herciZpět do hlavního menu

    herci

tvůrci

Ivana Chýlková  -  Karel Roden  -  Veronika Jeníková  -  Monika Hilmerová  -  Vladimír Škultéty

ivana chýlková

Ivana Chýlková Role Ivany Chýlkové (narozené 27. září 1963) v dobrém poznamenala její nadstandardní výška sto osmdesáti dvou centimetrů. Naštěstí neskončila, jak se původně obávala, u rolí "kurev a basketbalistek", ale stala se specialistkou na silné, moderní a emancipované ženy, které děsí, ale zároveň neodolatelně přitahují mužskou část publika. Se svým dlouholetým životním partnerem Karlem Rodenem vytvořila Chýlková jeden z nejznámějších českých filmových párů; společně se objevili ve snímcích Ireny Pavláskové Čas sluhů a Čas dluhů, ve filmu Hauři, v gangsterské crazy komedii Kanárská spojka a v povídkovém filmu čtyř režisérů Praha očima...

Mezi nejlepší role Ivany Chýlkové patří Dana z Času sluhů, zakřiknutá medička, která se promění v chladnou ženu, bezostyšně manipulující se svým okolím a Olga Hakunděková v úspěšné komedii Milana Šteindlera Díky za každé nové ráno, za kterou v roce 1994 obdržela Českého lva. Nakonec si zahrála i tu prostitutku - ve snímku Má je pomsta Lordana Zafranoviče s Jiřím Bartoškou v hlavní roli. Čtenáři už neexistujícího časopisu Kinorevue zvolili Ivanu Chýlkovou Chýlkovou několikrát jako "Miss film" - nejpopulárnější herečku roku.

Rodačka z Frýdku-Místku začala se studiem herectví na ostravské konzervatoři. Ne zrovna malebnou krajinu Ostravska vyměnila za Prahu poté, co byla hned napoprvé přijata na DAMU. Chodila do stejného ročníku jako Karel Roden a řada dalších talentovaných kolegů (Jitka Asterová, Vilma Cibulková, Veronika Žilková a Eva Holubová). Školu absolvovala v roce 1985, příležitostně zpívala (ve skupině Žentour, v představeních divadla Sklep), střídala nejrůznější divadelní soubory (od Ypsilonky přes ústecké Činoherní studio až po dvouleté působení v Divadle Na zábradlí), ale především se uvedla se jako skvělá filmová herečka.

Ivana ChýlkováJeště při studiu na DAMU debutovala roličkou jedné z mnoha dívek stárnoucího donchuána Leoše Suchařípy ve snímku Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne. Po větší roli ve slovenském filmu Iná láska se prosadila postavou vyzývavé milenky Karla Heřmánka ve filmu Karla Kachyni Dobré světlo. Definitivní průlom znamenal režijní debut Ireny Pavláskové Čas sluhů. Z dalších filmů Ivany Chýlkové připomeňme kontroverzní "krvavou komedii" Jana Němce V žáru královské lásky, dvojici "bartošovek" Vášnivý polibek a Má je pomsta či pohádku Václava Volíčka Jezerní královna.

Ivana Chýlková zářila i z televizních obrazovek - bezesporu nejvýrazněji jako uvězněná disidentka v čtyřdílné adaptaci románu Evy Kantůrkové "Přítelkyně z domu smutku". Opomenout bychom neměli ani další seriály: "Bylo nás šest", "Druhý dech" , "Co teď a co potom" a "Život na zámku".

