| |


Dceřina kletba je o zoufalém nedorozumění dvou generací. Milující
matka trpí navzdory svým náboženským zásadám pocitem viny za postižené
dítě. Mentálně zaostalé dceři dopřává, co by neměla, protože je
přesvědčená, že ji tak učiní šťastnou. Ale je tomu naopak. Dcera
možná chápe víc krutost svého osudu, než si její matka myslí…
Matka zůstává sama nejen s pocitem viny, ale i se ztrátou své
víry.
···
Což jsi se tak zasmušila,
dcero má,
což jsi se tak zasmušila?
Vesela jsi jindy byla,
nyní přestal tobě smích!
|
"Zabila jsem holoubátko,
matko má,
zabila jsem holoubátko -
opuštěné jediňátko -
bílé bylo jako sníh!"
··· |
|
|
|
|