1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978   1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989   1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

Rozhovor s režisérkou Tvůrci filmu: Jana Chytilová, režie Miroslav Vránek, kamera Jiří Brožek, střih Tvůrčí skupina Antonína Trše a Markéty Štinglové Fotky z filmu Jaroslav Riedl o PPU: Nechtěl žít z vlastní legendy, Lidové noviny, 11. 1. 2001 Koncert v Bílém domě se rozhodně povedl, Zemské noviny, 26. 9. 1998 Začíná vycházek definitivní rekapitulace Plastic People, Respekt č. 34, 1997 Ta naše písnička česká, ta je tak plasticky hezká, Svobodné slovo, 25. 9. 1997 Letos budu vystupovat s Fiction i s Plastic People, Svobodné slovo, 13. 7. 1997 (J. Riedl je hudební publicista, editor sebraných nahrávek The Plastic People Of The Universe)

Galerie Plastic People   1988     V březnu se Plastic People rozešli. Milan Hlavsa, Josef Janíček, Jiří Kabeš, Michaela Pohanková, Tomáš Schilla, kytarista Karel Jančák a bubeník Petr Kumandžas založili skupinu Půlnoc, která měla v repertoáru i skladby Podivná je podivná, Nikde nikdo a Dopis, připravené ještě pro Plastic People. Půlnoc koncertovala od 28. června 1988, veřejně a bez větších problémů.     1989     Vratislav Brabenec natočil roku 1989 v Kanadě kazetu Mraky se vaří, 29. ledna 1989 se v newyorském klubu Kitchen spolu s Pavlem Zajíčkem, Edem Sandersem, Elliottem Sharpem, Garym Lucasem a dalšími hudebníky zúčastnil benefičního koncertu pro Ivana Jirouse, popáté uvězněného v říjnu 1988 a propuštěného až v listopadu 1989. Hlavsa odešel od Garáže. Půlnoc absolvovala první turné po klubech ve Spojených státech (duben a květen 1989), kytarista Karel Jančák v USA zůstal, nahradil jej Jiří Křivka. V listopadu se v Československu odehrála revoluce, která definitivně pohřbila komunistický režim.      1990