Po prostudování všech dostupných dobových pramenů a informací jsem cítil, že film má dva aspekty. Prvním je epický moment, filmem přinášíme zprávu o době a projektu Lebensborn, který byl do současnosti tématem jen jednoho polského filmu ze 60. let a německého, realizovaného v 50. letech.

S autorem jsme se snažili v detailech a prakticky ve všech scénách o dobově věrné a působivé zobrazení celého systému "zrodu nového pokolení Germánů".

Důraz jsem kladl na autentičnost reálií, výběr lokalit pro natáčení, na rekvizity a celkově na výtvarnou stylizaci, kterou jsme si předem stanovili s výtvarníkem Janem Vlasákem a kameramenem Markem Jíchou. Koncipovali jsme film do šedých, neživých barev zimy, které jsou "ozářeny" rituály SS, kde dominuje červená barva loučí, ohňů, prostě barva "krve". I scény jara postrádají tu sytou zelenou barvu, barva se i v těchto scénách teprve "rodí".

V krajině, která evokuje polskou rovinu, se naše postavy takřka ztrácejí, jako výraz rozpoložení dívek, které byly z rodné země vytrženy, vykořeněny a poslány vzhledem k lepší manipulovatelnosti do ciziny. Než na realizaci masových scén jsem se zaměřil na celkové poetické zachycení zimní přírody v kontrastu s portrétováním herců v detailech.

Vedle této epické roviny bylo hlavním leitmotivem drama Grétky a Lea. To je dramatickou "páteří" celého filmu. Nesporné herecké individuality, které jsem do filmu obsadil, snad bezezbytku naplnily lidské osudy předlohy. Castingu jsem přikládal velký význam i ve výběru těch nejposlednějších rolí.

Přál jsem si realizací filmu podtrhnout a čistě filmovými prostředky umocnit nespornou literární kvalitu původního scénáře.