Júlio (42), je napůl Portugalec a napůl Španěl, mluví vedle portugalštiny plynně španělsky. Původně studoval
farmacii, ale pak přešel do Tetatro da Universidade Técnica – T.U.T, vedeného Frantiskem Synkem Listopadem a začal
studovat herectví na konzervatoři. Jako herec se uplatnil v divadle – většinou na lisabonských divadelních scénách,
kde účinkoval i v hudebně-tanečních představeních, v televizi, zejména televizních seriálech, i ve filmu, a to i
v zahraničních produkcích. Účinkoval například také v Národním divadle v Lisabonu ve hrách Václava Havla – Vernisáž
a Audience pod režijním vedením F. S. Listopada.
Jeho role ve Vaterlandu-loveckém deníku je první zkušeností s českým filmem.
Co si myslíte o scénáři Vaterlandu a natáčení?
Myslím, že je velmi zajímavý. Je to velmi silná metafora a zkušenost s natáčením toho filmu byla výborná.
Celý štáb na mě působil velmi profesionálně, a to na všech úrovních. Nádherné byly scenérie, kde jsme točili.
Už jsem v Česku byl dříve na divadelním festivalu v Olomouci, ale místa, kde jsme točili, byla velmi malebná.
Jak byste představil svého hrdinu?
My hrajeme s Josem takové přírodní primitivy s velmi přímočarými reakcemi a primitivními emocemi. Rozhodně naše
postavy, lovečtí průvodci, nejsou v žádném směru sofistikovaní, jsou uzpůsobení na to, aby jak oni, tak i ti,
které dostali na starost, v lesích přežili. Byla to velmi dobrá zkušenost, jak prověřit moji animální stránku
osobnosti.
Měl jste před natáčením nějakou zkušenost s lovem?
Ne, nepočítám-li „lov zločinců“ coby detektiv nebo policista, které jsem také hrál.