PALM SPRINGS - Stejně jako v případě českého rekordního kasovního hitu „Pelíšky“, který čerpal humor z politického klimatu před sovětskou okupací bývalého Československa z roku 1968, tým režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského ve filmu „Musíme si pomáhat“ znovu nachází absurditu na těch nejpodivnějších místech. Jímavá tragikomedie situovaná do malého, Němci okupovaného, českého města v posledních letech druhé světové války, zachází překvapivým způsobem se zavedenými pojmy hrdinství a padoušství a zasazuje představy o nich do nového, neobvyklého kontextu. Skvěle obsazený a podmanivě nepředvidatelný český film oficiálně navržený na letošního Oskara získal vysoký počet bodů u diváků Mezinárodního filmového festivalu Nortel Networks v Palm Springs a zaslouží si chápavého amerického distributora.

(...)

Ti, kdo měli problémy s ne vždy ponurým tónem, v kterém se nesl film „Život je krásný“ pravděpodobně shledají temně komediální prvky „Musíme si pomáhat“ právě tak zneklidňující. Avšak v jádru Jarchovského scénáře, který vznikl na základě jeho románu z roku 1998, se nachází osvěžující lidskost. Film zpodobňuje dobu a místo, kde nic není pouze černobílé. Není v něm nouze o zdráhavé hrdiny a záporné postavy, které mají své klady. Hřebejkovo fantastické obsazení zdařile vypovídá o oněch skrytých, šedých zónách. Polívka vnáší do postavy Josefa poraženeckou únavu člověka, který, v emocionální rovině, utrpěl válečné zranění, přestože nikdy nezažil ani den aktivní služby v armádě. Šišková v roli jeho uzavřené ženy vnáší oduševnělou rozhodnost do postavy, která je silná a odpovídá době, v níž Marie žije. Kassai vnáší jemnou důstojnost do postavy Davida a Duškovi se daří vyvolat určitý stupeň útrpnosti navzdory klaunovskému zevnějšku postavy, kterou hraje. „V zákulisí“ pak kameraman Jan Malíř využívá efektivní kombinace rychlostí filmu a filmového materiálu k posílení realismu a surrealismu událostí. Autor hudby Aleš Březina do filmu citlivě vstupuje s příhodně vybranou a úsporně použitou hudbou.