| |
F. A.
Brabec o Kytici: Svár scenáristy, kameramana a režiséra
Proč jste si vybral pro svůj další film
básnickou sbírku?
Jsem především kameraman a asi nejlépe se umím vyjadřovat v obrazech.
Zatoužil jsem z literární básně udělat báseň filmovou a zároveň
se vyvarovat toho režírovat realistický příběh. Poetika výtvarného
sdělení je mi bližší než slova.
Jaký vztah jste měl ke Kytici jako k
povinné školní četbě?
Abych byl úplně upřímný, už si své konkrétní pocity moc nepamatuji,
ale měl jsem ji rád už tenkrát a něco mi v hlavě uvízlo. Myslím,
že Erbenovy verše, tajemné a tragické příběhy těch balad, vzbuzují
v dětech silné emoce. Možná se tomu naoko posmívají, ale s mrazením
v zádech. Když jsem si ji přečet před těmi čtyřmi lety, kdy jsem
hledal námět pro nový film, vybavoval jsem si tyto pocity z dětství. |
|
 Jako
režisér jste dělal adaptaci moderní světové klasiky Jarryho Krále Ubu
a teď českou básnickou klasiku Kytici. Původní scénář vás neláká? Mám
rád hodnoty prověřené časem. Před svým režijním debutem Král Ubu jsem
dostal nabídky realizovat několik současných scénářů, necítil jsem se
na této parketě dost jistý. Problém je v tom, že jsem „vyučený“ kameraman
mající za sebou devět celovečerních filmů. Scénáře byly z hlediska obrazového
ztvárnění napsány dost suše. A hlavně pokud jde o tu současnost - já už
dnes patřím ke střední generaci. Mně se třeba líbil film Davida Ondříčka
Šeptej, ale já bych to neuměl. Už před Králem Ubu jsem dlouho váhal, zda
se mám pustit do režie.
|
Domů
