o filmu

v kinech od 19.října 2000

Karel Roden

Oběti a vrazi jsou mezinárodní koprodukcí Proart Production, České televize (tvůrčí skupina Alice Nemanské a Heleny Slavíkové), Artcam International (Francie) a JMH Production (Švýcarsko). Výkonnou produkci zajišťuje společnostProart Production Daniela Závorky.

Lednová předtáčka: Ivana Chýlková a Jan Króner

Původní scénář Andrey Sedláčkové získal v roce 1998 nejvyšší dotaci Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, byl podpořen Nadací Miloše Havla a grantem programu Eurimages.Distributorem filmu je společnost Warner Bros. Pictures, která vůbec poprvé uvádí do kin český film.

     MIMOŘÁDNÝ PŘÍBĚH
"Oslovily mě postavy, ale hlavně příběh," vzpomíná producent Daniel Závorka na chvíli, kdy se rozhodl spojit svůj první celovečerní filmový projekt se scénářem Andrey Sedláčkové. "Jsem majitel produkční společnosti a většinu věcí vnímám i řeším naprosto pragmaticky. K filmové látce se ale vždy přibližuji s otevřeným srdcem a řídím se výhradně citem. Scénář Obětí a vrahů považuji od prvního přečtení za naprosto výjimečný, tak jako byl výjimečný scénář filmu Je třeba zabít Sekala, na jehož vzniku jsem se s Proart Production podílel. Oběti a vrazi, to je především mimořádný příběh."

Karel Roden a režisérka Andrea Sedláčková

První verze scénáře Andrey Sedláčkové vznikla před osmi lety, v době, kdy na FAMU studovala scenáristiku. Příběh vzdáleně inspirovaný skutečnými událostmi, poetickým kouzlem městečka Poličky na Českomoravské vrchovině a hudbou Bohuslava Martinů obratně nakládá s časovou kauzalitou a rozhodně není jednoduchým projektem, vhodným k přímočaře komerční realizaci. Snímek se vzpírá těsným škatulkám standardních filmových žánrů: "Vždy jsem si přála, aby se můj film nepodobal žádnému jinému. Mám ráda melodrama, mám ráda, když se v kině brečí, emoce ovšem nesmí být laciná," přibližuje svou osobitou poetiku scenáristka a režisérka. "Ideální případ nastane ve chvíli, kdy člověku zůstane film v hlavě a ještě druhý den cestou do práce nad ním přemýšlí, aby objevil nové interpretace a motivy." Tím jediným si může být budoucí divák jist, vše ostatní je na filmu Oběti a vrazi dráždivě neuchopitelné. Křehká intencionalita díla přímo vybízí vnímavé publikum k zapojení do rafinované hry náznaků, obrazových symbolů a žánrových přesmyček. Při tom všem lze ale film v jednodušší rovině vnímat jako zábavnou černou komedii nebo vzrušující milostný horor.

Kameraman Miro Gábor a Andrea Sedláčková připravují záběr

     ŠťASTNÉ SETKÁNÍ
Ke spojení tvůrčích sil scenáristky a režisérky Andrey Sedláčkové s producentem Danielem Závorkou došlo souhrou reklamních náhod: "Dělala jsem pro Proart projekt komerčního zaměření," rekapituluje režisérka v kostce genezi projektu, "a Dan Závorka se mi zmínil o tom, že chce dělat celovečerní film. Já se mu na oplátku zmínila o tom, že mám hotový scénář. Líbil se mu a nakonec jsme na něj na třetí pokus získali osmimilionový grant. Naše spolupráce byla odjakživa naprosto bezkonfliktní. Dan umí projevit důvěru a velkorysost a já se na oplátku držela při natáčení zdravého rozumu. Myslím, že nejsem příliš rozhazovačný typ." Čím si debutující režisérka zasloužila producentskou důvěru? "Byla to její síla," přiznává Daniel Závorka, "Andrea má neuvěřitelné odhodlání a vůli dílo dokončit. Neexistují pro ni při tom žádné překážky. Po lidské stránce jsme si byli blízcí na první pohled, po kreativní stránce mě záhy přesvědčila také."

