1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978   1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989   1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

Rozhovor s režisérkou Tvůrci filmu: Jana Chytilová, režie Miroslav Vránek, kamera Jiří Brožek, střih Tvůrčí skupina Antonína Trše a Markéty Štinglové Fotky z filmu Jaroslav Riedl o PPU: Nechtěl žít z vlastní legendy, Lidové noviny, 11. 1. 2001 Koncert v Bílém domě se rozhodně povedl, Zemské noviny, 26. 9. 1998 Začíná vycházek definitivní rekapitulace Plastic People, Respekt č. 34, 1997 Ta naše písnička česká, ta je tak plasticky hezká, Svobodné slovo, 25. 9. 1997 Letos budu vystupovat s Fiction i s Plastic People, Svobodné slovo, 13. 7. 1997 (J. Riedl je hudební publicista, editor sebraných nahrávek The Plastic People Of The Universe)

Galerie Plastic People   1975     Tento rok byl pokračováním dynamického rozvoje celé undergroundové scény: pod vlivem Plastiků vznikaly nové kapely, Jirous napsal svůj zásadní manifest Zpráva o třetím českém hudebním obrození, 21. června se konalo největší a nejzdařilejší (zároveň však nadlouho poslední) vystoupení DG 307 v Kostelci u Křížku, zorganizované jako oslava svatby Milana Hlavsy a Jany Němcové. Krátce po skončení koncertu následoval mohutný policejní zákrok, desítky návštěvníků byly zadrženy, ale všichni do 48 hodin propuštěni. Plastici opět odehráli jen dva utajované koncerty: 31. ledna v Mokropsech (první vystoupení s Vožniakem; účinkovaly také skupiny The Old Teenagers, Umělá hmota, DG 307, zpívali i Soukup a Karásek) a 20. prosince v Klukovicích (kde měly premiéru nové skladby Ach to státu hanobení, Píseň brance, Apokalyptickej pták či Eliášův oheň). 11. listopadu 1975 se kapela - opět bezúspěšně - pokoušela udělat alespoň amatérské přehrávky.      1976