ČTsport

ČTsport
středa 22. listopadu 2017 Cecílie

Atletický poklad Svoboda: Překážkář s "atomovkou" v těle, kterou pořád cítí

Velikost textu:

Praha - Mužský atletický návrat roku, který by se dal zfilmovat a vydalo by to na pěknou trilogii. Tak se dá označit comeback překážkáře Petra Svobody. Když si jde teď zaběhat, cítí uvnitř těla sprinterskou "atomovku", o které vždy prohlašoval, že ji má. Nevzdal se toho, ani když se pochybovalo, zda bude někdy zvládat normální chůzi. Jeho uplynulý rok je důkazem, že se víra ve vlastní sebevědomí vyplácí.

Petr Svoboda
Petr Svoboda

Jeho trenér na pražském Olympu o něm vždy říkal, že je pokladem české atletiky. Měl být nástupcem hvězdných desetibojařů Roberta Změlíka, Tomáše Dvořáka a svého vzoru Romana Šebrleho. Jako vícebojař nebo dálkař začínal ještě v Třebíči, kde ho vychovávali první trenéři. Po přechodu do Prahy se dostal pod křídla trenéra Ludvíka Svobody.

Poprvé mezi dospělými se představil na halovém ME 2005 v Madridu vedle Romana Šebrleho. Hned v cíli úvodní šedesátky se však skácel k zemi s bolestivou grimasou a držel se za levé stehno. Tady začala kariéra už pouze překážkáře specialisty a možná také série zranění, která vyvrcholila tříletou absencí kvůli poraněné achilovce s hrozbou akutní amputace nohy.

Svoboda je český rekordman na 110 metrů překážek (13,27) a také 60 metrů s překážkami v hale (7,44). Reprezentoval na olympiádě v Pekingu, kde však neprošel do finále. Evropský bronz z haly má z Turína 2009. Další úspěchy se rychle kumulovaly. Svoboda byl jediný sprinter bílé pleti ve finálovém běhu na MS v Berlíně také 2009. "Od nějaké doby jsem na závody jezdil jinak nastavený. V hlavě jsem si řekl, že chci vyhrávat, ne se jen zúčastnit," přemítal letos v pořadu ČT 13. komnata.

přehrát video
13. komnata Petra Svobody

Výrazný závodní kolaps přišel v Barceloně 2010 na evropském mistrovství pod otevřeným nebem. Kontakt s šestou překážkou ho ve finále rozhodil natolik, že málem nedoběhl. Všemi očekávané stupně vítězů mu smolně utekly, nakonec o setinu vydřel šestou příčku. V březnu 2011 už ale oslavil titul halového mistra Evropy pobíháním a skotačením v pařížské hale Bercy s dresem svléknutým do půl těla.

  • Překážkář Petr Svoboda
    Překážkář Petr Svoboda zdroj: ISIFA
  • Petr Svoboda
    Petr Svoboda zdroj: ČTK

Jenomže pak přišlo soustředění na Kanárských ostrovech a zranění klenby pravé nohy, v rekonvalescenci odstartovaly problémy s achilovkou. Zpočátku malý problém vyústil v zánět, který vážně ohrožoval Svobodovo zdraví. Nezávodil tři a půl roku. Přišel o většinu svých úspor, které padly na doktory a běžné výdaje. V zákulisí se často ozývaly hlasy, že pokud se vrátí, tak to bude zázrak. Ten se letos nejspíš stal.

Svoboda za tři roky podstoupil tři operace (nepovedenou, při níž se infikoval zlatým stafylokokem u mnichovského odborníka fotbalistů Bayernu Müllera-Wohlfahrta). Krize nastala, když se po zahojení hnisající "díry" v kotníku ozvala achilovka na druhé noze, kterou vlastně tři roky přetěžoval. Na doporučení docenta Pavla Koláře se vydal za lékařem, který operoval Tomáše Rosického. V Londýně uslyšel nemilosrdný ortel: další operace. Na tu se mu už však nechtělo. Raději řekl, že končí, a smiřoval se s trenérskou kariérou.

Ještě zkusil zavolat do Mnichova. Doktor Müller-Wohlfahrt ho přemluvil, aby přijel za ním. Servíroval mu homeopatika v podobě injekcí a ozařování. "Najednou to při chůzi na jídlo po pěti dnech přestalo bolet. Začal jsem trénovat a nepřestal do teď," usmíval se.

Osud mu připravil další životní zkoušku. Měsíc před startem na letošním ME v Curychu se mu rozpadlo dvouleté manželství s tyčkařkou Jiřinou Ptáčníkovou. Chodili spolu deset let. Podle něj měly jeho zdravotní trable lví podíl na rozpadu manželství. "Devadesát devět celých devět procenta," podotkl.

Počátkem letoška konečně ohlásil návrat. Po třech letech však musel obnovit nejen fyzičku, ale i psychické síly. Limit nakonec zaběhl a v Curychu nechyběl na startu. "V mém životě se změnilo hodně věcí. Teď můžu říct, že ku prospěchu. Díky tomu jsem našel sám sebe. Mám mraky motivace být lepším člověkem než předtím. Ani nemůžu mít větší," líčil Svoboda v létě.

Pak už přišel curyšský šampionát s třešničkou v podobě pátého místa ve finále. Fanouškům zatrnulo, když se v semifinále chytil za rameno. Naštěstí se nic vážného nestalo. Když jeho tělo vydrží, těšme se na březnové halové ME v Praze. Zacinká to? "Věřím, že na to stále mám," zdůraznil v srpnu po návratu z Curychu.

O olympiádě v Riu je možná předčasné uvažovat, ale bojovník Svoboda v sobě ještě nenechal vybuchnout tu nejsilnější atomovku, o které tak často mluví.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.