      DVĚ POSTAVY, ČTYŘI HERCI

A. Sedláčková, J. Króner, I. Chýlková

Hlavní postavy Janu a Miroslava psala Andrea Sedláčková přímo pro Ivanu Chýlkovou a Karla Rodena, s nimiž ji pojí dlouholeté přátelství. Oč bylo jejich obsazení jednoznačnější, o to těžší bylo najít představitele Jany a Miroslava před 20 lety. Ani pečlivě propracovaná struktura scénáře by v této choulostivé otázce neunesla umělecký kompromis. Obě časové roviny se neustále prolínají, jakákoliv disharmonie mezi představiteli jedné role mohla být osudná.

Tvůrci si proto nechali na výběr mladých herců dostatek času a casting zahájili rok před první plánovanou klapkou. Pro přesvědčivost filmu byla klíčová představitelka mladé Jany: "Lidé, kteří četli scénář, se mě ptali: "A to bude Ivana Chýlková zase hrát v culíkách?" Od začátku jsem věděla, že musím najít jinou mladou herečku podobnou Ivaně. Vyhlásili jsme konkurs v televizi, ale přišli pouze čtyři dívky, jejichž jediná podoba s Ivanou byla, že měřily metr devadesát. Tak jsme prošli všechny herecké školy, vysoké, střední i soukromé v Praze, Brně i Ostravě. Asistenti obcházeli s fotografiemi Ivany a Karla v inkriminovaném věku obyčejné střední školy. Pomalu jsem začínala být zoufalá, když se mi do ruky dostala kazeta se studenty bratislavské VŠMU.

I. Chýlková a J. Króner

Uviděla jsem Moniku a říkala jsem si, že máme zpola vyhráno. Znám Ivanu téměř 15 let a Monika je prostě stejná jako byla ona. Hned po první herecké kamerové zkoušce jsem věděla, že je vyhráno zcela." Podobná situace provázela výběr představitele mladého Miroslava, její dramatičnost poněkud snižoval fakt, že nejde o roli extrémně náročnou, naopak výrazně ji zvýšila skutečnost, že konečné rozhodnutí o volbě Vladimíra Škultétyho padlo několik dní před začátkem natáčení.

Mladou slovenskou herečku Moniku Hilmerovou, která na sebe upozornila loni ve filmu Milana Cieslara Der Lebensborn - Pramen života, volba režisérky překvapila: "Prvním pocitem na kamerových zkouškách tváří v tvář Ivaně Chýlkové bylo překvapení. Byla jsem si skoro jista, že nakonec najdou někoho jiného. Měla jsem pocit, že se jí zas tak moc nepodobám." Pochopitelně prostá fyzická podoba, byť podpořená mistrovstvím uměleckého maskéra a kontaktními čočkami by k dokonalé iluzi při neustálém prolínání dvou časových rovin nestačila, a tak musela Monika Hilmerová, absolvetka Filozofické fakulty Univerzity Komenského, v současné době navštěvující třetí ročník herectví na VŠMU, pečlivě studovat herecký projev Ivany Chýlkové a opatrně se mu zkusit přiblížit. "Je to pro mě obrovská výzva, ale uvědomuji si i hrozící nebezpečí. Už jenom to, že budu nutně srovnávána s Ivanou Chýlkovou… Je to riziko, ale je lákavé a já se s ním ráda popasuju," přiznává mladá slovenská herečka. Podstoupit ono riziko se jí i režisérce Sedláčkové bohatě vyplatilo. Monika Hilmerová podává ve filmu životní výkon a je vedle Karla Rodena hereckou dominantou jeho vynikajícího obsazení.

