, který však téměř jistě nenastane. Přičítat Villarrealu šance na to, aby do konce letošní sezony zůstal v tabulce tak vysoko, jako je dnes, je předčasné. Před letošní sezonou však byl soubor doplněn o zajímavé i nepříliš známé posily, které mají velkou motivaci prosadit se.

Z Atlétika Madrid přišel brankář Sergio Asenjo, jenž spolu s Benoitem Courtoisem ve svém minulém působišti tvořil jednu z nejkvalitnějších brankářských dvojic v evropském fotbale. Francouz Jeremy Perbet má nahradit spolehlivého střelce Giuseppe Rossiho, a pokud by se mu podařilo byť jen z poloviny zopakovat formu, již prokázal v belgické nejvyšší soutěži, kdy za R.A.E.C. Mons během dvou sezon vstřelil 56 gólů, fanoušci Villarrealu by byli nadmíru spokojeni. Partnerem v útoku mu bude Giovani dos Santos, který loni v Mallorce konečně začal uplatňovat svůj velký talent a formu přenesl i do Villarrealu, když zkraje letošního ročníku nastřílel již tři branky.

Útočná fáze je vůbec velkou předností Villarrealu, jenž zatím v lize drží výborný průměr 2,5 vstřelené branky na zápas. A je to i dílem atraktivního fotbalu, který klub z východního pobřeží Španělska předvádí, že se zdá, jako by to byla jen noční můra, z níž se klub po dvou letech znovu probudil. A za onu dobu se téměř nic nezměnilo. Villarreal se díky rychlosti a skvělému technickému vybavení Caniho, Giovaniho či Jonathana může spolehnout na bleskové přechody do útoku i schopnost náhle se prosadit za obranu soupeře.


Devět měsíců mezi dvěma Los Blancos

Pozitivní nálada na stadionu El Madrigal kulminovala o víkendu, kdy Žlutá ponorka po devíti měsících, kdy prohrála s rezervou Realu 0:5, remizovala A-týmem Los Blancos po skvělém výkonu 2:2. Po zápase se spíše než o tom, co předvedl Gareth Bale při svém debutu, hovořilo o skvělém výkonu brankáře Diega Lopeze. To jen dokumentuje převahu, jakou nováček soutěže měl nad celkem, s nímž se i uhraná remíza ve Španělsku počítá jako výhra.

Těžko říct, zdali Liga mistrů pro Villarreal nezůstane navždy v podobě zažloutlých vzpomínek – podobně jako je v klipu ke skladbě od anglického producenta Lukida vyobrazen Riquelme, patrně nejslavnější hráč, který za klub kdy hrál. Tým má nicméně důležité předpoklady k tomu, aby se letos nemusel strachovat o sestup a do příštích let navazoval na započatou práci. Fakt, že nemá podstatné dluhy, což jej odlišuje od drtivé většiny ostatních španělských klubů, by mu v tom mohl maximálně pomoci.

Zdroj: ČT sport, espnfc.com, Guardian, whoscored.com

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.