Jürgen Klopp a Dortmund – opravdová vestfálská láska

Zvláště bez poslední charakteristiky by celý úspěch Dortmundu nejspíš nebyl možný. Borussia si každopádně před pěti lety za trenéra vybrala toho nejlepšího možného kandidáta. Nenechala se – jako Hamburk či právě Bayern – odradit jeho neupraveným vzezřením a nezvykle nenuceným přístupem, naopak. Těžila z něj a i díky němu je jedním z nejsympatičtějších klubů v Evropě.

Sám usměvavý Jürgen Klopp, bývalý dlouholetý obránce a později trenér Mohuče, si je toho vědom. "Jsme klub, a ne firma," říká Klopp v rozhovoru pro Guardian, "záleží ale na tom, co chce neutrální fanoušek slyšet za příběh. Pokud mu jde o to, co všechno Bayern dokázal vyhrát od sedmdesátých let, může fandit jim. Ale jestli chce slyšet nový úžasný příběh, musí fandit Dortmundu. Myslím, že v dnešním fotbalovém světě musíte být na naší straně."

O jaký úžasný příběh – a fotbalový svět, v němž se odehrává – jde? V současném prostředí více než kdy jindy rozhodují peníze, za něž se i dříve téměř bezvýznamné kluby najednou stávají hlavními aktéry na přestupovém trhu. Vzduchem létají astronomické sumy na platy a na koupě hráčů a dojem začíná být téměř takový, že bez enormních prostředků úspěšný tým vybudovat nelze. Borussia Dortmund na přelomu tisíciletí této představě podlehla také, a přestože dokázala v roce 2002 i s dvěma českými reprezentanty Tomášem Rosickým a Janem Kollerem vyhrát německý titul a zvítězit v Poháru UEFA, nedlouho poté málem došla až k bankrotu.

Vestfálská renesance

Dortmund tak musel naprosto přehodnotit strategii. Osekal rozpočet, prodat příliš drahé hvězdy – přesně před sedmi lety Rosický přestoupil do Arsenalu – nasadil velkou část svých prostředků na vybudování co nejlepší mládežnické struktury, začal klást důraz na pečlivý skauting a levné nákupy talentovaných hráčů. Během několika let se vestfálský klub dokázal dostat z nejhoršího, stále však nic moc nenasvědčovalo tomu, že by se klub měl v dohledné době vypracovat zpátky na nejvyšší příčky v evropském fotbale.

V roce 2008 však trenérský post obsadil Jürgen Klopp a dvě sezony po svém nástupu již slavil mistrovský titul. O další dva ročníky později Dortmund zažívá triumfální cestu Ligou mistrů. Celá jeho základní sestava v semifinále proti Realu přitom stála necelé dvě třetiny částky, kterou Bílý balet vysázel jen na přestup Kaká z AC Milán. Kloppo, jak se německému trenérovi familiérně přezdívá, v celé renesanci Dortmundu hraje zásadní roli. Právě díky němu je strategie klubu natolik vzývaná a úspěšná. Rodák ze Stuttgartu dává velký prostor odchovancům a má skvělý cit pro výběr hráčů. Z naprosto neznámých jmen dokázal již po velmi krátké době vychovat fotbalisty světového kalibru.

Pöhler

Německý trenér toho dosahuje snad už jen tím, že je tak všeobjímající postavou – stejně jako jeho totální fotbal. Driluje své hráče a nutí je k maximální soustředěnosti a všestrannosti, na druhou stranu však není žádným diktátorem, ale mužem s obrovským srdcem pro hru a pro její protagonisty. Na jednu stranu oplývá obrovským charizmatem i smyslem pro humor a sebeironii, není však lehkovážný. Klopp se pohybuje přesně na hranici, kde se jeho přirozená autorita mísí s bezprostředností, již vyzařuje.

Dosáhnout toho, aby hráči na hřišti opakovaně odevzdávali sto procent jak po technické, tak taktické stránce, je pro trenéra asi největší výzvou. Klopp ji díky svému charizmatu docílí téměř bez problémů, nebylo by mu to však k ničemu, kdyby nebyl maximálně důsledným a pozorným trenérem. Trenér Dortmundu má skvělý talent pro pochopení nejlepších schopností každého hráče a ví, jak je uplatnit v týmovém systému – což je de facto hlavní část taktické přípravy. Tento cit se totiž nevztahuje jen na vlastní hráče, ale i na soupeřovy.

