Šéfdramaturg: Aleš Jurda (Ales.Jurda@ceskatelevize.cz)
Šéfproducent: Hana Bílá (Hana.Bila@ceskatelevize.cz)
Dramatická tvorba produkovaná ostravským centrem zahrnuje širokou paletu žánrů - komedie, drama, pohádky… Při volbě tématu dávají tvůrci přednost originálním dílům, jejich převedení do přitažlivého filmového tvaru, natáčeného převážně v reálném prostředí, výpravně bohatšího a srozumitelného televizním divákům.
Z celovečerních projektů byl v roce 2002, kdy se z původních tvůrčích skupin rekrutovalo nově vzniklé centrum dramatické tvorby, úspěšně uveden hraný povídkový triptych ze současnosti Trosečníci (režisérů Tomáše Krejčího a Ivo Macharáčka), volně inspirovaný pohádkovými náměty. Dále pak první celovečerní animovaný film na motivy La Fontainových bajek nazvaný Báječná show, který je neobvyklý kromě jiného tím, že jde o kombinaci několika animačních technik - plastelínové loutky, klasické kreslené animace a 3D/2D počítačové grafiky. Zdařilý byl rovněž záznam inscenace I. A. Krylova: Trumf, představení ostravského Divadla loutek.
V roce 2005 se premiérově objeví na obrazovkách série hraných dobrodružných, až kriminálních, a tajůplných příběhů nazvaná Strážce duší. I přes velkou dávku historického poučení chtějí autoři v tomto seriálu diváka především pobavit a poskytnout mu vzrušující dramatickou podívanou, v níž ožije magická atmosféra starých evropských měst, středověkých hradů a alchymistických dílen. Jednotlivé epizody vznikají podle scénářů záhadologa a velkého cestovatele Arnošta Vašíčka a průvodcem v nich je sympatická dvojice - spisovatel Armín (Lukáš Vaculík) a studentka Nelserová (Zuzana Norisová), kteří pátrají po tajemných záhadách a otaznících minulosti. V jejich činnosti sehrává významnou roli tajemná bytost z neznáma - Strážce duší.
Režisér Milan Cieslar, který už v ČT Ostrava natočil v roce 2000 distribuční snímek Pramen života, realizoval pro ostravské Centrum dramatické tvorby pohádku O Ječmínkovi (2003) na motivy známé hanácké pověsti. Kmenový režisér ostravského studia Jindřich Procházka debutoval v celovečerní hrané tvorbě dvoudílným televizním filmem Kobova garáž (2003). Adaptace stejnojmenného románu spisovatele a scenáristy Zdeňka Zapletala vypráví příběh novináře, který sbírá materiál pro reportáž z výchovného ústavu v období sametově-revolučního roku 1989. Dlouhometrážní hranou prvotinou jsou také Útěky (2003) režiséra Romana Motyčky. Intimní drama ze současnosti pojednává o třicetileté Barboře, která objevuje pravdu o svém otci a zároveň je nucena řešit svůj soukromý život.
O svéráznou televizní podobu fejetonů Ludvíka Vaculíka se v cyklu Ilustrované fejetony (2003) pokusil režisér Břetislav Rychlík. Mezi stabilní projekty naopak patří realizace pravidelného ostravského vydání kulturního magazínu Salon, revue ze severní Moravy a Slezska, které se od roku 2005 vysílá pod názvem Kultura.cz.
Na počátku roku 2005 měl v českých kinech premiéru celovečerní hraný film režiséra Jiřího Svobody - Sametoví vrazi. Snímek vychází volně z nejznámějšího případu násilné trestné činnosti tzv. Orlických vražd. Jednalo se o sérii vražd z let 1991 až 1993, jejichž oběti byly nalezeny na dně přehrady Orlík. Orlické vraždy svého času vyvolaly řetězce mediálních reakcí a poukázaly na odvrácenou stranu společenského vývoje, od něhož někteří očekávali snadnou cestu k bohatství bez respektu k zákonům a morálce. Režisér Jiří Svoboda se volně inspiroval právě tímto skutečným případem a napsal příběh, který ve své filmové podobě rozkrývá motivace aktérů rozsáhlé trestné činnosti, jejich soukromí a provázanost se společenskými strukturami. V další linii vyprávění se odehrává policejní vyšetřování až směrem k zadržení všech pachatelů. Svobodův scénář se dočkal také stejnojmenného knižního vydání.
V průběhu roku 2005 bude mít v Čechách a na Slovensku premiéru rovněž další distribuční snímek, na kterém se podílelo ostravské centrum dramatické tvorby, a to nový celovečerní hraný film režiséra Martina Šulíka s názvem Sluneční stát. Koprodukční projekt se společností První veřejnoprávní (producent Čestmír Kopecký) se natáčel na podzim roku 2004 v Ostravě a zachycuje příběh několika typických současných postav z periférie města, v němž je snadné přijít o práci ve fabrice a obtížné naplnit alespoň částečně představu o výhodném výdělku a slušné životní úrovni.