I. Chýlková

     NÁSTRAHY REALIZACE
Natáčení začalo v lednu letošního roku několikadenními předtáčkami na Kladně a v Buštěhradě. Hlavní díl tvůrčího nasazení filmařů zažila pak v květnu a v červnu malebná Polička, v níž se příběh filmu skutečně odehrává, a Jaroměř, jejíž náměstí si zachovalo určitou ošuntělost, nezbytnou pro vytvoření věrohodné iluze sedmdesátých let. Náměstí Poličky by se díky činorodosti místních obyvatel dalo přesunout zpátky v čase jen velmi těžko. Mezitím vznikaly v pražském hostivařském ateliéru č. 4 stavby interiéru nenápadného domku. Právě v něm se odehrávají ty nejdramatičtější momenty výjimečného příběhu Jany a Miroslava. Pod úplnou kontrolou, které filmaři nikdy nemohou docílit v reálu, vznikaly podle detailně propracovaného technického scénáře emotivně nejnáročnější scény. Režisérka Andrea Sedláčková totiž vyznává maximální připravenost: "Mám ráda věci promyšlené a připravené, nazkoušené předem. Teprve na základě precizní přípravy se může improvizovat." V Hostivařském ateliéru se zúročily dlouhé hodiny hereckých zkoušek, které režisérka svolávala do svého pražského bytu. Jediným omezením zkoušek byl klidný spánek několikatýdenního chlapečka Karla, kterého Andrea Sedláčková porodila mezi zimními předtáčkami a první květnovou klapkou. Ostatně Karel opatrován chůvou a nezanedbáván ani maminkou, která s úsměvem překonávala nástrahy natáčení a plnila přitom i povinnosti matky, se stal miláčkem celého štábu. Pochopitelně si v maminčině filmu i zahrál docela maličkou, ale přesvědčivou postavu miminka.

V. Škultéty, M. Hilmerová, D. Kolářová

I když se filmaři museli potýkat s řadou standardních obtíží, počínaje obráceným počasím (slunce svítilo, když mělo pršet a naopak) a technickými problémy s kamerou konče, producent Daniel Závorka zůstával za všech okolností optimistou: "Nejtěžší byla ta dlouhá cesta mezi okamžikem, kdy jsem se pro scénář rozhodl, a prvním natáčecím dnem. Po první natáčecím dni jsem už věděl, že film vznikne. Rané přípravné období bylo to největší úskalí." Mezi poslední klapkou a premiérou filmu nakonec uběhly pouhé čtyři měsíce, beze zbytku vyplněné intenzivním tempem dokončovacích prací. Po několikaleté pečlivé přípravě dokázala režisérka realizovat svou propracovanou představu s jistotou, která snad ani debutantům nepřísluší. Respektovat dokonalou přípravu projektu naučily režisérku díla jejích oblíbených režisérů: "Jsem mimo jiné velkým milovníkem Hitchcocka, je to vedle Truffauta a Bressona třetí režisér, na kterého jsem při přípravě filmu myslela, především na jeho práci s obrazovými symboly, které jsou podle mého názoru podstatnou složkou každého dobrého filmu. Divák je ani nemusí racionálně analyzovat, ale v podvědomí pracují. Snažila jsem se, aby v každém obrazu mého filmu byla jistá symbolika (ale neprozradím jaká), aby každý detail měl svůj přesný význam. Většinu z nich diváci vůbec nepostřehnou, ale je to taková moje soukromá pocta Hitchcockovi."

      DOKONALE FILMOVÁ HUDBA

J. Króner a I. Chýlková

I kdyby méně všímavý divák zůstal imunní vůči obrazové symbolice výšek, hloubek spirál a paralel, jen stěží ho nezaujme výrazný hudební doprovod. Polička je rodištěm hudebního skladatele Bohuslava Martinů a právě jeho dílo je ve snímku Oběti a vrazi poprvé použito v širším měřítku jako filmová hudba.

"Přijela jsem do Poličky, navštívila neuvěřitelný pokojíček ve věži kostela, kde se Martinů narodil a strávil dětství," vzpomíná Andrea Sedláčková. "Hned jsem ho vnímala jako pozoruhodný prostor skvěle využitelný ve filmu. Začala jsem dílo Bohuslava Martinů systematicky poslouchat a ke svému úžasu jsem zjistila, že jeho hudba je dokonale filmová. Jednotlivé obrazy scénáře jsem si pak při psaní osazovala konkrétními skladbami. Díky problematickému získávání autorských práv jsem nakonec musela svůj ideál poněkud korigovat, ale dvě základní skladby, na kterých jsem trvala, naštěstí patří společnosti Warner/Chappell. Jejich získaní bylo usnadněno tím, že distributorem filmu je právě Warner Bros. Pictures."

O. Brousek a M. Hilmerová

V. Jeníková a K. Roden

I. Chýlková

R. Herrmannová, J. Štěpnička a S. Stašová

Zde máte možnost podívat se na 2 minutovou reportáž ze zimních předtáček. Jejím autorem je dramaturg filmu Bedřich Ludvík.