Jako motivační východisko použil Jiří Svoboda pro svůj nový film skutečný případ orlických vrahů. V názvu snímku se však objevuje slovo "sametoví", což se k vrahům zase tak úplně nehodí.
Proč jste film nazval takto zdánlivě absurdně?
Na začátku devadesátých let došlo po sametové revoluci k posunu hodnot v lidském vědomí, kam patřila svoboda, svobodné podnikání, možnost cestovat či uvolnění informačních kanálů. Mnoho lidí si to však vyložilo jako příležitost k tomu, aby vstoupili do hry bez pravidel a jakýmikoliv prostředky získali vážnost a jednoduchý život. Film je také o době, která proměnila peníze v hodnotu mimořádné ceny.
Chcete tím říct, že kultura jako taková v té době neměla na lidi pražádný vliv?
Je to velmi zjednodušující, ale pravda je, že v devadesátých letech vliv umění a kultury na vědomí lidí obecně a na atmosféru ve společnosti znatelně poklesl. Hlavní proud, který tehdy ovlivňoval veřejnost, byl střední proud masové zábavy, převážně pokleslý a se značnými anomáliemi. Do řad společenských celebrit patřili lidé zcela bez hodnot, například Viktor Kožený. Jakoby představitel finančního světa a úspěšného podnikání.
Mluvil jste o dvojím významu pojmu "sametoví"...
Nejsem soudce a nechtěl jsem natočit film, který by někoho odsuzoval a moralizoval, nechtěl jsem ani vytvořit napínavý thriller. Zajímali mě lidé a postavy, které jsou v příběhu se svými ambicemi, sny i zločiny. I oni mají totiž občas "sametovou duši". Nejde o to, omlouvat jejich činy způsobem, jakým předkládá divákovi zločince třeba film Bonnie a Clyde, ale součástí jejich životů jsou i dobrota, sny, emoce a vztah k druhému člověku.
Četla jsem scénář, zúčastnila se natáčení a překvapilo mě, že je film plný brutality a sexu. Je to správné, že se divákům neustále ukazuje tato stránka života?
Od mého dětství se vývoj toho, co se může ukázat a o čem se může mluvit, značně posunul. Posunuly se prahy citlivosti vůči brutalitě i otevřenosti, o erotice se píše a mluví zcela běžně. Mnozí pedagogové, rodiče i někteří kriminalisté tvrdí, že podobné filmy jsou návodné, ale podle mě tomu tak není. Film naopak reflektuje život, takže otevřenější vztah k erotice, k drogám a brutalitě existuje nejdříve ve společnosti. Teprve potom je reflektován ve filmu.
Muži prý myslí na sex každé dvě minuty, ženy každých pět minut. Jak často na sex myslí vaši hrdinové?
Ten příběh je také o hédonismu, o kultu těla. O klubech, kam ti lidé chodí cvičit. Ne proto, že je to jeden z aspektů jejich života, ale proto, že jim to dává sílu a dynamiku k dominantnímu postavení vůči jiným. Kdo má svaly, umí vítězit. Druhým aspektem jsou peníze. Obojí je ve filmu přítomno. Podnikání i zločin.
Film je před dokončením. Hlavní roli v něm hraje Michal Dlouhý, jeho filmovou partnerkou je Alice Veselá. Jak jste s natáčením zatím spokojen?
S natáčením není člověk spokojený nikdy. Zatímco knihu nebo obraz můžete změnit a vracet se zpátky, film už přepsat nemůžete. Byla by to poměrně drahá zábava. Většina kroků, které člověk udělá, je definitivní, záběr můžete opakovat jednou nebo dvakrát, pak už je to nevratné. Je proto třeba se snažit nedělat vědomé chyby, stačí ty nevědomé. Nikdo nejsme dokonalý. S výjimkou geniálních tvůrců jako je třeba Federico Fellini nebo u nás Juraj Jakubisko.
Film by se měl vysílat v televizi a být ve filmové distribuci. Víte již kdy?
Přes léto by se měl film ozvučit, v září by se měly vytvářet triky a pak připravovat distribuční kopie. Ostravské studio České televize, které je producentem, očekává, že se ve spolupráci s Bontonfilmem dostane film do distribuce v listopadu.
Pro propagaci filmu by bylo určitě přínosem, kdyby měl za zády nějakého vlivného sponzora...
Myslím, že to není dost dobře možné. Už během příprav jsem totiž zjistil, že by bylo snadné získat jako sponzora renomovanou automobilovou firmu pro romantický příběh. Ale pod reklamním sloganem, že v této značce jezdí orlický vrah, se mecenáš získává velmi obtížně.
Soňa Štroblová