ČTsport

ČTsport
pátek 21. července 2017 Vítězslav

Atleti v Mexiku tiše protestovali: Jsme hrdí, že jsme černí

Velikost textu:

Mexiko – Američtí atleti na olympijských hrách v roce 1968 šokovali svět. Na stupních vítězů totiž 16. října, před 45 lety, zdvihli zlatý a bronzový medailista z běhu na 200 metrů - Tommie Smith a John Carlos ruku v černé rukavici zaťatou v pěst a protestovali tak proti diskriminaci Afroameričanů ve Spojených státech. Dali tak veřejně najevo svou podporu radikálnímu černošskému hnutí Black Power. Jde o jeden z nejslavnějších, ale i nejkontroverznějších okamžiků olympijské historie.

Tommie Smith a John Carlos protestovali v Mexiku v roce 1968
Tommie Smith a John Carlos protestovali v Mexiku v roce 1968

Protest vzbudil velký rozruch především proto, že v olympijských prostorách, na sportovištích a jiných místech není povolen žádný typ demonstrací nebo politické, náboženské či rasové propagandy. "Znásilnili základní princip olympijských her, jejich apolitičnost," hřímal Avery Brundage, tehdejší šéf Mezinárodního olympijského výboru (MOV).

Protestující přitom nezůstali jen u vztyčené pěsti, každý na jiné ruce, a skloněných hlav. Smith, který své prvenství ozdobil světovým rekordem, si okolo krku uvázal šátek jako znak hrdosti a v levé ruce držel krabici s olivovými ratolestmi, symboly míru. Carlos měl na krku korále, které měly symbolizovat oběti otroctví a rasismu. Oba byli navíc bosi v černých ponožkách, aby poukázali na chudobu Afroameričanů. Američany podpořil i stříbrný medailista, Australan Peter Norman, který na stupínek vítězů vystoupil se symbolem organizace pro lidská práva, kterou spoluzaložil Smith.

"Černá" Amerika mi rozumí….

"Pokud vyhraju, jsem Američan, nečerný Američan, ale když udělám něco špatného, pak řeknou ´Černoch´… My jsme černí a my jsme hrdí, že jsme černí," komentoval svůj čin Tommie Smith po skončení ceremoniálu.

Za nápadem upozornit na problémy Afroameričanů na olympijských hrách v Mexiku stál mladý profesor sociologie Harry Edwards. Bojkot podporoval i Martin Luther King, který se krátce předtím, než byl zavražděn, setkal nejen s Edwardsem, ale i s několika sportovci, včetně Johna Carlose.

Oba atleti byli dva dny po svém protestu vyloučeni z amerického týmu, opustili olympijskou vesnici a po návratu do vlasti je kritizovala americká média i část veřejnosti.

Od té doby se občas podobné politické projevy na hlavních sportovních akcích objevují. Rozruch naposled vyvolaly protesty na mistrovství světa v atletice proti ruskému homofobnímu zákonu: švédské atletky výškařka Emma Greenová-Tregarová a sprinterka Moa Hjelmerová podpořily homosexuály v Rusku duhovými nehty. Podobně reagoval i vicemistr světa v běhu na 800 metrů Američan Nick Symmonds, jenž věnoval svou stříbrnou medaili přátelům z řad gayů a lesbiček. Naopak ruská tyčkařka Jelena Isinbajevová původně podpořila ruský homofobní zákon, posléze ale svá slova zmírnila, její slova byla prý špatně interpretována.

přehrát video
Američtí atleti na OH 1968 podpořili hnutí Black Power
Zdroj: ČT24, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.