 |
herci
|
 |
Ivana Chýlková - Karel Roden - Veronika Jeníková - Monika
Hilmerová - Vladimír Škultéty
ivana chýlková
Role Ivany Chýlkové (narozené 27. září 1963) v
dobrém poznamenala její nadstandardní výška sto osmdesáti dvou centimetrů.
Naštěstí neskončila, jak se původně obávala, u rolí "kurev a basketbalistek",
ale stala se specialistkou na silné, moderní a emancipované ženy, které
děsí, ale zároveň neodolatelně přitahují mužskou část publika. Se svým
dlouholetým životním partnerem Karlem Rodenem vytvořila Chýlková jeden
z nejznámějších českých filmových párů; společně se objevili ve snímcích
Ireny Pavláskové Čas sluhů a Čas dluhů, ve filmu Hauři,
v gangsterské crazy komedii Kanárská spojka a v povídkovém filmu
čtyř režisérů Praha očima...
Mezi nejlepší role Ivany Chýlkové patří Dana z
Času sluhů, zakřiknutá medička, která se promění v chladnou ženu,
bezostyšně manipulující se svým okolím a Olga Hakunděková v úspěšné komedii
Milana Šteindlera Díky za každé nové ráno, za kterou v roce 1994
obdržela Českého lva. Nakonec si zahrála i tu prostitutku - ve snímku
Má je pomsta Lordana Zafranoviče s Jiřím Bartoškou v hlavní roli.
Čtenáři už neexistujícího časopisu Kinorevue zvolili Ivanu Chýlkovou Chýlkovou
několikrát jako "Miss film" - nejpopulárnější herečku roku.
Rodačka z Frýdku-Místku začala se studiem herectví
na ostravské konzervatoři. Ne zrovna malebnou krajinu Ostravska vyměnila
za Prahu poté, co byla hned napoprvé přijata na DAMU. Chodila do stejného
ročníku jako Karel Roden a řada dalších talentovaných kolegů (Jitka Asterová,
Vilma Cibulková, Veronika Žilková a Eva Holubová). Školu absolvovala v
roce 1985, příležitostně zpívala (ve skupině Žentour, v představeních
divadla Sklep), střídala nejrůznější divadelní soubory (od Ypsilonky přes
ústecké Činoherní studio až po dvouleté působení v Divadle Na zábradlí),
ale především se uvedla se jako skvělá filmová herečka.
Ještě
při studiu na DAMU debutovala roličkou jedné z mnoha dívek stárnoucího
donchuána Leoše Suchařípy ve snímku Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní
odpoledne. Po větší roli ve slovenském filmu Iná láska se prosadila
postavou vyzývavé milenky Karla Heřmánka ve filmu Karla Kachyni Dobré
světlo. Definitivní průlom znamenal režijní debut Ireny Pavláskové
Čas sluhů. Z dalších filmů Ivany Chýlkové připomeňme kontroverzní
"krvavou komedii" Jana Němce V žáru královské lásky, dvojici "bartošovek"
Vášnivý polibek a Má je pomsta či pohádku Václava Volíčka
Jezerní královna.
Ivana Chýlková zářila i z televizních obrazovek
- bezesporu nejvýrazněji jako uvězněná disidentka v čtyřdílné adaptaci
románu Evy Kantůrkové "Přítelkyně z domu smutku". Opomenout bychom neměli
ani další seriály: "Bylo nás šest", "Druhý dech" , "Co teď a co potom"
a "Život na zámku".
Výběrová filmografie Ivany Chýlkové:
Iná láska
( r. Dušan Trančík, 1985)
Dobré světlo (r. Karel Kachyňa, 1986)
Papilio (r. Jiří Svoboda, 1986)
Čas sluhů (r. Irena Pavlásková, 1989)
Zvířata ve městě (r. Václav Křístek, 1989)
V žáru královské lásky (r. Jan Němec, 1990)
Díky za každé nové ráno (r. Milan Šteindler, 1994)
Čas dluhů (r. Irena Pavlásková, 1998)
Jezerní královna (r. Václav Vorlíček, 1998) |

