Jan Vlček – Génius (Míťa Kubíček)

Narodil se 16. června 1993 v Praze. Pochází z hudební rodiny, je nejstarší z pěti dětí. Do prvního aktivního kontaktu s hudbou přišel ve čtyřech letech v pěveckém sboru v Českém Brodě. Od pěti let hrál na zobcovou flétnu, od šesti let na klavír, do osmi let na trubku a od deseti let na varhany. V současné době studuje na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze. S bratry založil klavírní trio, se kterým úspěšně absolvoval řadu soutěží a vystoupení. S různými hudebními tělesy vystupoval v šesti zemích tří kontinentů. Od čtyř let hraje šachy, na mistrovství republiky do 8 let získal 3. místo. Rád sportuje, hlavně plave a hraje fotbal.

Rozhovor s Janem Vlčkem:

Jak ses dostal k této roli? Je to tvoje první herecká zkušenost?

Jednou ve škole za mnou přišel pan profesor, že hledají klavíristu do filmu a jestli bych nechtěl jít na casting. Tak jsem to bez jakýchkoliv očekávání šel zkusit.

Jak bys charakterizoval postavu, kterou hraješ? Jste si v něčem podobní?

Míťa je naprosto introvertní a uzavřený člověk a jen těžko se na něm dá poznat, o čem uvažuje a co si myslí. Oproti ostatním klukům se vždycky drží zpátky a má největší strach, což je pochopitelné i vzhledem k jeho nejobtížnější rodinné situaci. Nikdy se před nikým nepředvádí, a když se to tak vezme, tak mě překvapuje, že ho kluci berou do party. Pokud jde o charakterové vlastnosti, jsme si v mnoha věcech podobní, takže při natáčení pro mě nebylo obtížné odhadnout, jak se asi Míťa cítí. Myslím si ale, že v mnoha situacích bych reagoval jinak.

Co tě na natáčení nejvíc bavilo?

Samotné natáčení. Bavilo mě přemýšlet, jak by se to dalo vylepšit, jestli není v záběru něco, co nemá být. Jak by asi Míťa gestikuloval, jak by se tvářil... Při natáčení se také stávají různé vtipné historky. Zajímavé bylo například, když celý štáb pronásledoval tři vypůjčené slepice, které neustále utíkaly dírami v plotu.

Co naopak bylo nejhorší?

Moc se mi nelíbilo, když jsem třeba v devět přijel na plac, převlékl se do kostýmu a potom tři hodiny čekal, než na mě dojde řada.

Neměl jsi problémy ve škole kvůli natáčení? Jak to vnímali tvoji spolužáci?

Na mých výsledcích ve škole se natáčení určitě podepsalo, ale nebylo to nijak tragické, takže většina profesorů ani nevěděla, že něco takového dělám. Moji spolužáci to přijali celkem klidně. Občas si mě někdo kvůli tomu dobíral nebo se kamarádi různě vyptávali, ale jelikož od nás ze školy nás natáčelo víc, tak to nebylo ani nic tak speciálního.

Chtěl by ses herectví věnovat i do budoucna?

Rád bych si ještě zahrál, ale nemyslím, že bych se živil jako herec.

Kvůli roli ses musel stát máničkou, neměls někdy chuť se ostříhat?

Já jsem už delší dobu přemýšlel, že bych si zkusil nechat narůst dlouhé vlasy, takže jsem byl rád, že pro to mám dobrý důvod. Když mi vlasy hodně překážely, tak jsem samozřejmě chuť je ostříhat měl a po skončení natáčení jsem to celkem bez váhání udělal.

Film se odehrává v době, kdy jsi ještě nebyl na světě. Dozvěděl ses něco, cos netušil?

Nedozvěděl jsem se nic převratného. Spíš moje představy dostaly konkrétnější podobu tím, jak jsem se dozvídal různé drobnosti a detaily.

Míťa je hudební génius. Jaký je tvůj vztah k hudbě? Hrál si ve filmu v hudebních scénách na klavír sám?

Jelikož pocházím z hudební rodiny a chodím na gymnázium s hudebním zaměřením, je s mým životem hudba velice úzce propojena. Hudební génius ale nejsem, takže sám jsem hrál jenom některé hudební scény.

Máš nějakou historku, zážitek, který si zapamatuješ navždycky?

Příhod a historek je mnoho, ale myslím si, že asi nikdy nezapomenu na natáčení v mokrých trenýrkách v desetistupňovém mrazu. Jelikož jsem byl venku vždy jen na krátkou chvíli, tak se to dalo zvládnout, ale po posledním záběru jsem toho měl opravdu dost.

 

Génius
Míťa
Míťa
Míťa
Míťa
Míťa
Míťa
Míťa
Míťa
Míťa