ČTsport

ČTsport
pátek 20. října 2017 Vendelín

Chci se důstojně rozloučit, říká Šebrle. Na Kladně startovat nejspíš nebude

Velikost textu:
aktualizováno 28. 5. 2013 21:40

Praha - Poslední desetiboj, který Roman Šebrle dokončil, se datuje do loňského roku. Na mistrovství Evropy v Helsinkách tehdy obsadil šesté místo a po čtyřicáté deváté překonal hranici osmi tisíc bodů. Tu jubilejní padesátou "osmitisícovku" už ale Šebrle zřejmě nepřidá a na konci letošního roku se jeho kariéra uzavře. V exkluzivním rozhovoru si s legendárním desetibojařem povídal Michal Dusík.

Roman Šebrle
Roman Šebrle

Šebrleho stále trápí zraněná pata, která mu nedovoluje zapojit se do toho správného, závodního tempa. Limit pro mistrovství světa by si mohl splnit na kladenském mítinku, jeho účast je však nejistá. "Pořád to cítím, není to úplně na to, abych šel do treter. Do Kladna je ale ještě čas, nicméně si myslím, že už tam závodit nebudu," řekl Šebrle. Tahle sezona je pro něho poslední, to je již jasné, zůstává však otázka, zda dojde na splnění cíle pro poslední rok Šebrlovy kariéry - kvalifikaci na MS v Moskvě. "Je jen malá šance, že se tam objevím a nominuji," řekl v rozhovoru.

Zraněná pata je v jeho kariéře jedním z mála těch vážných zdravotních komplikací. To vše navzdory tomu, že právě desetiboj je považován za nesmírně náročnou disciplínu. "Desetibojaře vždy něco bolí, to je naprostá pravda. Na halovém mistrovství Evropy 2005 jsem měl potíže se zády, které mi to znepříjemňovaly. Šel jsem na třetí disciplínu na kouli, pak jsem odpočíval před výškou. Když jsem se probudil, tak jsem vůbec nemohl vstát, nezvedl jsem ani tašku," řekl Šebrle o úskalích desetiboje.

Zavzpomínal i na své začátky v pražské Dukle. "Když jsem přišel na Duklu a začal makat, byl to obrovský skok. Ve skupině trenéra Váni jsme se s Kamilem Damaškem a Tomášem Dvořákem předháněli, byla to výborná skupina," připomněl si léta po přechodu z Pardubic do Prahy.

Šebrle za svou kariéru vyhrál všechno, co vyhrát kdy mohl - zlaté medaile z mistrovství světa i Evropy, překonaný a dlouho držený světový rekord, olympijský triumf v Athénách. "V Athénách to byl úplně nejtěžší desetiboj v kariéře. Povedla se mi příprava, byl jsem zdravý, vyhrál jsem halové mistrovství světa. Věděl jsem, že bych tu olympiádu měl vyhrát – ale měl a vyhrál, to je ještě těžká cesta. Musel jsem se hrozně soustředit na každou disciplínu," řekl k svému možná největšímu úspěchu.

Atletiku nyní však u Šebrleho již zastínil golf, kterému se bude chtít věnovat i po konci kariéry. Nejprve se však chce důstojně rozloučit s atletickou veřejností. "Ten konec pořád plánuji na konec roku. Nechci skončit úplně, že se najednou vytratím, ale někde na stadionu - aby to bylo trochu zajímavější, než to jen oznámit," dodala legenda nejen světového desetiboje, ale i celé atletiky.

A ten padesátý osmitisícový výkon? "Není to nic stěžejního, kdyby přišel, tak jen líp. Ale za těch 49 jsem moc vděčný. Zkusím se připravit na konec sezony, aspoň takovou rozlučku, abych neskončil jen na papíře," dodal.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.