karel roden
Chameleón
českého filmu Karel Roden (narozen 18. května 1962) začínal rolemi sebevědomých,
často nesympatických mládenců, aby v současnosti exceloval v psychologicky
náročných a nejednoznačných rolích. Mezi jeho nejvýraznější postavy patří
novodobý donchuán Don Gio ve stejnojmenném postmoderním experimentu
bratří Cabanů, úlisný kapitán Obruba v adaptaci slavné divadelní hry Alfréda
Jarryho Král Ubu (nominace na Českého lva za výkon ve vedlejší
roli) a otec ve snímku Jaroslava Brabce Kuře melancholik (druhá
nominace na Českého lva). Se svou někdejší životní partnerkou Ivanou Chýlkovou
vytvořil ústřední manželský pár ve známém psychologickém dramatu Ireny
Pavláskové Čas sluhů.
Karel Roden pochází ze známého jihočeského hereckého
klanu, jeho otec i děd, oba stejného jména, byli významní regionální herci.
Karel sice studoval na keramické škole v Bechyni, ale po jejím dokončení
se přihlásil na pražskou DAMU. U přijímacích zkoušek dostal za úkol zahrát
psa - role o to těžší, že jeho pána hrála mladá adeptka herectví Ivana
Chýlková. Oba byli napoprvé přijati. Ještě během studia si společně zahráli
v legendární inscenaci divadla DISK "Ledová sprcha" a ke dnešnímu dni
mají na kontě pět společných filmových projektů. Roden vystřídal několik
divadelních souborů (mimo jiné Činoherní studio v Ústí nad Labem), než
ke třicátým narozeninám dostal dárek v podobě angažmá v Národním divadle.
To ale po roce opustil a odjel do Anglie, aby tam navštěvoval kursy herectví,
vylepšoval svou angličtinu a přivydělával si potiskem triček.
Z
divadelních rolí Karla Rodena vynikají Don Juan v inscenaci divadla Labyrint
"Don Juan a Faust" či Paul Verlaine v Hamptonově hře "Úplné zatmění".
Z jeho prvních filmových rolí si určitě vzpomeneme
na medika Honzu v druhém pokračování "básnické" tetralogie Jak básníci
přicházejí o iluze. Objevil se ve všech celovečerních filmech Ireny
Pavláskové (Čas sluhů, Corpus delicti a Čas dluhů).
Naposledy Roden využil svůj talent a jazykové zkušenosti jako hlavní padouch
v hollywoodském snímku
Fifteen Minutes s Robertem De Nirem v hlavní roli. Film bude
mít v USA premiéru letos v říjnu.
Výběrová filmografie Karla Rodena:
Čas sluhů (r.
Irena Pavlásková, 1989)
Masseba (r. Miloš Zábranský, 1989)
Corpus delicti (r. Irena Pavlásková, 1991)
Don Gio (r. Šimon a Michal Cabanovi, 1992)
Král Ubu (r. F. A. Brabec, 1996)
Pták Ohnivák (r. Václav Vorlíček, 1997)
Čas dluhů (r. Irena Pavlásková, 1998)
Dvojrole (r. Jaromil Jireš, 1999)
Kuře melancholik (r. Jaroslav Brabec, 1999) |

