StarDance II ...když hvězdy tančí

Rozhovor s hercem Michalem Dlouhým

„Tanec je noblesní záležitost“

Překvapila vás nabídka do StarDance?
Musím říct, že mě nabídka nejen překvapila, ale taky velmi potěšila. Vůbec jsem to nečekal. Zahřálo mě na duši a zafungovala i pověstná mužská ješitnost. Tenhle stav trval ovšem jen dvě minuty. Pak jsem si uvědomil, jaká je tancování dřina. Hned jsem si vzpomněl na Janu Švandovou, která prosila lidi, aby už jí hlasy neposílali. V závěru jsem ale došel k názoru, že jsem odvážný a chci to zkusit.

Jaké máte ambice?
Přežít první dvě kola a dostat se k okamžiku, kdy budu moct diváky taky poprosit, aby už mi neposílali hlasy. Chtěl bych, aby postupovali ti šikovnější, kteří si to zaslouží a ne ti, kteří jsou oblíbenější.

Co vás na StarDance nejvíce láká?
Tanečníma jsem neprošel. Sice jsem dostal drobné základy na konzervatoři, ale tam jsme tyhle hodiny stejně flákali. Takže nejvíc mě láká to, že zjistím, jaký jsem dřevo, a doufám, že se taky něco naučím. Díky první řadě se veřejnost dozvěděla, že máme spoustu šikovných tanečníků a taky skutečnost, že je tanec elegantní a noblesní záležitost.

Taneční tréninky budou vyžadovat pevné nervy. Jak jste na tom s trpělivostí?
Myslím si, že dokážu být trpělivý a jsem dříč. Když už se na někoho zlobím, tak hlavně sám na sebe. Trpělivost bude ale každopádně potřebovat v první řadě moje taneční partnerka Míša.

Jaké jsou vaše bezprostřední dojmy z vaší partnerky?
Jsem mile překvapen. Žádnou představu o partnerce jsem si záměrně dopředu nedělal, abych náhodou neovlivnil svůj první dojem. Když jsem viděl tohle smějící se sluníčko, tak jsem hned pookřál a začal jsem se těšit na spolupráci.

Nebojíte se srovnávání s celebritami, které účinkovaly v první řadě?
Ne. Myslím si, že by se naopak mělo srovnávat, jestli se štábu podařilo vybrat důstojné nástupce tanečních párů z první řady, která se velmi povedla, nebo jsou ve druhé řadě slabší hráči.

Myslíte, že budete na parketě trpět trémou?
Určitě. Tréma je zdravá i na divadle. Ale i tam si říkám, že je to jenom divadlo. Tohle je stejný případ. Je to jenom soutěž a společenská událost a jde hlavně o to, aby se bavil divák.

Jak jste na tom s pohybovou koordinací a rovnováhou?
Hlavně se bojím, abych v sobě našel cit pro pohyb a paměť na taneční kroky. Už tak si špatně pamatuji texty a teď si ještě budu muset pamatovat kroky.

Sbalil jste někdy někoho na tanečním parketě?
Ne. Na tanečním parketě jsem se ukázal pouze jednou na svém vlastním maturitním plese. Tam jsem se s nikým ani neseznámil, natož abych někoho sbalil.

Existuje nějaká písnička, která vám vždycky zlepší náladu?
Náladu mi pravidelně zvedá písnička Don't Worry, Be Happy, kterou mám i jako zvonění v mobilu. Mám ji rád a její filozofie zcela vyjadřuje mé rozhodnutí jít do StarDance. Je to takový můj hit, který mě provází životem.

Myslíte, že vám budou sedět více latinské, nebo standardní tance?
To je krásná otázka. Já ani nevím, jaký je mezi nimi rozdíl. Spíše jen tak matně tuším. Na to se mě budete muset zeptat později.

Těšíte se na vysoké podpatky a přiléhavé taneční kostýmy?
Vím, že šaty dělaj člověka. Zrovna na divadle je hrozně znát ten rozdíl, když zkoušíte v džínách a pak vlezete na jeviště v kostýmu. Na taneční šaty se docela těším, jen se bojím, aby mi na parketě neklouzaly boty.

Nosíte často společenský oděv?
Velmi vzácně. Když tak jen na události, jako jsou pohřby, premiéry nebo na akce, kde se to hodí. Monstrózním společenským akcím se raději vyhýbám, protože mám rád své soukromí, které mi pořád někdo krade. Když už si na sebe vezmu oblek, tak to pro mě už něco znamená.

Nejspíše se o vás začne zase zajímat bulvár. Jste na to připravený?
Já si s bulvárem rozumím v tom smyslu, že se mu nevnucuji. Zkrátka mu nedělám půdu proto, aby o mně psal. Museli vykrást můj počítač, aby o mně vůbec mohli něco napsat. Pro mne by to až takový problém být neměl. Hůř to bude určitě snášet moje žena. Ale jsme spolu už čtyři roky, takže i ona už ví, jak bulvár funguje.

Myslíte, že vaše manželka nebude žárlit na Míšu?
Já myslím, že určitě ne. Ve své ženě mám velkou podporu a věříme si.

Který tanec považujete za nejlehčí?
Umím základy polky a valčíku. Kdysi mě jedna půvabná kolegyně učila blues. Od té doby si možná naivně myslím, že právě blues je nejlehčí. Ten se ale na seznamu tanců ve StarDance bohužel nevyskytuje.

Kterého tance se bojíte nejvíc?
Jelikož ani pořádně neznám názvy jednotlivých tanců, tak nevím, čeho bych se měl bát.

Myslíte, že vám na parketě bude občas pomáhat herecké umění?
Jsme herci, nejsme tanečníci. Myslím si, že i tahle úlitba má ve StarDance své místo. Nicméně jsem přesvědčen, že tanec je sám o sobě hereckým projevem. Nedávno jsem v Lisabonu viděl v jednom baru tančit salsu a byl to pro mě úžasný příběh. Seděl jsem od tanečníků asi metr a čtyři hodiny jsem z nich nespustil oči. Tanec je úžasná podívaná, když to tanečníci umí.

Jak hodnotila vaše žena vaši případnou účast ve Stardance?
Samozřejmě jsme se radili. Kdyby mi řekla, abych do StarDance nechodil, tak do něj nejdu. Teď už jí nezbývá nic jiného, než mi držet palce. Doufám, že až budu chodit zničený domů, tak se o mě bude hezky starat.

Jak jste na tom s fyzičkou?
Sice jsem silný kuřák, ale kromě cigaret stíhám strašně moc sportů. Na jeviště potřebujete taky určité fyzické vybavení, takže si myslím, že fyzičku bych mohl mít dobrou.

Šel byste radši na diskotéku, nebo na ples?
Doufám, že až si projdu tímhle peklem, budu radši chodit na plesy než na diskotéky.

Vzpomněl byste si na nějaký svůj taneční trapas?
Kdykoliv jsem se v minulosti objevil na parketě, tak to byl trapas.

více o soutěžících