"Neumím se zmenšit, abych byl Guardiola"

Nejvýmluvnějším manuálem k pochopení Kloppovy osobnosti byla sekvence konferencí k letošním zápasům s Realem Madrid. Den před prvním zápasem semifinále se potvrdila šokující zpráva, že patrně největší talent německého fotbalu, odchovanec Dortmundu Mario Götze, po sezoně odejde do Bayernu. Klopp však dokázal zachovat obdivuhodný klid a jakoukoliv sebelítost ihned stočil do ironické výřečnosti.

Proč Götze odchází do Bayernu? "Přál si ho Pep Guardiola. Mario si nechce příležitost pracovat s tak výjimečným trenérem nechat ujít. Neumím se zmenšit o patnáct centimetrů a naučit se španělsky, i když bych byl rád, aby tady Mario byl i nadále." Jak moc vám ublížilo načasování zprávy? "Dovedu si jej představit ještě horší. Třeba čtyři hodiny před zápasem. Na škále od 1 do 10, kde 10 je nejhorší, hodnotím situaci číslem 9."

Už po vynikajících výkonech ve skupině novináři Kloppa vyzvídali, jak byl jeho Dortmund schopen zastavit Real Madrid. "Pokud dovolíte hrát Xabimu Alonsovi tak, jak to umí, pak je v podstatě nemožné jej ubránit," odpověděl německý trenér. O několik měsíců později se Mourinho svého protivníka v semifinále snažil uzemnit poznámkou, že by bylo lepší, kdyby tolik nemluvil. "To řekl Mourinho?" podivil se Klopp. "To mi říkávali učitelé. Tak dobře, já raději sklapnu," zasmál se.

Všechno od Sacchiho

V dvojzápase však již promluvil jeho tým. Zvláště v úvodním utkání dokázala Borussia Real naprosto uzemnit, znovu pokrýt Xabiho Alonsa, a přesto bezezbytku udeřit vlastním stylem hry. Způsobem založeným na intenzivním presinku a bleskových a technicky mimořádně kvalitních přechodech do útoku. Každý hráč musí být individuálně velmi zdatný s míčem, ale ještě spíše musí být schopen plnit všechny požadované funkce na hřišti. Musí umět být platný jak při zapojování se do protiútoku, tak při návratu do obrany. Pochopit, že fotbal není jen o tom, kde je zrovna hráč s balonem, ale chápat, do jakých prostorů by mohl jít, kam balon přihrát a jaké nebezpečí by z toho mohlo plynout.

Klopp tak v mnohém navazuje na totální fotbal Ajaxu, potažmo nizozemské reprezentace ze 70. let, jeho největším vzorem je však Arrigo Sacchi a jeho AC Milán z konce let osmdesátých. "Nikdy jsem ho nepotkal, ale naučil jsem se od něj všechno. Všechno, co jako trenér umím a čím jsem. Stejně jako můj trenér Wolfgang Frank. To nejdůležitější o zónách a taktice jsem se naučil od Franka. Předtím jste svého protivníka pronásledovali do té doby, než se dostal pod sprchy. Se zónami jsem se naučil, jak vystavět hru, a ne ji jen ničit. Věděli jsme, že když něco takového Sacchi dokázal s Maldinim, Baresim, Albertinim a dalšími, dokážeme totéž. Možná ne tak dobře, ale taktická disciplína není problém," říká Klopp.

Limity

Ani příběh Dortmundu si však nelze příliš idealizovat. Jakkoliv se tým snaží vynakládat nevelké částky a jeho výše platů v měřítku Premier League, nejbohatší soutěže na světě, leží mezi letos patnáctou Aston Villou a pátým Tottenhamem, tato strategie je pro klub do značné míry limitující. Dortmund si nemůže dovolit přitáhnout největší světové hvězdy a v posledních dvou letech jej opustily klíčové opory Sahin a Kagawa. Letos je na odchodu Mario Götze a možná i Robert Lewandowski či pravý obránce Lukasz Piszczek.

Klopp však v Dortmundu stále vidí budoucnost – a to i tu svou. "Zatím mě nabídky ostatních klubů nezajímají, protože pro mě je tohle nejzajímavější fotbalový projekt na světě. Pokud mě někdo za tři či za čtyři roky bude chtít, můžeme si o tom promluvit. Ale teď je pro mě tohle nejlepší místo na světě."