Hlídač č. 47
Josef Kopta napsal román Hlídač č. 47 v roce 1926, tehdejší kritikou byl označen za to nejlepší, co do té doby napsal. Autor nechává hrdinu psychologického románu projít těžkými zkouškami a krizemi, které nemohou skončit jinak než tragicky. Osamělost a nenaplněnost Doušova života má motivickou paralelu v osudu dalšího z hlavních aktérů – mladého hrobníka Ferdy, jehož vášnivé milostné vzplanutí k Doušově ženě Anně odstartuje neodvratně další tragické události. Nezanedbatelnou roli v nich sehraje i fakt, že Douša načas ztratí sluch. Psychologický příběh vrcholí v okamžicích, kdy hrdina předstírá ztrátu sluchu i po svém uzdravení, a tak zjistí pravdu o vztahu své ženy k Ferdovi.
Silný a působivě napsaný román zaujal české filmaře už v roce 1937. Režisér Josef Rovenský natočil podle scénáře mladého Otakara Vávry úspěšný film, v němž se v hlavních rolích objevili Jaroslav Průcha, Marie Glázrová a Ladislav Boháč. Protože Josef Rovenský během natáčení onemocněl a zemřel, film dokončil Jan Sviták.
Josef Kopta
(1894–1962)
Český básník, dramatik a novinář, autor legionářské literatury, knih pro děti a komedií, autor románu Hlídač č. 47.
Za první světové války byl příslušníkem československých legií v Rusku, po návratu se věnoval literatuře a publicistické činnosti. Byl redaktorem Národního osvobození a Lidových novin, přispíval do časopisů Sever a východ, Lumír, Literární noviny, Panoráma, Čin aj., podílel se na redakci sborníků, které se obracely k historickým mezníkům legií a ČSR
Po legionářské poezii pokračoval v prozaickém ztvárnění legionářské tematiky. Zobrazil psychologickou problematiku pravdy a lži i osudy prostého člověka v dalekém světě.
Život Josefa Kopty v datech:
- Narozen 16. 6. 1894 v Libochovicích u Roudnice nad Labem v rodině krejčího.
- V roce 1912 maturoval na obchodní akademii a poté pracoval jako bankovní úředník.
- 1914 – Povolán do armády.
- 1915 – Padl do ruského zajetí.
- 1916 – Vstoupil do České družiny a o rok později do československých legií.
- Po studijní cestě do Japonska v roce 1920 se vrátil do Prahy a stal se tajemníkem Památníku odboje.
- V letech 1925–36 působil jako redaktor Národního osvobození a Lidových novin, poté jako spisovatel z povolání.
- V letech 1945–49 byl úředníkem na ministerstvu informací a v kanceláři prezidenta republiky.
- Zemřel 3. 4. 1962 v Praze.