Kenneth Turan
Táhnout za jeden provaz v těžkých dobách není snadné
L.A. Times.com - 8. června 2001

Český film nominovaný na Oskara je komickým příběhem o solidaritě za druhé světové války

Od skvělých časů české nové vlny s báječnými filmy jako "Lásky jedné plavovlásky" Miloše Formana, "Ostře sledované vlaky" Jiřího Menzela, a "Intimní osvětlení" Ivana Passera, uběhlo pětatřicet let, ale "Musíme si pomáhat" Jana Hřebejka nám toto vše připomene. Nejenže je to film také tak dobrý, je také nádherně a nepopiratelně český.

Dojemný, lidský a neodolatelně vtipný film "Musíme si pomáhat" má onu charakteristickou národní schopnost těžit humor z bolestivých situací, udržet se na tenkém ostří humoru, jímavosti a hrozící tragedie. Letos byl jedním z pěti filmů nominovaných na Oskara mezi nejlepšími cizojazyčnými filmy a v roce bez "Tygra a draka" by klidně býval mohl zvítězit.

Odehrává se v jednom z nejrozpornějších období českých dějin, za německé okupace. Je to příběh o morálních komplikacích a fraškovitém chaosu, který nastane, když se manželský pár, napůl proti vlastní vůli, rozhodne ukrýt ve svém malém bytě židovského uprchlíka z koncentračního tábora.

Přestože zde najdeme některé podobné prvky jako ve filmu "Život je krásný" Roberta Benigniho, režisér Hřebejk se scénáristou Jarchovským, přátelé a spolupracovníci od dob střední školy, volili zcela jiný tón. Je to komediální film, který nikdy není přehnaně sentimentální, často je ale nenuceně ironický a postavám, i když jsou teoreticky záporné, není upírána jejich lidskost či složitost.

Rafinovanost filmu je zřejmá už při neobvyklém začátku, trojici zkratkovitých, ale výstižných obrazů v rozmezí dvou let, jež dokreslují pozadí příběhu a zároveň zásadním způsobem rozvíjejí dějovou linku. První scéna filmu je zasazena do roku 1937 poblíž nejmenovaného českého města. V poklidném momentu jsou tu zachyceni tři muži, kolem nichž se bude příběh odvíjet: David (Czongor Kassai), syn bohatého židovského průmyslníka, Horst, rodinný šofér (Jaroslav Dušek) a Josef (Boleslav Polívka), šéf odbytu firmy.

Potom se ocitneme v roce 1939 a David a jeho rodiče jsou nacisty přinuceni vystěhovat se ze svého velkého domu. Dále, v roce 1941, opouší David s rodiči pokoj v bytě, kde žije Josef a jeho půvabná žena Marie (Anna Šišková). Pokoj měl být určen dětem, které však nemohou mít. David s rodiči tu žili dva roky, teď odjíždějí do pracovního tábora jménem Terezín, o kterém se doslechli, že je tam docela pěkně.

Hlavní část filmu se odehrává o dva roky později, roku 1943, kdy se ve městě zjeví přízračná postava uprchlíka, který vypadá, jako by vstal z mrtvých, což platí pro utečence z koncentračního tábora téměř doslova. Díky řadě náhod se David znovu setkává se svým bývalým zaměstnancem. Josef s Marií se uvolí, že pronásledovaného skryjí v tajné spižírně ve svém bytě. Nikoli s nadšením, nikoli proto, že by byli tak ukázkoví hrdinové, ale proto, že ostatní možnosti jsou ještě nepřijatelnější. Je to rozhodnutí, které provázejí komplikace, počínaje hloupostmi, kdy Josef - slušný člověk, ale věčný reptal - není ochoten dát Davidovi svoji oblíbenou deku, až po ty mnohem vážnější. Bývalý šofér Horst je nejen mocným a aktivním nacistickým kolaborantem, ale zároveň dost neskrývaně obdivuje Marii, a jako takový se v domácnosti může objevit v nejméně očekávaných a nejnevhodnějších chvílích.

Právě tyto komplikace vytvářejí z filmu skvělou komedii (klasická scéna z frašky se odehrává v manželské ložnici) a zároveň vedou k vážnějším tématům, jako je nemožnost vyhnout se kompromisu, pravá podstata cti, a naděje na záchranu. "To bys nevěřil," říká unavený Josef Davidovi, "co nenormální doba udělá s normálními lidmi", načež David tiše odpoví: "Ale věřil."

Přestože jsou herci americkému publiku neznámí, příběh je výjimečně dobře obsazený a všemi bez rozdílu zahraný s půvabem. Nikdy neodsuzuje a jeho vážný, rezervovaný tón, v němž je veden, akcentuje humor a překvapivost jeho komických stránek. Zachovat si příčetnost v naprosto šílených dobách může být výjimečným počinem, a tento skvělý film ukazuje, jak k tomu může dojít.