Libor Kovář – Žába (Petr Hájek)

Deník Žáby

Deník Žáby

Našli jsme a zveřejňujeme deník hlavního protagonisty příběhu. Přečtěte si, jak to vidí Žába.

Narodil se 19. listopadu 1991 v Praze, kde také bydlí. Studuje na Gymnáziu Jana Nerudy (s hudebním zaměřením - hlavní obor klavír). Mezi jeho koníčky patří především počítačové hry - ve své vášni se dostal tak daleko, že hraje závodně Counter Strike Source (čili vylepšené pokračování nejhranější online akční hry na světě Counter Strike). Rád také jezdí na kole a hraje šachy.

Rozhovor s Liborem Kovářem:

Jak ses dostal k této roli? Je to tvoje první herecká zkušenost?

K této roli jsem se dostal čirou náhodou. Když přišli k nám do školy, že hledají někoho do filmu, tak jsem ve skutečnosti ani ve škole nebyl. Druhý den mi to řekl kamarád a domluvili jsme se, že tam půjdeme. Alespoň pro tu srandu. Je to moje první herecká zkušenost v praxi. Jinak podle mě člověk hraje za svůj život spoustu rolí a občas si to jistě ani neuvědomuje.

Jaká byla tvoje reakce, když ses dozvěděl, že na tuto roli vybrali zrovna tebe?

Vlastně asi žádná reakce neproběhla. Bylo mi jedno, jestli se tam dostanu nebo ne. A ani teď mi asi nedošlo, že jsem hrál ve filmu.

Jak bys charakterizoval postavu, kterou hraješ? Jste si v něčem podobní?

Myslím, že na začátku je Petr typický patnáctiletý kluk, stojící proti svým rodičům, ale na rozdíl od mé generace i proti době, ve které žije. Během filmu postupně ztrácí iluze a dospívá. Hmmm... Co jsem koukal na sestřihy, máme docela podobné obličeje.

Co tě na natáčení nejvíc bavilo?

Na natáčení mě nejvíc bavilo pozorovat, jak celý štáb funguje. Občas byla sranda i samotné natáčení.

Co naopak bylo nejhorší?

Učení se textu samozřejmě. A scény, kdy člověk hraje, že je léto, a přitom je 10°C.

Neměl jsi problémy ve škole kvůli natáčení? Jak to vnímali tví spolužáci?

Problémy ve škole jsem neměl. Natáčení bylo rozloženy během delší doby než roku, tak si toho vlastně nikdo moc ani nevšiml. Moji spolužáci se nad tím ani moc nepozastavili, když to zjistili. Anebo jsem si nevšímal, jak reagovali.

Chtěl by ses herectví věnovat i v budoucnu?

Na jednu stranu by mi asi nevadilo se tomu věnovat dál, ale myslím, že je spousta lepších a nadějnějších herců. Spíš taky záleží, jestli bude další příležitost...

Kvůli roli ses musel stát máničkou, neměls někdy chuť se ostříhat?

Vlastně já už podobný účes měl, když jsem přišel. Jediné, co mi vadilo, když byly vlasy dlouhé tak, že jsem si je nemohl dát za ucho, takže mi pořád dloubaly do očí. V současné době jsem se od konce natáčení ještě nešel ostříhat.

Film se odehrává v době, kdy jsi ještě nebyl na světě. Dozvěděl ses něco, cos netušil?

Spoustu slov, jejichž význam mi byl do té doby skryt.

Jak se ti spolupracovalo s tvými filmovými rodiči Aňou Geislerovou a Martinem Myšičkou?

Bylo vidět, že jsou to herci, co už mají něco za sebou. Práce s nimi mě docela bavila.

Máš nějakou historku, zážitek, který si zapamatuješ navždycky?

Asi ani ne. Natáčení probíhalo z mého pohledu dobře a myslím, že tak za deset let si toho moc pamatovat nebudu. Neuložil jsem si tyto události v paměti jako „Důležité“.

 

Žába
Žába
Žába
Žába
Žába
Žába
Žába
Žába
Žába
Žába
Žába