 

Výběrová filmografie Ivany Chýlkové:

Iná láska ( r. Dušan Trančík, 1985)
Dobré světlo (r. Karel Kachyňa, 1986)
Papilio (r. Jiří Svoboda, 1986)
Čas sluhů (r. Irena Pavlásková, 1989)
Zvířata ve městě (r. Václav Křístek, 1989)
V žáru královské lásky (r. Jan Němec, 1990)
Díky za každé nové ráno (r. Milan Šteindler, 1994)
Čas dluhů (r. Irena Pavlásková, 1998)
Jezerní královna (r. Václav Vorlíček, 1998)

karel roden

Chameleón českého filmu Karel Roden (narozen 18. května 1962) začínal rolemi sebevědomých, často nesympatických mládenců, aby v současnosti exceloval v psychologicky náročných a nejednoznačných rolích. Mezi jeho nejvýraznější postavy patří novodobý donchuán Don Gio ve stejnojmenném postmoderním experimentu bratří Cabanů, úlisný kapitán Obruba v adaptaci slavné divadelní hry Alfréda Jarryho Král Ubu (nominace na Českého lva za výkon ve vedlejší roli) a otec ve snímku Jaroslava Brabce Kuře melancholik (druhá nominace na Českého lva). Se svou někdejší životní partnerkou Ivanou Chýlkovou vytvořil ústřední manželský pár ve známém psychologickém dramatu Ireny Pavláskové Čas sluhů.

Karel Roden pochází ze známého jihočeského hereckého klanu, jeho otec i děd, oba stejného jména, byli významní regionální herci. Karel sice studoval na keramické škole v Bechyni, ale po jejím dokončení se přihlásil na pražskou DAMU. U přijímacích zkoušek dostal za úkol zahrát psa - role o to těžší, že jeho pána hrála mladá adeptka herectví Ivana Chýlková. Oba byli napoprvé přijati. Ještě během studia si společně zahráli v legendární inscenaci divadla DISK "Ledová sprcha" a ke dnešnímu dni mají na kontě pět společných filmových projektů. Roden vystřídal několik divadelních souborů (mimo jiné Činoherní studio v Ústí nad Labem), než ke třicátým narozeninám dostal dárek v podobě angažmá v Národním divadle. To ale po roce opustil a odjel do Anglie, aby tam navštěvoval kursy herectví, vylepšoval svou angličtinu a přivydělával si potiskem triček.

Karel RodenZ divadelních rolí Karla Rodena vynikají Don Juan v inscenaci divadla Labyrint "Don Juan a Faust" či Paul Verlaine v Hamptonově hře "Úplné zatmění".

Z jeho prvních filmových rolí si určitě vzpomeneme na medika Honzu v druhém pokračování "básnické" tetralogie Jak básníci přicházejí o iluze. Objevil se ve všech celovečerních filmech Ireny Pavláskové (Čas sluhů, Corpus delicti a Čas dluhů). Naposledy Roden využil svůj talent a jazykové zkušenosti jako hlavní padouch v hollywoodském snímku Fifteen Minutes s Robertem De Nirem v hlavní roli. Film bude mít v USA premiéru letos v říjnu.

 

Výběrová filmografie Karla Rodena:

Čas sluhů (r. Irena Pavlásková, 1989)
Masseba (r. Miloš Zábranský, 1989)
Corpus delicti (r. Irena Pavlásková, 1991)
Don Gio (r. Šimon a Michal Cabanovi, 1992)
Král Ubu (r. F. A. Brabec, 1996)
Pták Ohnivák (r. Václav Vorlíček, 1997)
Čas dluhů (r. Irena Pavlásková, 1998)
Dvojrole (r. Jaromil Jireš, 1999)
Kuře melancholik (r. Jaroslav Brabec, 1999)

veronika jeníková

Veronika Jeníková Pražská rodačka Veronika Jeníková (narozená 4. června 1964) byla zpočátku jen sladkou boubelatou blondýnkou, která v divadle, filmu a televizi ztělesňovala spíše nevinné a plaché dívky. Pak přišla děva lehčích mravů Evička Tričko, její nejpopulárnější filmová role v hitu Víta Olmera Bony a klid.

