Obraz 73 - Socha s kašnou
Exteriér - podvečer, noc, déšť
(9 záb, 56m)

Dívky měly předepsané šaty. Z amplionu vyhrával Wagner. Brautchor z Lohengrina. Dívky stály u stolu, naproti sobě měla každá svého nápadníka. Stůl byl slavnostně vyzdoben, každá dvojice měla před sebou číslo pokoje. Plály pochodně.

Klára: "Die Sohne geht unter ! Adolf Hitler sei mit uns ! Übertragen wir diese reine Flamme in den Schoss der heiligen Natur. Möge sie nie verlöschen, die neue Empfängnis bekommt den Segen einer neuen Sonne."
"Zapadá slunce! Adolf Hitler s námi! Přenesme tento čistý plamen do lůna svaté přírody. Ať nikdy neuhasne, novému početí žehná nové slunce."

Tím mínila zřejmě hákový kříž, který teď ozářily plameny.

Conti: "Schreitet aus zum symbolischen Bündnis der Gefolgschaftstreue SS. Ihr bekommt ein Zeugnis,dass jeder ein Kind mit einer rassereinen Frau gezeugt hat. So werdet ihr Ritter des Ordens Blut und Sonne, des Lebensborns."
"Přistupte k symbolickému svazku Gefolgschaftstreue Ss. Dostanete potvrzení, že každý splodíte dítě s rasově čistou ženou. Stáváte se rytíři řádu Krve a slunce. Lebensborn, pramen věčného života."

Patetická slova slábla, dívky na důkaz tradic si vyměňovaly s nápadníky kroužky prstýnků z obyčejné oceli, uždibovaly chléb se solí na znamení tradic předků. Podal jí číši sektu, ale nenapila se. Zvedl její ruku a nasadil prstýnek. Usmíval se, nebo se tak příšerně šklebil? Zasedli ke slavnostní tabuli a nechali se obsluhovat. Čtyři Poláci v černých šatech začali hrát.

NOC

Zábava se stala srdečnější. Víno je sbližovalo. Odillo stál na břehu jezera a díval se do vln. Ve vodě plavaly dívky, jak nymfy mezi lekníny.

Grétka byla u stolu skoro samotná, jak na trní. Za jejími zády se ovalo:

Odillo: "Darf ich bieten?"
"Smím prosit?"

Waage je sledovala. Došli na parket, zavěsila se do něj. Byl to dobrý tanečník, najednou ztratil cosi ze své sebejistoty. Díval se na ní klukovsky. Začal se smát. Šlapala mu na nohy. Začalo krápat.

Hromobití.

První dva se brali za ruce a mizeli na schodech do nastupujícího šera.

Začínalo pršet. Grétka zahlédla mezi stromy, v odlesku ohňů, siluetu Lea, který je zdálky pozoroval. Spustil se déšť. Zavládl zmatek. Hodil jí klíč se 14.

Odillo: "Fang, Vierzehn. Geh voraus."

Jakoby příroda rozháněla to falešné divadlo. Grétka odběhla do tmy. Odillo se schoval s Klárou do průjezdu, byl tak nejblíže stolku se sektem. Podal Kláře novou číši a připil si s ní.

Odillo: "Auf die Liebe, Madam."

Klara: "Prosit, Herr Schimmelreite."

obraz 74 >