ROMAN ŠVEJDA, režisér a spoluscénárista

ROMAN ŠVEJDA, režisér a spoluscénárista

V roce 1993 absolvoval Filmovou školu ve Zlíně filmem "…ani smrt nebere" - fiktivním dokumentem o hrobníkovi podivínovi a počínajícím kapitalismu.

Věnuje se interiérovému výtvarnictví. Pracoval jako filmový architekt na projektech "Pure", krátký film, režie Paul Delew, "Zprávy", absolventský film, režie Marek Najbrt, "Moon Lake", celovečerní film, režie Paul Delew, "Radhošť", středometrážní film, režie Tomáš Doruška. Je autorem knih "Hnízdo času" a "Po řece Moravě".


rozhovor s režiséry

Jak vás napadlo natočit tenhle film?

PG: Já jsem to viděl v Akropoli na Žižkově, kde se mi to líbilo. Říkal jsem si, ty dialogy jsou až na výjimky vhodné pro film. Bavil jsem se.

Vy jste scénář psali ve třech - vy dva a autor divadelní předlohy René Levinský? Jak to probíhá - psaní scénáře ve třech?

PG. My jsme s Romanem tu hru rozpárali, udělali jsme ze čtyř dějství kolem devadesáti obrazů a to jsme posílali mailem Renému, který žije ve Freiburgu v Německu a učí tam matematické teorie ekonomie na univerzitě. Ten nám k tomu odepsal, že jsme "kreténi" a to probíhalo nějakou dobu, až se ten náš "kretenizmus" zmenšoval a zvětšovalo se naše pochopení toho, jak on to myslí. Vše probíhalo na dálku přes internet. Za celou dobu co jsme to chystali, jsme se viděli asi třikrát.

RŠ: My jsme ze všeho nejdřív navršili strašnou hromadu literárního materiálu. Hrozně se nám to líbilo a mysleli jsme si, že jsme to správně pochopili a napsali jsme tam hroznou spoustu historek, veselých akcí a on nás s tím poslal do prdele, my jsme tomu nerozuměli, že to je vlastně všechno špatně a jak nám to postupně docházelo, tak to ubývalo a ubývalo, protože původně scénář měl asi tři hodiny.

Ve filmu kombinujete neherce, kteří tak jakoby typově hrají sami sebe, divadelní herce a zkušeného Jaroslava Duška. Jak to podle Vás koresponduje dohromady?

PG: S Jaroslavem Duškem se znám už dlouho. Jarda je hodný chlap a Jánský taky. Tak dostal naši důvěru, aby si jednou zahrál hodného chlapa. A ti naturšici jsou spíš epizody, protože třeba Juru Vymětala nelze považovat za neherce, hraje třicet roků docela dobře amatérské divadlo.

Jak se vám režíruje takhle ve dvou?

PG: My jsme na sebe zvyklí, už jsme spolu něco dělali. Roman je víc přes výtvarno, protože tomu já vůbec nerozumím a já přes herce.

Herci na otázku "o čem je film pro ně" odpovídají úplně různě. Překvapuje Vás to? O čem je to pro Vás?

PG: To je dobře, má se to různit, protože my jsme každému řekli jeho vlastní osobní příběh. Ten film nemá hlavní postavu, ale každý z nich si myslí, že on je ta hlavní postava a tak mi je v tom držíme, aby je to zajímalo. Ale ve skutečnosti je to o tom, proč odpouštíme Frantům Bláhům. To je myšlenka tohoto filmu.

RŠ: Levinský říká, že je to o ničem a nebo my zas tomu říkáme, že to je komedie se špatným koncem. To se mně líbí jako žánr.