Maslák o zlatém závodě: Bylo to překoplé, ale v závěru mi pomohli diváci
Praha - Na mistrovství České republiky běžel rychleji, ale i tak dnes Pavel Maslák potvrdil roli favorita. Na tiskové konferenci před šampionátem vyhlašoval, že obhajoba by měla být jednoduchá, a českému čtvrtkaři se nedá upřít, že svým suverénním během svou předpověď potvrdil. Přesto měl strach, když přepálil start a v závěru mu docházely síly.
I když chtěl zachovat chladnou hlavu, nechal se vyhecovat publikem a první polovinu závodu začal moc rychle. "Bylo to fakt překoplý, naštěstí jsem netuhl tolik, jak jsem v průběhu závodu myslel, že budu," ulevilo se Maslákovi. "Naštěstí mě v závěru diváci hnali, bylo to skvělé, perfektní zážitek," prohlásil.
Podobný jako před dvěma lety v Göteborgu, jako v roce 2012 na ME pod širým nebem v Helsinkách a stejně jako loni na HMS v Sopotech. To jsou jeho čtyři zlaté medaile. "V Sopotech jsem běžel možná lépe, byl z toho tehdy lepší čas," připomněl dosud platný český rekord 45,24. "Ale tady bylo hlavní zlato před domácím publikem. Ale trochu líto mi to je, že to nebylo rychlejší," řekl.
Užil si pak čestné kolečko, pozdravil všechny svoje kamarády, rodinu, trenéra. Před startem ho ale domácí atmosféra pohltila. "I když jsem říkal, že to na sebe nenechám působit, stejně na mě byl ten tlak a byl jsem nervózní před finále. Bylo to psychicky těžší než při těch minulých medailích," podotkl.
Dokázal se ale uklidnit. "Měl jsem chvilku, kdy jsem zhluboka dýchal, to mi docela pomohlo. Potom jsem ale bláznil, první dvoustovka byla rychlá, ale věřil jsem, že to udržím až do konce," poukázal znovu na hlavní chybu v závodě.
Velkou oslavu ale neplánuje. "Koupím jedno dvě šampáňa. S rodinou si ťuknu, posedíme, pokecáme, ale pak půjdu spát. Nechci ponocovat do jedné do rána, chci pomoct klukům i sobě získat ve štafetě druhou medaili. To by bylo dokonalé, síly nějaké zbyly," ujistil. "Teď si dám masáž, zatím jsem se tam nedostal, ale v neděli to je zase až večer, takže v pohodě," uvedl.
Česká čtveřice Daniel Němeček, Patrik Šorm, Jan Tesař a Maslák má velkou šanci na cenný kov v týmovém závodu. Silní budou Poláci, ale hlavně Belgičané s bratry Borléeovými. Jeden z nich dnes doběhl druhý, další dva do individuálního závodu nenastoupili. "Podle papírů si myslím, že Belgičani vyhrajou. I když nemají rychlé časy, ve štafetách to umějí. Ale to neznamená, že to vzdáváme," řekl Maslák.
Pavel Maslák už má zlatou medaili z halového mistrovství Evropy v Praze, ale hned ji zase bude muset vrátit. Na bok nezvyklého kovu mu totiž zatím nestihli vygravírovat disciplínu, jméno a výkon, stejně jako to organizátoři dělají u všech cenných kovů z šampionátu. Proces bude trvat 90 minut, takže Maslák medaili odevzdá raději až ráno, aby se s cennou trofejí mohl večer chlubit a ukazovat ji.
Je tahle zlatá medaile nejhezčí z těch čtyř, co máte doma?
"Těžko říct, já pořádně nevím, jak vypadají ty minulé. Asi jo, ale určitě není nejtěžší. Říkali, že bude vážit půl kila, a přijde mi lehčí. V Ostravě jsme dostali na mistrovství Evropy do 22 let asi kilovou, to se jináč prohlo na tom krku."
Kolem krku máte vlajku s podpisy. Čí jsou?
"Je to speciální vlajka, kterou vozí na všechny šampionáty lékař týmu pan Neumann. Jsou na ní podepsaní zlatí medailisté. Bára Špotáková, Tomáš Dvořák, Roman Šebrle a teď jsem tam i já."
Ale máte ještě jednu.
"Tu mám od bráchy. Je na ní napsáno Pavel a WT a EZ. To znamená Well played a Easy. Je to z jedné počítačové hry, co hrajeme."
Zkuste si v pár větách vzpomenout a popsat všechna své zlata. První z ME v Helsinkách 2012...
"Využil jsem toho, že chyběli Borléeovci z Belgie, soustředili se na olympiádu. Tehdy jsem se poprvé probojoval do špičky. Na to strašně rád vzpomínám, i když jsem si také zažil svoje. Byl jsem ve finále favorit, ale byly tam docela blbé zatáčky, jednou jsem skoro vyšlápl a hlavou mi prolétlo, že mě diskvalifikují. Naštěstí to dopadlo dobře."
Pak přišlo první zlato na HME v Göteborgu v roce 2013...
"Tam už jsem byl v popředí tabulek, sice ne úplný favorit, ale jeden z favoritů. To se mi nakonec povedlo, i když jsem tehdy nevyhrál s takovým náskokem jako tady. Tam to bylo těžší po fyzické stránce."
Loni v Sopotech jste se stal poprvé halovým mistrem světa...
"Tam jsem byl jako jeden z favoritů a docela jsem to tam v rozběhu zapinkal. Byl jsem blbě nasazený do semifinále a šel jsem do toho už v semifinále docela naplno. Naštěstí ten postup vyšel. Pak už jsem si to nenechal utéct. Byl to svět, mnohem větší konkurence."
A Praha 2015?
"Jednoznačně největší emoce, nervozita, fantastické publikum. To se nedá popsat."
Je to pro vás důležité vítězství i proto, že jste se loni poprvé v kariéře zranil a vracel jste se?
"Určitě. Byl na mě větší tlak, bál jsem se, abych se nezranil znovu. Naštěstí jsem běhal dobře, i na mistrovství republiky to bylo super, takže jsem rád, že jsem vydržel zdravý a obhájil."
Teď už vám zbývají jen dvě medaile - z mistrovství světa a olympiády...
"Zrovna tyhle dvě medaile jsou nejvýš. Když s těma klukama opálenejma je to mnohem těžší. Takže kdyby se to podařilo..."
Je vůbec nějaká naděje na takovou medaili?
"Jde to. Šance je vždycky. Nemusí přijet největší hvězdy, nemusí přijet v největší formě, zatímco já budu. Můžu trefit takový rok, třeba Peking (letošní MS) nebo Rio (OH 2016). Ale myslím si, že se to jen tak nestane. Jsou tam mladí a ti jen tak nezmizí."
Na boku máte vytetované souřadnice míst, kde jste vybojoval medaile. Přibudou tedy i ty pražské...
"Nejsem s tím 'tatérem' domluvený. Nechám to asi až na podzim, po Pekingu. Buď udělám jednu nebo rovnou dvě."
