ČESKÁ TELEVIZE  
 
 THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE


 
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978

 
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989

 
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Příběh kapely, která proti své vůli tvořila dějiny
  
Rozhovor s režisérkou

Tvůrci filmu:
Jana Chytilová, režie
Miroslav Vránek, kamera
Jiří Brožek, střih

Tvůrčí skupina Antonína Trše
a Markéty Štinglové


Fotky z filmu

Jaroslav Riedl o PPU:
Nechtěl žít z vlastní legendy, Lidové noviny, 11. 1. 2001

Koncert v Bílém domě se rozhodně povedl, Zemské noviny, 26. 9. 1998

Začíná vycházek definitivní rekapitulace Plastic People, Respekt č. 34, 1997

Ta naše písnička česká, ta je tak plasticky hezká, Svobodné slovo, 25. 9. 1997

Letos budu vystupovat s Fiction i s Plastic People, Svobodné slovo, 13. 7. 1997
(J. Riedl je hudební publicista, editor sebraných nahrávek The Plastic People Of The Universe)
  
Příběh kapely, která proti své vůli tvořila dějiny
Galerie Plastic People

 
1979
 


  Ve spolupráci Milana Hlavsy a Eugena Brikciuse, básníka a autora happeningů, vznikla na jaře dvě bizarní představení: muzikál Hello Fellow - Ave Clave a latinská hokejová reportáž Phil Esposito. Po provedení „mýdlového muzikálu" Hello Fellow - Ave Clave 30. března 1979 v bytě Pavla Brunnhofera v Náplavní ulici (u příležitosti vernisáže soukromé výstavy Brikciusových obrazů) zasáhla policie, účastníci večírku byli perlustrováni, šestnáct z nich skončilo v celách předběžného zadržení v Bartolomějské ulici; všichni byli do 48 hodin propuštěni.

Na rok 1978 připadlo sté výročí narození a padesáté výročí smrti českého filosofa a spisovatele Ladislava Klímy. Plastic People se tohoto krajně nekonformního tvůrce, který jim nutně musel být sympatický a na něhož se už roku 1973 odvolávali instrumentálkou Jak bude po smrti, rozhodli připomenout koncertem; ten se ovšem podařilo realizovat až v říjnu 1979 na hospodářské usedlosti v Nové Vísce u Chomutova, kterou koupila skupina lidí z okruhu undergroundu, aby měla relativně klidný prostor pro pořádání koncertů. Pořad Jak bude po smrti navazoval na Pašije nejen způsobem provedení (jedno vystoupení a "studiová" nahrávka, tentokrát však nakonec nevydaná), ale i tvůrčí koncepcí: Hlavsa složil k Brabencovým adaptacím Klímových textů rozsáhlé skladby (dvě zpívané, jednu instrumentální). Obsazení pro tento projekt bylo redukováno na základní pětici (Hlavsa, Brabenec, Janíček, Kabeš, Brabec).

Roku 1979 Pavel Zajíček obnovil DG 307: na pořadech Dar stínům (jaro 1979) a Pták utrženej ze řetězu (podzim 1979), provedených v Nové Vísce, se mimo jiné podíleli i Jan Brabec, Josef Janíček, Ladislav Leština a Ivan Bierhanzl.
 

   1980