veronika jeníková
Pražská
rodačka Veronika Jeníková (narozená 4. června 1964) byla zpočátku jen
sladkou boubelatou blondýnkou, která v divadle, filmu a televizi ztělesňovala
spíše nevinné a plaché dívky. Pak přišla děva lehčích mravů Evička Tričko,
její nejpopulárnější filmová role v hitu Víta Olmera Bony a klid.
Zpočátku se zdálo, že se vydá spíše na akademickou
dráhu. Co taky čekat od dívenky, která má za rodiče profesorku a doktora
filozofie a své spolužáky udivuje velkým matematickým nadáním? Nicméně
z matematiky se postupně stal jen koníček a rodiče proti múzickému založení
dcery nic nenamítali. Přes konkurz v dramatickém kroužku Jiřiny Steimarové
se Jeníková dostala ke své první roli v televizní inscenaci "Podej mi
ruku" s Jiřinou Bohdalovou a Ladislavem Peškem v hlavních rolích. Hrál
v ní i mladý adept herectví Miroslav Dlouhý, který jí poradil, aby se
přihlásila na pražskou konzervatoř. Jako šestnáctiletá získala výraznou
roli Manky ve filmu Karla Kachyni Pozor, vizita! se skvělým Rudolfem
Hrušínským v hlavní roli.
A
následovaly další: Pavlínka ve slovenském snímku Štefana Uhra Pásla
kone na betone..., kadeřnice Dáša v komedii podle scénáře Haliny Pawlovské
Evo, vdej se! a slečna Růženka v komedii Ladislava Smoljaka Rozpuštěný
a vypuštěný. Své nejvýznamnější role vytvořila ve filmech Víta Olmera
Antonyho šance a Bony a klid. V 90. letech se Jeníková věnovala
hlavně účinkování na divadelních prknech (domovského divadla ABC); na
plátně se objevila jako manželka hlavního hrdiny v kaskadérském filmu
Cesta peklem a jako maminka v rodinné komedii Věry Plívové-Šimkové
Artuš, Merlin a Prchlíci. Hlavně zpočátku své kariéry hrála Jeníková
v četných televizních filmech, inscenacích a pohádkách (namátkou "Psí
kůže", "Na semaforu zelená", "Žádost o přeložení" či "Střecha nad hlavou").
Výběrová filmografie Veroniky Jeníkové:
Pozor, vizita! (r. režie Karel Kachyňa, 1981)
Pásla kone na betone... (r. Štefan Uher, 1982)
Rozpuštěný a vypuštěný (r. Ladislav Smoljak, 1986)
Antonyho šance (r. Vít Olmer, 1986)
Bony a klid (r. Vít Olmer, 1987) |

monika hilmerová
Po
absolvování Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Monika
Hilmerová (narozená 7. října 1974) studuje herectví na Vysoké škole múzických
umění v Bratislavě. Přes své mládí je zkušenou divadelní i filmovou herečkou,
členkou Radošínského naivního divadla, hostuje v populárním Študiu S a
její talent našel uplatnění i na jevišti Slovenského národního divadla.
Filmografie Moniky Hilmerové čítá řadu slovenských televizních filmů a
inscenací ("Modrá ruža", "Čierna ovca", "Divé
Husy"), ve kterých účinkovala od dětství. Její první velkou rolí
na filmovém plátně byla Gretka ve snímku režiséra Milana Cieslara Der
Lebensborn - Pramen života (2000). Drama podle námětu a scénáře Vladimíra
Körnera bylo s ohlasem uvedeno v nesoutěžní sekci Panorama na letošním
MFF v Berlíně.

vladimír škultéty

Po jedné ze tří hlavních rolí v seriálu
"Kde padají hvězdy" režiséra Jana Hřebejka a menších rolích
v povídkovém cyklu "Oscar junior" a v televizních Bakalářích
zabodoval v kultovním krátkém filmu Marka Dobeše a Štěpána Kopřivy
I Was a Teenage Intellectual (Byl jsem mladistvým intelektuálem),
který byl oceněn na řadě festivalů. Vladimír Škultéty (narozen 25. prosince
1981) studuje na Arcibiskupském gymnáziu v Praze. K herectví se dostal
přes dramatický kroužek, ale svou budoucnost vidí spíše na druhé straně
kamery, v roli scenáristy a režiséra.


Ivana Chýlková - Karel Roden - Veronika Jeníková - Monika
Hilmerová - Vladimír Škultéty
|
 |