StarDance II ...když hvězdy tančí

Vše o tanci

Pravidla hodnocení

Stejně jako všechna sportovní odvětví mají svá pravidla, také sportovní tanec je jimi vymezen. V historickém vývoji sportovního tance se obsah a také jejich forma vyvíjely a měnily v závislosti na podmínkách a rozvoji tance.

Specifikum hodnocení

V porovnání s ostatními sporty, kde předvádí svůj výkon jednotlivec, dvojice nebo kolektiv, které hodnotí porota, je tanec velmi odlišný. Pouze v tomto jako jediném sportovním odvětví je hodnocení výkonů založeno na tom, že v jednu časovou jednotku na stejném místě předvádí svůj výkon více tanečních párů a jejich výkony jsou tudíž porovnávány na základě pravidel hodnocení tanečního výkonu.

Porota

Na správnost a dodržování pravidel dohlíží porota. Porotce je kvalifikovaný, velmi často bývalý velice dobrý tanečník, který je vyškolený k oprávněnosti vyhodnocovat sportovní taneční výkon. Odborníci jsou organizátory soutěží vybíráni na základě licencí (pro mistrovství jsou losováni). Z praxe jsou známy příklady, kdy nejprestižnější taneční soutěž v anglickém městě Blackpool nemůžou soudcovat jiní, než jen bývalí vítězové tohoto tanečního svátku. Existují licence porotců I., II. a III. třídy, kdy třída číslo jedna znamená nejvyšší odbornost, a dále Top porota. Pouze zástupci Top poroty mohou hodnotit soutěže mistrovství České republiky v té skupině tanců (standard nebo latina), ve které jsou „držiteli licence Top porotce“. Tanečník se může stát porotcem po dosažení dostatečného věku, dále taneční třídy a absolvování školícího kurzu a následně kombinovaného studia na příslušné vysoké škole. V průběhu taneční sezóny se uskutečňují školící semináře, sloužící k pravidelnému vzdělávání porotců. Porotců je vždy lichý počet.

V průběhu soutěží v jednotlivých kolech porotce zapisuje do hodnotících tabulek, který pár navrhuje k postupu do kola dalšího a to připsáním tzv. křížku k páru označeného číslem. V samotném veřejném finále pak vyhodnocuje pořadí párů známkami, které prezentuje po každém z pěti jednotlivých tanců. Jednička znamená nejlepší umístění.

Výkony tanečních párů jsou porovnávány dle následujících oblastí:

Hudba

První oblast je hudba. Je-li pár v rytmu nebo mimo něj. Jedná se o produkci tanečního páru v souladu s muzikou, tzn. v taktu a rytmu. Porotce dále také hodnotí, jak je pár muzikální, jak vyjadřuje změny a různé polohy hudby tělem v návaznosti na nálady, které muzika hraje, melodii či perkuse v hudební předloze.

Postavení

Následně porotce hodnotí postavení dvou tanečníků v páru. To porovnává s postavením dalších tančících párů, které tančí ve stejné skupině. Dohlíží na statické linie a linie v pohybu, postavení partnerů v páru, linie paží, nohou, chodidel, krku a také hlavy. Do této oblasti spadá i hodnocení kvality vedení v páru nebo-li umění tanečníků v páru reagovat jeden na druhého a na nastalé situace na tanečním parketu.

Průběh pohybu

Třetí podoblastí v pořadí pravidel hodnocení je průběh pohybu. A to nejen párů či jednoho jedince po tanečním parketu, ale také průběh pohybu například paží, zejména v tancích latinsko-amerických.

Charakteristika

Charakteristika tance, neboli forma předvedení jednotlivých tanců, je v pořadí čtvrté kritérium, na které klade porotce důraz. Hodnotí dodržování charakteristiky jednotlivých tanců s ohledem na jejich původ a povahu. Je-li rumba či tango dostatečně o vztahu muže a ženy, paso doble v charakteru španělské koridy, quickstep a cha-cha dostatečně hravé, jive živý, waltz jemný, citlivý atd.

Parketová moudrost

Dalším prvkem, který je neoficiálním atributem hodnocení, což znamená, že ho nenajdete v publikaci o hodnocení tanečního výkonu, je tzv. „parketová moudrost“. Toto pravidlo hovoří následovně: partner, který taneční pár vede, je schopen vést pár po tanečním parketě tak, aby nedošlo k omezení pohybu ostatních párů a nebo ke srážce. Ctěn má být také prostor kolem diváků a poroty, od kterých by se měl pár pohybovat alespoň jeden metr. Dodržování tohoto pravidla je velmi žádoucí ve chvíli, kdy na parketě tančí vetší množství párů. Ve chvíli, kdy partner tančí zády do sálu, může mu partnerka naznačit stiskem ruky nebo pohledem případnou prostorovou komplikaci.

Ne vše se nehodnotí

Příchod a odchod páru nemá být hodnocen. Případný pád tanečníka nebo tanečního páru nemá být hodnocen ztrátou postupu a nebo horší známkou za daný tanec. Na výsledném známkování poroty by se nemělo odrazit například ani to, jak se pár porotci líbí, jak hezké má partnerka šaty, či jak má partner učesané vlasy. Samozřejmě tyto vizuální doplňky k image párů nepochybně patří a vypovídají o úrovni a stylu dvojice. Dětské páry mají o tuto starost méně, protože v těchto věkově nízkých kategoriích jsou jak taneční šaty, tak líčení předepsány a je nepřípustné tato pravidla nedodržet.

Co můžou páry tančit?

V soutěžním tancování nejsou tzv. povinné figury, které musí taneční choreografie obsahovat (jako např. v krasobruslení). Pouze ve výkonnostně či věkově nižších kategoriích je pár povinen dodržovat tzv. „katalog figur“, který obsahuje základní taneční prvky. V praxi to znamená, že začínající dětský pár nesmí tančit složité variace jako dospělý pár s mezinárodní třídou. Zajímavostí je, že pár, který toto pravidlo poruší, je nejdříve při prvním prohřešku napomenut a následně může být vyloučen z taneční soutěže. Ve finále se tento prohřešek projeví v hodnocení porotce tím, že k přiřazené známce udělí páru také žlutou resp. červenou kartu.

Dnes už víme, že je nejdůležitější hudba - hudební předloha. Zjistili jsme také, na základě jakých kritérií nás budou porotci hodnotit. Příště se dozvíme pár zajímavostí o nejlepších českých tanečnících.

Pro StarDance II Jan Lašťovka, DanceTime