Zpočátku se zdálo, že se vydá spíše na akademickou dráhu. Co taky čekat od dívenky, která má za rodiče profesorku a doktora filozofie a své spolužáky udivuje velkým matematickým nadáním? Nicméně z matematiky se postupně stal jen koníček a rodiče proti múzickému založení dcery nic nenamítali. Přes konkurz v dramatickém kroužku Jiřiny Steimarové se Jeníková dostala ke své první roli v televizní inscenaci "Podej mi ruku" s Jiřinou Bohdalovou a Ladislavem Peškem v hlavních rolích. Hrál v ní i mladý adept herectví Miroslav Dlouhý, který jí poradil, aby se přihlásila na pražskou konzervatoř. Jako šestnáctiletá získala výraznou roli Manky ve filmu Karla Kachyni Pozor, vizita! se skvělým Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

Veronika JeníkováA následovaly další: Pavlínka ve slovenském snímku Štefana Uhra Pásla kone na betone..., kadeřnice Dáša v komedii podle scénáře Haliny Pawlovské Evo, vdej se! a slečna Růženka v komedii Ladislava Smoljaka Rozpuštěný a vypuštěný. Své nejvýznamnější role vytvořila ve filmech Víta Olmera Antonyho šance a Bony a klid. V 90. letech se Jeníková věnovala hlavně účinkování na divadelních prknech (domovského divadla ABC); na plátně se objevila jako manželka hlavního hrdiny v kaskadérském filmu Cesta peklem a jako maminka v rodinné komedii Věry Plívové-Šimkové Artuš, Merlin a Prchlíci. Hlavně zpočátku své kariéry hrála Jeníková v četných televizních filmech, inscenacích a pohádkách (namátkou "Psí kůže", "Na semaforu zelená", "Žádost o přeložení" či "Střecha nad hlavou").

 

Výběrová filmografie Veroniky Jeníkové:

Pozor, vizita! (r. režie Karel Kachyňa, 1981)
Pásla kone na betone... (r. Štefan Uher, 1982)
Rozpuštěný a vypuštěný (r. Ladislav Smoljak, 1986)
Antonyho šance (r. Vít Olmer, 1986)
Bony a klid (r. Vít Olmer, 1987)



monika hilmerová

Monika HilmerováPo absolvování Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Monika Hilmerová (narozená 7. října 1974) studuje herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Přes své mládí je zkušenou divadelní i filmovou herečkou, členkou Radošínského naivního divadla, hostuje v populárním Študiu S a její talent našel uplatnění i na jevišti Slovenského národního divadla. Filmografie Moniky Hilmerové čítá řadu slovenských televizních filmů a inscenací ("Modrá ruža", "Čierna ovca", "Divé Husy"), ve kterých účinkovala od dětství. Její první velkou rolí na filmovém plátně byla Gretka ve snímku režiséra Milana Cieslara Der Lebensborn - Pramen života (2000). Drama podle námětu a scénáře Vladimíra Körnera bylo s ohlasem uvedeno v nesoutěžní sekci Panorama na letošním MFF v Berlíně.

Monika Hilmerová



vladimír škultéty

Vladimír Škultéty

Po jedné ze tří hlavních rolí v seriálu "Kde padají hvězdy" režiséra Jana Hřebejka a menších rolích v povídkovém cyklu "Oscar junior" a v televizních Bakalářích zabodoval v kultovním krátkém filmu Marka Dobeše a Štěpána Kopřivy I Was a Teenage Intellectual (Byl jsem mladistvým intelektuálem), který byl oceněn na řadě festivalů. Vladimír Škultéty (narozen 25. prosince 1981) studuje na Arcibiskupském gymnáziu v Praze. K herectví se dostal přes dramatický kroužek, ale svou budoucnost vidí spíše na druhé straně kamery, v roli scenáristy a režiséra.

Vladimír Škultéty




Ivana Chýlková  -  Karel Roden  -  Veronika Jeníková  -  Monika Hilmerová  -  Vladimír Škultéty

  tvůrci

herci & tvůrci   |  proart production  |  o filmu 

hlavní menu

obetiavrazi@obetiavrazi.cz



PROART PRODUCTION
Oběti a vrazi - spodní částZpět do hlavního menu

graphical motives by Miloš J. Kohout
graphic design and html by lukas pitter