Jiří KodetSENTIMENT

Novinky

9. 11. 2004 U příležitosti 15. výročí tzv. Sametové revoluce, bude film Sentiment promítán ve Washingtonu. Projekce proběhne v American Film Institute ve dnech 17.11. - 5.12.2004.
11.-17. 11. 2004 budou filmy SENTIMENT a JEDNA SETINA (režie: Tomáš Hejtmánek, 1993, 17 minut) od 17:00 promítány v kině LUCERNA.
1.-3. 11. 2004 Sentiment s anglickými podtitulky v kině MAT.
26. 10. 2004 začíná Filmový festival v Jihlavě.
12. 9. 2004 Do 10.10. je prodloužena výstava Vladimír Boudník - Mezi avantgardou a undergroundem v Císařské konírně Pražského hradu.
9. 9. 2004 SENTIMENT vstoupil do Slovenské distribuce
3. 4. 2004 Sentiment získal Cenu Dona Ouijota. Filmu ji udělila Mezinárodní federace filmových klubů (FICC) na festivalu Finále Plzeň.
12. a 13. 2. 2004 bude Sentiment promítán v Bratislavě za účasti autorů filmu. Poté vstoupí do slovenské distribuce.
27. 12. 2003 - 17,30 projekce filmu Sentiment ve Village Cinemas Anděl za účasti herce Jiřího Kodeta
22. 12. 2003 - 20,00 Liberec, kino Varšava - předvánoční projekce Sentimentu. Po filmu debata s tvůrci.
13. 11. 2003 - Sentiment vidělo od premiéry již téměř 2000 diváků.
6. 11. 2003 - film vstoupil do běžné distribuce

4. 11. 2003 - proběhla v kině Světozor slavnostní premiéra filmu SENTIMENT za účasti tvůrců. Diváci ocenili představitele hlavní role Jiřího Kodeta dlouhotrvajícím potleskem.

26. 10. 2003 - film získal hlavní cenu na festivalu v Jihlavě
Mezinárodní porota udělila filmu SENTIMENT hlavní cenu v soutěži středoevropských filmů "Mezi moři".Více na www.dokument-film.cz
Hraje Jiří Kodet - v kinech od 6. 11. 2003 - Film inspirovaný setkáním s režisérem Vláčilem a jeho filmy
  Filmový Sentiment by se režiséru Vláčilovi líbil

Titul: Hospodářské noviny Datum vydání: 7.11.2003 Autor: Jiří Hlinka

"Vydal jsem se za starým režisérem, protože si vážím jeho filmů." Tato věta, pronesená mladým režisérem Tomášem Hejtmánkem, uvozuje nový český snímek Sentiment. A přestože odkazuje k slavné postavě tuzemské kinematografie, Františku Vláčilovi, činí tak neprvoplánově a v intencích Vláčilovy tvorby.

Sentiment není Vláčilovým portrétem. Jeho podstatu tvoří zhmotnělé dojmy a zážitky ze setkání dvou filmařů; jednoho na začátku, druhého na konci umělecké dráhy. Ale způsob, jakým Hejtmánek známého tvůrce zachytil, dává možnost nahlédnout jeho osobnost i tvorbu možná intenzívněji, než kdyby šlo o dokument složený z výpovědí Vláčilovi blízkých lidí.

Děje se tak snad i díky excelentnímu Jiřímu Kodetovi, jenž se ujal náročné kreace "starého režiséra". Díky podmanivému vizuálnímu stylu Sentiment chvílemi přerůstá ve filmovou báseň.

Hejtmánkův snímek má tři základní roviny. Ta první je epická, takřka dokumentární: Odehrává se v kulisách Vláčilova bytu. Kodet-Vláčil je nesoustředěnou, samotou usmýkanou a snad i vyprahlou osobou. Letmé vzpomínky na natáčení slavných opusů střídá s přízemními argumenty o nezbytné "záchovné dávce" rumu.

Druhá, stylizovaná rovina je přímo inspirována filmy Marketa Lazarová, Adelheid a Údolí včel. Kameraman s režisérem se vydali po stopách tvůrců: nasnímali kopce, kde se odehrávala bojová scéna z Markety Lazarové, rozpadající se lesní usedlost - místo děje Adelheid, hluboké dubové hvozdy zase dávají vzpomenout na Údolí včel. Divák ale na mistrovská díla nevzpúomíná jen skrze exteriéry; stačí jen záběr na rozpraskanou kůru letitého stromu, aby si připomněl konkrétní scénu z Markety Lazarové.

Třetí, poslední rovina je neviditelná. Hejtmánek některé záběry podkreslil výňatky z dialogů Vláčilových filmů. Přechody mezi exteriérem a interiérem pak často vyplňuje minimalistická hudba Martina Smolky. Jako by i zvuková různorodost Vláčila přibližovala: od exprese, rozevlátosti jeho tvůrčího období, až po meditativní ztišení (samota,vzpomínky) na sklonku života.

Po vizuální stránce se Sentiment nevyhýbá kontrastům. Na jedné straně (v podstatě jediné barevné sekvenci) mlčky stojí na břehu moře Jan Kačer, jeden z Vláčilových herců. Na straně druhé detail Kodetových očí; vpitých do imaginárního bodu a symbolizující silné duševní pnutí.

Pokud by byly scény s Jiřím Kodetem označeny za jeden pól filmu a asociativní pasáže za druhý, uprostřed stojí pár záběrů Vláčilových pamětníků. Z anonymní skrumáže lidí, tiše hovořících na stráni nad řekou, je patrné pohnutí. Snad trochu pateticky zaznívají věty typu: "Od doby spolupráce s Vláčilem jsem na svůj filmový stůl vršil už jen špínu…"

I když se může zdát, že atmosféra hejtmánkova filmu je až příliš podřízena jeho názvu, na humor se rovněž dostane. Například, když Jiří Kodet s neodolatelným kouzlem reprodukuje Vláčilovi sarkastické vzpomínky na začátky u armádního filmu. Nebo když - v rámci filmařské hry - sám Hejtmánek zpoza kamery simuluje zvonění telefonu.

Sentiment je výlučným snímkem v mnoha směrech: dvojími záběry, strukturou, tempem, snad I svou historií, kdy původně mel Vláčil ztvárnit sám sebe, ale plány zkřížila jeho smrt. Z každé minuty filmu je cítit Hejtmánkův hluboký prožitek, jeho vycizelovaná práce s metaforou I striktně autentickým prostředím. Výsledkem je film-báseň, který by musel Františku Vláčilovi udělat radost.

:: O filmu
:: Fotogalerie
:: Rozhovor s Jířím Kodetem
:: Filmový plakát (pdf)
:: Scénář - dialog (ukázka)
:: Videoukázky
:: Diskuse
:: Nasazení v kinech
:: Odkazy
:: English
:: Francais
Chcete být včas informováni o novinkách? Vložte svůj email.
 
  Napsali
:: Záchvěvy života lidskýho (Cinepur)
:: Petr Kubica - Sentiment (Katalog MFDF Jihlava)
:: Cena Dona Quijota
:: Sentiment (Literární noviny)
:: Sentiment (Cinema)
:: Filmový Sentiment by se režiséru Vláčilovi líbil (HN)
:: Sentiment (Houser)
:: Člověk se kerým můžu kecat (Babylon)
:: Nečekaná záře Sentimentu (Respekt)
:: Vláčil dostal křehký pomníček (LN)
:: Byl jsem žák, který hledá svého mistra (LN)
:: Sentiment Františku Vláčilovi sluší (HN)
    © T. Hejtmánek, Bionaut, Česká televize