Oficiální stránky České televize
Happy Celluloid a Česká televize uvádějí film Milana Cieslara
podle scénáře Vladimíra Körnera
Happy Celluloid

Swiss

Děj filmu

Téma osudu ženy ve vyhrocené historické situaci svým způsobem navazuje i historickým zasazením na předcházející film obou tvůrců Pramen života či na autorův scénář Anděl milosrdenství nebo na kultovní snímek režiséra Františka Vláčila Adelheid z konce šedesátých let.

Zde je děj rozvržen do čtyř ročních dob, do málo známých údobí evropských dějin, o kterých se spíše mlčí. Ty jsou jen pozadím a vzdálenou ozvěnou pro silný baladický příběh, odehrávající se převážně v zákoutí moravsko-slezských hor. Na tomto pozadí se odehrává velkolepý epos lásky a prokletí na kříži času:

1. část: ZIMA 1939
epizoda sovětsko-finské zimní války a první válečná zima v horském sanatoriu na území Říše

2. část: JARO 1945
čas osvobození a odsun Němců z Československa po konci druhé světové války

3. část: LÉTO 1956
ozvěna politických změn v blízkém Polsku, spějící k podzimní revoluci v Maďarsku a utužení komunistického panství v satelitech Ruska

4. část: PODZIM 1961
zdánlivě pokojný a přesto zlomový rok, končící až kdesi v Belgickém Kongu...

Ve čtyřech epizodách sledujeme osud matky a posléze její dcery jako v řečišti času, který se tak pramálo mění navzdory politickým změnám. To vše v komorním obsazení i prostředí, které jen podtrhuje strhující drama ženy, jež je zaskočena během světa a údery fatálních proměn světa. Jakoby nikdo nemohl uniknout svému osudu, celý příběh je provázán onou rovinou osudovosti a rituálu mezi životem a smrtí, s podvědomou touhou k zmrtvýchvstání a cestě ke spáse skrze život hýčkaného dítěte.

klikněte pro větší foto klikněte pro větší foto klikněte pro větší foto klikněte pro větší foto klikněte pro větší foto

Příběh začíná na začátku války setkáním baltského potomka rodu křížových rytířů Arna von Lieven s mladou Češkou Helgou, patřící k personálu německého lazaretu v Sudetech (část tehdejšího Československa, zabraná před vypuknutím války Německem). Oba jsou zrazeni dobovými událostmi, vydáni napospas hrátkám mocných (anexe baltských států Sovětským svazem po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop a zábor Sudet v tehdejším Československu Hitlerem). Arno odešel jako dobrovolník do finské války bojovat proti Rudé armádě. V jednom z bojů je těžce raněn. Jako zázrakem je zachráněn a převezen k zotavení do německého lazaretu, kde pracuje právě Helga. Omrzlý, smrti zasvěcený voják se však díky Helze dočká uzdravení. Následuje krátký ale silný milostný vztah, který je ukončen rozkazem, který má Arna poslat do boje proti jeho dřívějším spolubojovníkům. Arno volí dobrovolnou smrt.

Ze vztahu k Helze se však po jeho smrti zrodí nový život. Po válce se snese na matku i dítě msta vítězů. Obě jsou nuceny sdílet osud poražených, neboť všichni okolo vědí, komu Helga porodila dítě. Helga je znásilněna, potupena, odsouzena k odsunu z rodné krajiny. Jako zázrakem se jí ujme bývalý židovský majitel sanatoria, který přežil koncentrační tábor a přišel o celou rodinu; aspoň na čas jim vytvoří bezpečný prostor pro skromný život...

Ve chvílích blížící se smrti a odevzdání osudu, se symbolicky ve vidinách vrací obzory moře a křížového rytíře, jako sen připomínající stín zmizelého otce a osudové lásky Helgy. Je stále s nimi.

klikněte pro větší foto klikněte pro větší foto klikněte pro větší foto klikněte pro větší foto klikněte pro větší foto

Po letech je Arno exhumován z provizorního úkrytu a pohřben na hřbitově. Ta chvíle znamená i konec dětství pro dospívající dceru Dorli. Již svým původem a bytostným založením je oddělena od svých vrstevníků, nosí v nitru zjevení nepoznaného otce, kterého chce podvědomě najít a následovat. Pokusí se o útěk s řeckým chlapcem, také vyvržencem, tehdejším emigrantem ve zdejším prostředí. Plánují útěk až někam na Balt, do krajin snových vizí, odkud odjíždějí lodě i do Řecka, kam se chlapec tolik touží vrátit. Jejich útěk však skončí záhy u pohraničníků. Píše se rok 1956 a ani smrt Stalina neobrousila hroty komunistické represe. Helga se musí obětovat pro Dorli a její svobodu. Vydává se na pospas estébáckému trýzniteli, bývalému kápu v koncentračním táboře, kterému by měla být po vůli. V posledním okamžiku se však Helga vzepře a je uvězněna.

Dorli si bere vinu za její zatčení na sebe. Poslední část dramatu se děje v podzimním čase, po stavbě berlínské zdi. Aby zachránila matku, umírající ve vězení, je Dorli dohnána ke spolupráci s tajnou komunistickou policií. Té jde spíše o její dědictví po rodině mrtvého otce a majetek v Německu. Dorli zachrání matku jen pro její návrat domů. Tam Helga po krátkém setkání s krajinou svého osudu umírá. Dívce se teď otvírá svět i školy, které jí byly zapovězeny. Ale ona chce překonat svou smlouvu s ďáblem. Volí jedinou možnou cestu: pryč z Československa, pryč z Evropy! Při své cestě pro dědictví, které má předat státu, se jí podaří utéct a nalézt azyl u milosrdných sester. S těmi pak odchází do Belgického Konga, pomáhat lidem, postiženým občanskou válkou. Osud ji však dostihne i tam. Dorli musí volit mezi pomocí budoucí matce a vlastní záchranou. Má možnost odletět posledním vrtulníkem, evakuujícím zbylé pracovníky misijní stanice. Počet míst ve vrtulníku je omezen, přes dráty stanice červeného kříže již přelézají vzbouřenci, kteří nemají s bílými slitování. Dorli dává svůj pas a cestu k záchraně ženě, která zůstala opuštěná uprostřed války. Dorli pak sama čeká na smrt. A ta se zjevuje navzdory tropickému podzimnímu lijavci... Vítězí jas a v něm si pro ni přichází její zmizelý otec, aby ji odvedl z bahen tohoto světa do říše věčného klidu.